Mírová jednání v Berlíně: Co přinesla a co bude nyní následovat?

Hlavním výstupem je shoda na balíku bezpečnostních záruk, které by měly Ukrajinu chránit po skončení bojů. Evropští lídři, včetně britského premiéra Keira Starmera a německého kancléře Friedricha Merze, podepsali společné prohlášení, ve kterém navrhují vytvoření mnohonárodních sil pod vedením Evropy.

Tyto jednotky by měly působit přímo na Ukrajině, podporovat její armádu a střežit nebe i moře. Zároveň se počítá s právně závazným slibem obnovit bezpečnost v případě dalšího útoku, což by fakticky znamenalo záruky podobné Článku 5 NATO.

Západ také podpořil plán, aby si Ukrajina ponechala silnou armádu o počtu 800 000 vojáků, a přislíbil investice do rekonstrukce země, na které by mohla být využita i zmrazená ruská aktiva. Spojené státy by pak vedly systém monitorování příměří, který by včas varoval před případnou hrozbou.

Ačkoliv mírových jednání proběhla v minulosti celá řada, tato jsou výjimečná mírou optimismu ze strany evropských lídrů a konkrétností amerických návrhů. Pro Kyjev je přítomnost evropských vojáků z členských zemí NATO na vlastní půdě nejlepší možnou alternativou k plnohodnotnému členství v Alianci, které je pro Rusko nepřijatelné. Kancléř Merz dokonce hovoří o „šanci na skutečný mírový proces“.

Válka však zdaleka nekončí. Nyní nastává fáze „kyvadlové diplomacie“. Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner ponesou tyto návrhy ruské straně. Zda je Kreml přijme, zůstává otázkou. Rusko v minulosti označilo přítomnost vojáků NATO na Ukrajině za „červenou linii“, i když američtí úředníci věří, že by Moskva mohla na tyto podmínky přistoupit výměnou za jiné ústupky.

Největším kamenem úrazu je status okupovaných území. Americká delegace přišla s nápadem vytvořit v těchto oblastech „svobodné ekonomické zóny“, což je v podstatě pokus, jak přimět Ukrajinu k faktickému, byť třeba ne formálnímu postoupení území. Prezident Zelenskyj však v pondělí večer rázně zopakoval, že Ukrajina nikdy neuzná okupovaná území jako ruská a nepřistoupí na žádné zóny pod ruskou kontrolou.

Američtí vyjednavači sice tvrdí, že dohoda je hotová z 90 %, ale zbývajících 10 % představuje ty nejtěžší otázky suverenity a hranic, o kterých bude muset rozhodnout ukrajinský lid.