Index PMI: Zpracovatelský průmysl v ČR i eurozóně si vede nejlépe od dubna 2018

Za růstem indexu je především nárůst objemů výroby napříč českým zpracovatelským sektorem, když výroba stoupla nejvíce od června 2018. K růstu indexu přispěl i růst celkového odbytu i nových exportních zakázek.

"Prosincová data byla pro český zpracovatelský průmysl dalším zábleskem naděje, když ukázala, že silnější poptávka podpořila výrobu i nové zakázky. Růst nových exportních zakázek rovněž zůstal silný, a to i přes další řadu karanténních opatření v Evropě. Hlavním problémem nicméně zůstává narušení dodavatelských řetězců, které v prosinci opět posílilo. Dodávky se protáhly do největší míry od dubna, kdy tradiční zásobovací sítě ohrozila pandemie," uvedla ekonomka společnosti IHS Markit Sian Jones.

Index nákupních manažerů v průmyslu (PMI) v prosinci nad očekávání, vzrostl na 57 bodů z 53,9 v listopadu, což je nejvyšší hodnota od dubna 2018. Růst byl tažen nejen vyšší výrobou, ale také novými zakázkami. Růst zaměstnanosti byl nejvyšší od poloviny roku 2018 pic.twitter.com/tlKoSBPRRE

Tuzemský průmysl se podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče stále zotavuje z prudkého poklesu výroby a objednávek, jež způsobily jarní uzavírky spojené s první vlnou pandemie koronaviru. "Stávající druhá vlna pandemie nevedla k uzavírkám ve výrobních podnicích anebo k omezením v zahraničních obchodu. A průmysl si tak navzdory pandemii nyní vede velmi dobře," uvedl. Dodal, že v samotném prosinci růst aktivity v Česku byl znatelně silnější než v Maďarsku a Polsku.

"Indikátor PMI z tuzemského průmyslu příznivě překvapil. Uvedený vývoj souvisí také s příznivým vývojem průmyslové aktivity u našich největších obchodních partnerů," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Podle něj je zřejmé, že průmysl si koncem roku udržel solidní růst a bude patřit mezi hlavní tahouny ekonomického růstu v posledním čtvrtletí minulého roku.

Aktivita ve zpracovatelském průmyslu eurozóny se v posledním měsíci loňského roku zvyšovala nejrychleji od května 2018. 

Index aktivity zpracovatelského průmyslu eurozóny se v prosinci zvýšil na 55,2 bodu z listopadových 53,8 bodu. Drží se tak nad klíčovou padesátibodovou hranicí, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity. Rychlý odhad uváděl hodnotu indexu 55,5 bodu.

Eurozone growth accelerated in December, as the Manufacturing #PMI reached its highest level since May 2018. At 55.2 (Nov: 53.8), the latest result signalled a sharp improvement in conditions, led by marked growth in Germany and the Netherlands. Read more: https://t.co/cyCUt57Vg3 pic.twitter.com/db90U5m3DV

"Zdá se, že ekonomika bude díky odolnému zpracovatelskému sektoru ve čtvrtém čtvrtletí zasažena pandemií mnohem méně, než při nebývalém poklesu ve druhém čtvrtletí," uvedl hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson.

Nových objednávek přibývalo díky vysoké poptávce po německém zboží a částečně také díky dočasnému nárůstu poptávky z Británie před koncem přechodného období vztahů s EU. Navzdory silné poptávce a nahromadění nevyřízených zakázek se opět snížil počet zaměstnanců, i když pomalejším tempem než v předchozím měsíci. Index zaměstnanosti se zvýšil na 49,2 z listopadových 48,7 bodu.

"Zaměstnanost se nadále snižovala, ale je to podobný vývoj jako při zotavování z globální finanční krize. Zlepšení na trhu práce přichází později než růst výroby," uvedl Williamson. "Za předpokladu, že růst výroby může být udržitelný, by brzy měla následovat pracovní místa."

V Německu, které je největší ekonomikou v Evropě, index vystoupil na 58,3 bodu z listopadových 57,8 bodu. Ocitl se tak nejvýše od února 2018. Zpracovatelský průmysl se na výkonu německé ekonomiky podílí zhruba pětinou.

Germany ended 2020 on a high note, as the Manufacturing #PMI rose to 58.3 in December (Nov: 57.8) to signal the strongest growth since Feb 2018. Input costs spiked, however, amid a near-record increase in suppliers' lead times. Read more: https://t.co/umQpUPPiPw pic.twitter.com/PsfpLFWS0H

Ekonomika eurozóny v minulém čtvrtletí zřejmě opět klesla kvůli obnově omezujících opatření, jejichž cílem je zastavit šíření nemoci covid-19. Prosincový průzkum agentury Reuters naznačil, že hrubý domácí produkt eurozóny se vrátí na úroveň před krizí do dvou let.