Rusko musí přijmout fakt, že svět má pravidla, prohlásil Zelenskyj. Poslanci mu tleskali ve stoje

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vystoupil s emotivním a diplomaticky důrazným projevem před nizozemským parlamentem. Jeho řeč přišla jen několik hodin před oficiálním ustanovením Mezinárodní komise pro nároky Ukrajiny v Haagu a v době, kdy v Evropě vrcholí debaty o využití zmrazených ruských aktiv.

Zelenskyj potvrdil, že se v současnosti nacházíme v „nejintenzivnější fázi mírových jednání“ od února 2022. Zdůraznil však, že Ukrajina neusiluje o pouhou pauzu nebo nejisté provizorní řešení. „Pracujeme na tom, abychom tuto ruskou válku konečně a definitivně ukončili,“ uvedl. Jedním dechem však dodal, že k dosažení tohoto cíle potřebuje Kyjev stejně silnou politickou podporu, jakou měl na samém začátku konfliktu.

Ukrajinský prezident se ostře ohradil proti narativu Moskvy, která se snaží agresi vysvětlovat „vnějšími příčinami“. Podle něj Rusko vždy obviňuje sousedy, aby zakrylo fakt, že příčina krveprolití leží v Moskvě. Zelenskyj odsoudil ruské požadavky, aby se Ukrajina vzdala území, která Rusko ani nedokázalo dobýt, nebo aby přijala omezení své suverenity a práva vstupovat do mezinárodních aliancí.

„Nestačí jen donutit Rusko k dohodě. Musíme ho donutit přijmout fakt, že na světě existují pravidla, která nelze obcházet,“ prohlásil Zelenskyj za potlesku poslanců.

Mír podle Zelenského nemůže stát pouze na příměří, ale na pevných mezinárodních zárukách. „Zločinci se nezmění přes noc,“ varoval s tím, že dohoda musí obsahovat mechanismy skutečné odpovědnosti, aby Rusko nemohlo za pár let zaútočit znovu.

Odkázal přitom na své nedávné jednání s americkými zástupci v Berlíně, kde se pracovalo na detailech dokumentů, které mají válku zastavit. Zdůraznil, že žádný detail nesmí být „odměnou za agresi“, protože to by jen utvrdilo Moskvu v tom, že válka se vyplácí.

Významná část projevu byla věnována zmrazeným ruským aktivům. Zelenskyj vyzval nizozemské poslance i lídry EU, aby podpořili využití těchto prostředků k obraně Ukrajiny. Podle něj ruské elity sice nehledí na lidské životy, ale velmi přesně počítají každý dolar a euro, o které přijdou. „Tyto fondy musí pracovat pro obranu. Agresor musí za své činy zaplatit,“ apeloval na poslance před klíčovým summitem EU.

Zelenskyj připomněl také tragédii letu MH17 z roku 2014, která hluboce zasáhla právě Nizozemsko. Uvedl, že prakticky neexistuje zločin proti lidskosti, který by Rusko nespáchalo, a tyto činy nesmí být zapomenuty. „Nemůže se stát, že s těmi, kteří zabíjeli, se bude náhle zacházet jako s respektovanými partnery,“ dodal v narážce na nutnost vyvození osobní odpovědnosti ruského vedení.

Projev, který zakončil nadějí, že jeho příští vystoupení v Haagu již bude v atmosféře dosaženého míru, ocenili nizozemští zákonodárci dlouhotrvajícím potleskem vestoje.

Související

Geert Wilders

Wilders ztratil půdu pod nohama. Nizozemsko se po volbách vrací k umírněnému středu

Po roce vnitropolitického chaosu se Nizozemsko zřejmě znovu vrací k umírněnému středu. Středeční předčasné parlamentní volby, které proběhly po téměř ročním období nejistoty a rozkladu, znamenaly zásadní obrat v náladě veřejnosti. Krajně pravicový populista Geert Wilders, který předloni s přehledem zvítězil, tentokrát ztratil téměř třetinu voličů, zatímco proevropský liberál Rob Jetten ze strany Demokracie 66 (D66) zaznamenal historický úspěch a má největší šanci stát se novým premiérem.

Více souvisejících

Nizozemí válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 49 minutami

před 1 hodinou

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 6 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

Donbas

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

včera

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

včera

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

včera

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

včera

včera

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

včera

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy