Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyen ostře kritizuje rozhodnutí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který v úterý podepsal nový zákon měnící strukturu protikorupčních institucí v zemi. Tento krok podle čelních představitelů EU vážně ohrožuje snahu Ukrajiny o vstup do Evropské unie a vyvolal v Kyjevě první rozsáhlejší vlnu veřejných protestů od začátku ruské invaze v roce 2022.
„Prezidentka Evropské komise byla v kontaktu s prezidentem Zelenským kvůli nejnovějším událostem,“ uvedl mluvčí Komise Guillaume Mercier pro server Politico. „Vyjádřila silné obavy ohledně důsledků přijatých změn a požádala ukrajinskou vládu o vysvětlení.“
Podle Komise jde o zásah do nezávislosti klíčových protikorupčních institucí — Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAP), které nový zákon podřizuje generálnímu prokurátorovi. Tento krok podle kritiků ohrožuje jejich nezávislost a podkopává důvěru v právní stát na Ukrajině.
Znepokojení neskrývá ani předseda Evropské rady António Costa, který Zelenskému rovněž telefonoval s žádostí o objasnění situace. Reakce přichází v době, kdy EU dlouhodobě podporuje Ukrajinu v jejím úsilí o členství, navzdory tvrdé opozici maďarského premiéra Viktora Orbána. Nyní však i nejbližší spojenci Kyjeva varují, že právní stát a nezávislý boj s korupcí jsou základními předpoklady pro členství, a jejich oslabování je nepřijatelné.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul ve středu na síti X napsal: „Omezení nezávislosti protikorupčních úřadů brání Ukrajině na její cestě do EU.“ Obdobně se vyjádřil i švédský ministr pro evropské záležitosti Maria Malmer Stenergard, který uvedl, že nový zákon „vyvolává vážné otázky ohledně nezávislosti protikorupčních institucí“.
Napětí mezi Kyjevem a Bruselem roste i v souvislosti s finanční pomocí. Zatímco Komise v úterý tvrdila, že se neplánuje její pozastavení, někteří unijní činitelé připomněli, že podmínkou pomoci je transparentnost, soudní reforma a dodržování demokratických principů. Eurokomisař pro hospodářství Valdis Dombrovskis řekl Financial Times, že „finanční pomoc je vázána na transparentnost a demokratickou správu“.
Znepokojení vyjadřují i další evropské státy. Český ministr zahraničí Jan Lipavský vzkázal: „Ukrajina patří do Evropy a naše podpora míří k jejímu lidu. Ale nikdy nebyla a nikdy nebude bianco šekem pro jakékoli kroky vlády.“
Dlouhodobé varování před demokratickým ústupem v zemi zaznívá také od ukrajinských občanských iniciativ a opozice. Například případ stíhání známého protikorupčního aktivisty Vitalije Šabunina nebo odmítnutí jmenovat nezávisle vybraného šéfa úřadu pro hospodářskou kriminalitu podle nich svědčí o trendu, který EU dosud přehlížela. Šabunin uvedl, že mlčení Západu jen povzbudilo Zelenského k další centralizaci moci.
Po úterním schválení zákona parlamentem a jeho okamžitém podpisu prezidentem však ukrajinská opozice avizovala, že se obrátí na evropské instituce s žádostí o pomoc a nátlak na Kyjev. V době, kdy se v zemi kvůli válečnému stavu nekonají volby a parlamentní kontrola je omezená, zůstává podle opozice jediným efektivním nástrojem vlivu právě mezinárodní tlak.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) už v úterý zaslala dopis kanceláři prezidenta, v němž varuje, že krok podkopává pověst Ukrajiny a může ohrozit nejen zahraniční investice, ale i obranné a rekonstrukční fondy.
Přesto se Zelenskyj ve středu odmítl stáhnout a uvedl, že NABU a SAP budou i nadále pokračovat ve své práci. Ujistil, že zákon nezmění jejich faktické fungování, ačkoli odborníci a pozorovatelé naopak upozorňují, že nezávislost institucí je novou legislativou vážně ohrožena.
Související
Ukrajinci chtějí znát datum třístranného jednání, kde budou i Rusové
Fico požaduje, aby EU zatlačila na Ukrajinu ohledně dodávek ropy
Ukrajina , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Ursula von der Leyenová
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Sparta odvetu osmifinále s Alkmaarem nezvládla. Olomouc nestačila na Mohuč
před 1 hodinou
Paříž či Londýn v ohrožení. Írán představuje globální hrozbu, zní z Izraele
před 2 hodinami
Policie apeluje na média. Jde o dopadení pachatelů útoku v Pardubicích
před 3 hodinami
Ochlazení v Česku potvrzeno. Meteorologové naznačili, co přinese příští týden
před 4 hodinami
ANO je suverénní, do Sněmovny by proniklo jen pět stran
před 4 hodinami
Novinky z vyšetřování požáru v Pardubicích. Policie opustila místo činu
před 5 hodinami
Jsme mimořádně oslabení a ohrožení, říká Fico po unijním summitu
před 6 hodinami
Evakuace žižkovské věže v Praze. Na místě zasahovali hasiči
před 7 hodinami
Češi či Poláci stáhli vojáky z Iráku. Důvodem je situace na Blízkém východě
před 8 hodinami
Incident s airsoftovou zbraní na Letné. Policie upřesnila, co se stalo
před 8 hodinami
Trump vyhrožuje Íránu. Dal mu ultimátum ohledně Hormuzského průlivu
před 9 hodinami
Zemřel bývalý šéf FBI a vyšetřovatel Mueller. Trump se svěřil, že je rád
před 11 hodinami
Výhled počasí na příští víkend. Bude poměrně chladno
včera
Epstein neměl kontakty jen s Andrewem. Pomohl také exmanželce bývalého prince
včera
Tisíce občanek je nutné vyměnit. Přestaly splňovat dnešní požadavky
včera
Trump se postaral o trapas. Před japonskou premiérku vtipkoval o Pearl Harboru
včera
První evropská reakce na požár v Pardubicích. Ozval se Orbán
Aktualizováno včera
Na Letnou přišlo přes 200 tisíc lidí. Podpořili ČT a rozhlas, promluvil Svěrák
včera
Íránu se snížila schopnost blokovat průliv, tvrdí Američané po posledních útocích
včera
Rezervy by mohly snížit ceny paliv, naznačil Fiala. Hřib navrhl jinou pomoc lidem
Vládní koalice opakovaně jedná o cenách pohonných hmot v Česku, které reagují na události na Blízkém východě. Podle Radima Fialy (SPD) by se mohlo zvážit i použití paliv ze státních rezerv. Opoziční poslanec Zdeněk Hřib (Piráti) v té souvislosti navrhl snížení daně na základní potraviny.
Zdroj: Jan Hrabě