Když v květnu nový německý kancléř Friedrich Merz navštívil jako první zahraniční destinaci Paříž, hovořil o „novém francouzsko-německém startu pro Evropu“. S francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem si okamžitě vytvořili osobní vazbu, která měla podle obou lídrů pomoci překonat roky napětí mezi Berlínem a Paříží. Jenže navzdory teplému tónu a společné afinitě k byznysu a deregulaci se ukazuje, že obnovené partnerství rychle naráží na realitu – hluboké neshody v oblasti obrany, obchodu i energetiky zůstávají.
Merz a Macron mají společný pohled na ekonomiku – oba prosazují méně regulace a přátelštější prostředí pro podnikání. V červnu například společně oslabili připravovaný zákon o due diligence v globálních dodavatelských řetězcích. Došlo také k posunu ve sporné otázce jádra, kde Merzova vláda naznačila ochotu přehodnotit německý odpor vůči zařazení jaderné energie mezi obnovitelné zdroje – ačkoli koaliční sociální demokraté s tím nesouhlasí.
Rýsuje se i spolupráce v oblasti migrace – oba lídři usilují o výrazné omezení počtu žadatelů o azyl přicházejících do Evropy. Spekuluje se také o tom, že by Francie mohla svou jadernou odstrašující sílu využít k posílení evropské bezpečnosti. Ale jak připouští Elysejský palác, jde o téma, které se neprobírá veřejně.
Přesto však staré rozpory přetrvávají. Německo a Francie se liší především v otázkách obrany a obchodu. Nedávno se to projevilo, když americký prezident Donald Trump podpořil německý plán zásobovat Ukrajinu americkými zbraněmi – Francie však trvá na posilování evropské vojenské autonomie a místní výrobě zbraní.
Dalším bodem sporu je projekt evropské stíhačky nové generace, který by měl snížit závislost na amerických F-35. Francie a Německo se na tomto ambiciózním programu zatím neshodly, i když oficiálně obě strany tvrdí, že chtějí pokračovat.
Zásadní neshody panují také v obchodu. Merz tlačí na rychlé a jednoduché obchodní dohody – například s USA, kde by ukončení celní války pomohlo německému průmyslu. Francie však prosazuje přísnější podmínky a chrání domácí producenty, zejména své vlivné farmáře. Podobný odpor Macron vyjadřuje i vůči dohodě s jihoamerickým blokem Mercosur.
Podle konzervativního německého poslance Rolanda Theise musí obě strany ustoupit: Německo se má více přiblížit Francii v obranné politice a Francie by naopak měla změnit svůj postoj k volnému obchodu. „Za každou francouzskou snahou o větší evropskou integraci obranného průmyslu Německo vidí trojského koně pro zájmy francouzského zbrojního průmyslu. Musíme se přes to přenést,“ řekl Theis. A zároveň dodal: „Francouzi se musí pohnout v otázce volného obchodu. Tak jako se Evropa musí stát nezávislejší na USA v obraně, musí být samostatnější i v obchodě.“
Zatímco oba lídři mají motivaci spolupracovat, politický prostor pro kompromis se rychle zmenšuje. V Německu sílí vliv pravicově populistické AfD, která kritizuje Merze za to, že se raději věnuje zahraničním vztahům než domácím problémům. Ve Francii dominuje předvolebním průzkumům krajně pravicové Národní sdružení s 36 % podpory.
Největší překážkou však může být samotný Macronův mandát. Kvůli ústavním omezením už v roce 2027 kandidovat nebude, a francouzská politika je čím dál méně předvídatelná. Podle odborníka Jacoba Rosse z Německé společnosti pro zahraniční politiku mají lídři poslední rok, během něhož lze ještě dosáhnout smysluplné spolupráce. „Potom už Němci nemohou spoléhat na funkční a aktivní francouzskou vládu – bude to celé v režimu předvolební kampaně.“
Související
Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa
Proč se plán Francie a Německa na stavbu stíhačky budoucnosti rozpadá? Problém je v požadavcích i velení
Německo , Francie , Friedrich Merz (CDU) , Emmanuel Macron
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Sparta odvetu osmifinále s Alkmaarem nezvládla. Olomouc nestačila na Mohuč
před 1 hodinou
Paříž či Londýn v ohrožení. Írán představuje globální hrozbu, zní z Izraele
před 2 hodinami
Policie apeluje na média. Jde o dopadení pachatelů útoku v Pardubicích
před 3 hodinami
Ochlazení v Česku potvrzeno. Meteorologové naznačili, co přinese příští týden
před 4 hodinami
ANO je suverénní, do Sněmovny by proniklo jen pět stran
před 4 hodinami
Novinky z vyšetřování požáru v Pardubicích. Policie opustila místo činu
před 5 hodinami
Jsme mimořádně oslabení a ohrožení, říká Fico po unijním summitu
před 6 hodinami
Evakuace žižkovské věže v Praze. Na místě zasahovali hasiči
před 7 hodinami
Češi či Poláci stáhli vojáky z Iráku. Důvodem je situace na Blízkém východě
před 8 hodinami
Incident s airsoftovou zbraní na Letné. Policie upřesnila, co se stalo
před 8 hodinami
Trump vyhrožuje Íránu. Dal mu ultimátum ohledně Hormuzského průlivu
před 9 hodinami
Zemřel bývalý šéf FBI a vyšetřovatel Mueller. Trump se svěřil, že je rád
před 11 hodinami
Výhled počasí na příští víkend. Bude poměrně chladno
včera
Epstein neměl kontakty jen s Andrewem. Pomohl také exmanželce bývalého prince
včera
Tisíce občanek je nutné vyměnit. Přestaly splňovat dnešní požadavky
včera
Trump se postaral o trapas. Před japonskou premiérku vtipkoval o Pearl Harboru
včera
První evropská reakce na požár v Pardubicích. Ozval se Orbán
Aktualizováno včera
Na Letnou přišlo přes 200 tisíc lidí. Podpořili ČT a rozhlas, promluvil Svěrák
včera
Íránu se snížila schopnost blokovat průliv, tvrdí Američané po posledních útocích
včera
Rezervy by mohly snížit ceny paliv, naznačil Fiala. Hřib navrhl jinou pomoc lidem
Vládní koalice opakovaně jedná o cenách pohonných hmot v Česku, které reagují na události na Blízkém východě. Podle Radima Fialy (SPD) by se mohlo zvážit i použití paliv ze státních rezerv. Opoziční poslanec Zdeněk Hřib (Piráti) v té souvislosti navrhl snížení daně na základní potraviny.
Zdroj: Jan Hrabě