Růst platů v politice je velkým tématem posledních dní. Příslušný návrh od ministerstva práce a sociálních věcí už je na stole, přičemž úřad deklaruje, že se musí řídit rozhodnutím Ústavního soudu. Podle členů vlády ale ještě není všem dnům konec, úpravy jsou stále možné.
Vláda na čtvrtečním jednání návrh ministerstva práce a sociálních věcí neprojednávala, ovšem diskuze o problematice se vedla. "S návrhem nesouhlasíme. Budeme se na příštím jednání vlády věnovat podobě, která by mohla být únosná," řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS) po schůzi kabinetu.
Kupka je toho názoru, že růst platů ústavních činitelů by měl odpovídat mzdovému vývoji ve společnosti. Z rozhodnutí Ústavního soudu podle něj vyplývá pouze to, jak stoupnou platy soudců.
Návrh zákona, kterým dochází k nastavení platových základen poslanců, senátorů, členů vlády, prezidenta republiky, soudců a dalších vysokých funkcionářů pro příští rok, předložilo Jurečkovo ministerstvo práce a sociálních věcí. Úřad tvrdí, že k úpravě musí dojít v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil zákonný koeficient nutný pro výpočet platů.
Resort připomněl, že letos zůstaly odměny pro politiky v rámci konsolidačního balíčku na loňské úrovni, přičemž v letech 2021 a 2022 byly zcela zmrazeny. Do budoucna se počítalo s automatickým navyšováním bez politického vlivu ve vazbě na vývoj průměrné mzdy. Princip však narušilo soudní rozhodnutí.
"Jasně jsme řekli, že chceme růst platů vrcholných politiků snižovat," uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) s tím, že vláda přišla s konkrétními kroky v rámci konsolidačního balíčku přijatého loni v listopadu. "Deklarovali jsme, že platy ústavních činitelů porostou pomalejším tempem v rámci solidarity s reálně klesajícími platy v ekonomice. To se navíc stalo už v roce 2021 a 2022, kdy byly platy politiků zmrazené. Totéž platí i pro letošní rok," zmínil.
"Související změna ale byla ze strany soudců, kterých se také týkala, napadena. Nejdříve před obecným soudem, později před Ústavním soudem, jehož rozhodnutí nyní musíme respektovat. Proto MPSV přišlo s návrhem, bez kterého by představitelům státní moci vůbec nemohl být vypočítán plat na příští rok," vysvětlil vicepremiér.
Návrh je podle ministerstva přímým důsledkem nálezu Ústavního soudu z 15. května 2024, jímž soud od příštího roku zrušil zákonný koeficient nutný pro výpočet platů soudců, ale jejich prostřednictvím i představitelů státní moci a státních zástupců, z průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství vždy za předloňský rok. Podle soudu totiž letošní snížení platů soudců odporovalo ústavnímu pořádku.
"Jsme dlouhodobě toho názoru, že nikdo – tedy ani politici – by si neměl určovat vlastní plat. Proto vláda už dříve prosadila automatické určování výše platové základny. Jde o transparentní řešení, které znamená, že o platech nerozhodují politici. Nyní se ale ukázalo, že o něm de facto rozhodují soudci. Nepovažujeme to za správné. Změna, kterou nyní MPSV navrhlo, je tak nucenou úpravou, která pouze ctí, co nařídil Ústavní soud," dodal Jurečka.
Související
Vláda schválila schodek rozpočtu 310 miliard. Schválila růst platů ve veřejném sektoru, na obranu půjdou 2 % HDP
Učitelé si od ledna polepší, rozhodla končící Fialova vláda
mzdy / platy , politici , Vláda ČR , Martin Kupka (ODS) , Marian Jurečka (KDU-ČSL)
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
včera
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
včera
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno včera
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
včera
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
včera
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
včera
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
včera
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
včera
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
29. června 2026 21:01
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
29. června 2026 19:44
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.
Zdroj: Libor Novák