Index PMI: Zpracovatelský průmysl v ČR i eurozóně si vede nejlépe od dubna 2018

Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v prosinci zlepšily, když index PMI stoupl na 57 bodů z listopadových 53,9 bodu. Informovala o tom dnes společnost IHS Markit. Index je tak nejvyšší od dubna 2018. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení sektoru.

Za růstem indexu je především nárůst objemů výroby napříč českým zpracovatelským sektorem, když výroba stoupla nejvíce od června 2018. K růstu indexu přispěl i růst celkového odbytu i nových exportních zakázek.

"Prosincová data byla pro český zpracovatelský průmysl dalším zábleskem naděje, když ukázala, že silnější poptávka podpořila výrobu i nové zakázky. Růst nových exportních zakázek rovněž zůstal silný, a to i přes další řadu karanténních opatření v Evropě. Hlavním problémem nicméně zůstává narušení dodavatelských řetězců, které v prosinci opět posílilo. Dodávky se protáhly do největší míry od dubna, kdy tradiční zásobovací sítě ohrozila pandemie," uvedla ekonomka společnosti IHS Markit Sian Jones.

Index nákupních manažerů v průmyslu (PMI) v prosinci nad očekávání, vzrostl na 57 bodů z 53,9 v listopadu, což je nejvyšší hodnota od dubna 2018. Růst byl tažen nejen vyšší výrobou, ale také novými zakázkami. Růst zaměstnanosti byl nejvyšší od poloviny roku 2018 pic.twitter.com/tlKoSBPRRE

— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) January 4, 2021

Tuzemský průmysl se podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče stále zotavuje z prudkého poklesu výroby a objednávek, jež způsobily jarní uzavírky spojené s první vlnou pandemie koronaviru. "Stávající druhá vlna pandemie nevedla k uzavírkám ve výrobních podnicích anebo k omezením v zahraničních obchodu. A průmysl si tak navzdory pandemii nyní vede velmi dobře," uvedl. Dodal, že v samotném prosinci růst aktivity v Česku byl znatelně silnější než v Maďarsku a Polsku.

"Indikátor PMI z tuzemského průmyslu příznivě překvapil. Uvedený vývoj souvisí také s příznivým vývojem průmyslové aktivity u našich největších obchodních partnerů," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Podle něj je zřejmé, že průmysl si koncem roku udržel solidní růst a bude patřit mezi hlavní tahouny ekonomického růstu v posledním čtvrtletí minulého roku.

Aktivita ve zpracovatelském průmyslu eurozóny se v posledním měsíci loňského roku zvyšovala nejrychleji od května 2018. 

Index aktivity zpracovatelského průmyslu eurozóny se v prosinci zvýšil na 55,2 bodu z listopadových 53,8 bodu. Drží se tak nad klíčovou padesátibodovou hranicí, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity. Rychlý odhad uváděl hodnotu indexu 55,5 bodu.

Eurozone growth accelerated in December, as the Manufacturing #PMI reached its highest level since May 2018. At 55.2 (Nov: 53.8), the latest result signalled a sharp improvement in conditions, led by marked growth in Germany and the Netherlands. Read more: https://t.co/cyCUt57Vg3 pic.twitter.com/db90U5m3DV

— IHS Markit PMI™ (@IHSMarkitPMI) January 4, 2021

"Zdá se, že ekonomika bude díky odolnému zpracovatelskému sektoru ve čtvrtém čtvrtletí zasažena pandemií mnohem méně, než při nebývalém poklesu ve druhém čtvrtletí," uvedl hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson.

Nových objednávek přibývalo díky vysoké poptávce po německém zboží a částečně také díky dočasnému nárůstu poptávky z Británie před koncem přechodného období vztahů s EU. Navzdory silné poptávce a nahromadění nevyřízených zakázek se opět snížil počet zaměstnanců, i když pomalejším tempem než v předchozím měsíci. Index zaměstnanosti se zvýšil na 49,2 z listopadových 48,7 bodu.

"Zaměstnanost se nadále snižovala, ale je to podobný vývoj jako při zotavování z globální finanční krize. Zlepšení na trhu práce přichází později než růst výroby," uvedl Williamson. "Za předpokladu, že růst výroby může být udržitelný, by brzy měla následovat pracovní místa."

V Německu, které je největší ekonomikou v Evropě, index vystoupil na 58,3 bodu z listopadových 57,8 bodu. Ocitl se tak nejvýše od února 2018. Zpracovatelský průmysl se na výkonu německé ekonomiky podílí zhruba pětinou.

Germany ended 2020 on a high note, as the Manufacturing #PMI rose to 58.3 in December (Nov: 57.8) to signal the strongest growth since Feb 2018. Input costs spiked, however, amid a near-record increase in suppliers' lead times. Read more: https://t.co/umQpUPPiPw pic.twitter.com/PsfpLFWS0H

— IHS Markit PMI™ (@IHSMarkitPMI) January 4, 2021

Ekonomika eurozóny v minulém čtvrtletí zřejmě opět klesla kvůli obnově omezujících opatření, jejichž cílem je zastavit šíření nemoci covid-19. Prosincový průzkum agentury Reuters naznačil, že hrubý domácí produkt eurozóny se vrátí na úroveň před krizí do dvou let.

Související

Škoda Kodiaq

Rozsáhlý blackout zasáhl český průmysl. Problémy hlásily automobilky i operátoři

V pátek zasáhl rozsáhlý výpadek elektřiny části Česka a silně postihl průmyslovou výrobu v pěti krajích – Praze, Středočeském, Královéhradeckém, Libereckém a Ústeckém. Největší české automobilky byly nuceny na více než hodinu přerušit výrobu, problémy hlásí i chemičky, sklárny, potravinářské provozy a mobilní operátoři.
Průmysl, ilustrační foto

Zastaví změny počasí, může konkurovat USA. Evropa má v ruce klíč k průmyslové revoluci

Evropská unie hledá nový způsob, jak podpořit svůj průmysl a zároveň bojovat proti klimatickým změnám. Klíčovým nástrojem by se mohly stát veřejné zakázky zaměřené na ekologicky šetrné produkty. Tento koncept, který už dříve přinesl úspěchy v oblasti veřejné dopravy či železnic, by mohl pomoci vytvořit evropské průmyslové šampiony a snížit závislost na dovozu z Číny či Spojených států.

Více souvisejících

Průmysl Ekonomika eurozóna Česká republika Německo

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Tesla, ilustrační foto

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Po Suchém a Necidovi se vrací i Deli. Navíc se stará o to, aby i v Africe byla Slavia

Vedle zvučných posil se během tohoto letního přestupového období podařilo fotbalové pražské Slavii přivést i tři navrátilce. Už dříve příchozí Marka Suchého a Tomáše Necida v roli mentorů slávistického B-týmu nyní doplňuje obránce Simon Deli, který se do Edenu vrací po čtyřech letech. Zároveň je autorem projektu, v rámci něhož se Slavia rozrůstá do Afriky, konkrétně do Pobřeží slonoviny, kde bude nejen hráče skautovat, ale i materiálně jim pomáhat.

včera

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Diouf se konečně dočkal. Senegalský obránce přestupuje za rekordní sumu do West Hamu

Poslední dny a týdny se čekalo, co bude nakonec s obráncem El Hadjim Malickem Dioufem. Jestli skutečně přestoupí, nebo i pro příští sezónu nadále zůstane v pražské Slavii. Nakonec se ale přeci jen Pražané dohodli s londýnským West Hamem na tom, že svého obránce na Ostrovy pošlou za celkovou přestupovou sumu ve výši 25 milionů eur (zhruba 625 milionů korun), což je v historii české ligy dosud nejvyšší cena, za kterou jakýkoli fotbalista z tuzemské soutěže odešel do zahraničí.

včera

včera

T-14 Armata (vývojové označení Objekt 148) je ruský tank nové generace postavený na základě platformy Armata. Vývoj byl zahájen v roce 2009, poprvé byly stroje z testovací série představeny 9. května 2015 na vojenské přehlídce na Rudém náměstí ke Dni vítězství., autor: Vitaly V. Kuzmin

Místo hrozivé zbraně jen symbol propagandy. Rusko tank Armata vychvalovalo do nebes, dodnes jej nenasadilo

Téměř tři a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává nejnovější chlouba ruské armády – tank T-14 Armata – mimo skutečné boje. Přestože byl už před lety prezentován jako přelomová zbraň nové generace, na ukrajinském bojišti se objevil jen ve výjimečných a krátkodobých případech. To podle analytiků ukazuje na vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti uspět v ostrém nasazení.

včera

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit

Tři a půl roku po začátku tzv. „speciální vojenské operace“ se Rusko ocitá v hluboké vojenské krizi. Navzdory původním očekáváním o bleskovém dobytí Kyjeva během tří dnů a zjevné početní i technické převaze, se Kremlu podařilo ovládnout pouze necelých 20 procent ukrajinského území. Ztráty na ruské straně podle odhadů překročily hranici jednoho milionu padlých, zraněných a nezvěstných. Proč je tak obrovská armáda tak zoufale neefektivní?

včera

Ilustrační foto

Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy

Jak válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krutého a krvavého roku, bojiště odhaluje novou realitu: většina zranění už nevzniká přímým střetem, ale působením střepin – úlomků z dělostřeleckých granátů, min nebo dronů. Odborníci uvádějí, že až 80 procent všech zranění na frontě dnes tvoří právě střepinová poranění. Právě v této situaci se do popředí dostává jeden z nejpozoruhodnějších vynálezů současného konfliktu – ukrajinský magnetický extraktor.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu

Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.

včera

Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů

Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník Express prohlásil, že pouze úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace může zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova rezonují v době, kdy se svět obává další eskalace napětí nejen v Evropě, ale i v Asii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy