Ruské vedení se v úterý chladně vyjádřilo k návrhu na vánoční klid zbraní, který podpořil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova závisí jakékoli dočasné zastavení bojů na tom, zda se podaří dosáhnout širší a trvalé mírové dohody, o kterou usiluje administrativa budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Prezident Zelenskyj v pondělí uvedl, že Kyjev podporuje myšlenku vánočního příměří, které by se týkalo zejména zastavení úderů na energetickou infrastrukturu. Kreml však tento návrh vnímá skepticky. Peskov zdůraznil, že klíčovou otázkou nyní je, zda se podaří dosáhnout dohody v rámci jednání, která zprostředkovávají Trumpovi vyslanci.
„Otázka nyní zní, zda dosáhneme dohody, jak říká prezident Trump, nebo ne,“ uvedl Peskov. Moskva se podle něj nehodlá účastnit příměří, které by považovala za „krátkodobé a neživotaschopné řešení“.
Hlavním argumentem Moskvy proti dočasnému klidu zbraní je obava, že by jej Ukrajina využila k posílení svých pozic. Peskov novinářům zopakoval, že Rusko nechce „pauzu, která by Ukrajině poskytla prostor k nadechnutí a přípravě na pokračování války“.
„Chceme zastavit tuto válku, dosáhnout našich cílů, zajistit naše zájmy a garantovat mír v Evropě pro budoucnost. To je to, co chceme,“ prohlásil mluvčí Kremlu.
Peskov zároveň potvrdil, že Rusko zatím oficiálně nevidělo konkrétní dokumenty týkající se bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, o kterých v pondělí v Berlíně jednali evropští lídři s americkou delegací a Volodymyrem Zelenským. Podle mluvčího je ruský prezident Vladimir Putin otevřený „serióznímu míru a seriózním rozhodnutím“, ale odmítá jakékoli „triky zaměřené na získávání času“.
Diplomatická aktivita se nyní přesouvá k dalšímu kolu rozhovorů, které by se mohly uskutečnit o nadcházejícím víkendu ve Spojených státech. Zatímco Trumpova administrativa hovoří o „největší šanci na dohodu v historii“, z vyjádření Kremlu vyplývá, že cesta k vánočnímu klidu zbraní vede pouze přes splnění ruských strategických požadavků.
Související
Witkoff a Kushner se scházejí s ukrajinskými vyjednavači. Budou řešit možnosti, jak ukončit válku
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Začal druhý den voleb. Zatím nehlasovala ani polovina voličů
před 24 minutami
Online Volby jsou u konce. Začíná sčítání hlasů, někde potrvá do noci
před 36 minutami
Kolik stojí komunální volby? Náklady šplhají k jedné miliardě
před 1 hodinou
V jedné české obci lidé k volbám nejdou. Správu převezme ministerský úředník
před 2 hodinami
Trump čelí po oznámení dohody s Putinem kritice ze světa i z řad zákonodárců
před 4 hodinami
Trump zkritizoval Norsko za rozhodnutí udělit Nobelovu cenu za mír někomu, o kom nikdy neslyšel
před 4 hodinami
Lidé dnes v minimálně jednom případě zvolí senátora
před 5 hodinami
Trump zmírnil sankce proti Rusku, nakoupí od něj miliony tun nafty. Dar Putinovi, reaguje Zelenskyj
před 7 hodinami
Počasí v příštím týdnu. Deštník se bude hodit, naznačuje předpověď
Aktualizováno včera
Komunální volby mají první den za sebou. Nakonec volil i prezident Pavel
včera
Tramvaje dočasně nahradí autobusy. O víkendu začne velká výluka v Praze
včera
Proti Anglii ve Wembley neměli Češi žádnou šanci. Prohru odstartoval Coufalův vlastňák
včera
Vražda dítěte na Semilsku. Policie odhalila a zadržela matku, hrozí výjimečný trest
včera
Trumpův golfový klub má být prezidentskou rezidencí. Návrh je podán
včera
Zemřel herec Miloslav Kopečný, představil se ve filmu Bony a klid
včera
První zpráva o nadcházející zimě. Meteorologové z modelů vyčetli, co máme čekat
včera
Každý, kdo používá termín umělá inteligence, je nepřítel, prohlásil Trump
včera
Witkoff a Kushner se scházejí s ukrajinskými vyjednavači. Budou řešit možnosti, jak ukončit válku
včera
Voliči se u voleb mohou prokázat i eDokladem, pokud jej mají aktualizovaný
včera
Komunální volby má za sebou Zeman i Klaus. Odvolila i řada lídrů stran
Probíhající komunální a senátní volby v České republice přilákaly již během pátečního odpoledne k volebním urnám řadu významných politických osobností i bývalých hlav státu. Mezi prvními hlasujícími se objevili někdejší prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus, ale i lídři politických stran jako Tomio Okamura, Zdeněk Hřib či Robert Šlachta. Návštěvu volebních místností mnozí z nich využili k vyjádření svých politických očekávání i k věcným či kritickým komentářům.
Zdroj: Libor Novák