U vlády neobstál. "Neúnosný" návrh růstu platů v politice se ještě bude řešit

Růst platů v politice je velkým tématem posledních dní. Příslušný návrh od ministerstva práce a sociálních věcí už je na stole, přičemž úřad deklaruje, že se musí řídit rozhodnutím Ústavního soudu. Podle členů vlády ale ještě není všem dnům konec, úpravy jsou stále možné. 

Vláda na čtvrtečním jednání návrh ministerstva práce a sociálních věcí neprojednávala, ovšem diskuze o problematice se vedla. "S návrhem nesouhlasíme. Budeme se na příštím jednání vlády věnovat podobě, která by mohla být únosná," řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS) po schůzi kabinetu. 

Kupka je toho názoru, že růst platů ústavních činitelů by měl odpovídat mzdovému vývoji ve společnosti. Z rozhodnutí Ústavního soudu podle něj vyplývá pouze to, jak stoupnou platy soudců. 

Návrh zákona, kterým dochází k nastavení platových základen poslanců, senátorů, členů vlády, prezidenta republiky, soudců a dalších vysokých funkcionářů pro příští rok, předložilo Jurečkovo ministerstvo práce a sociálních věcí. Úřad tvrdí, že k úpravě musí dojít v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil zákonný koeficient nutný pro výpočet platů.

Resort připomněl, že letos zůstaly odměny pro politiky v rámci konsolidačního balíčku na loňské úrovni, přičemž v letech 2021 a 2022 byly zcela zmrazeny. Do budoucna se počítalo s automatickým navyšováním bez politického vlivu ve vazbě na vývoj průměrné mzdy. Princip však narušilo soudní rozhodnutí. 

"Jasně jsme řekli, že chceme růst platů vrcholných politiků snižovat," uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) s tím, že vláda přišla s konkrétními kroky v rámci konsolidačního balíčku přijatého loni v listopadu. "Deklarovali jsme, že platy ústavních činitelů porostou pomalejším tempem v rámci solidarity s reálně klesajícími platy v ekonomice. To se navíc stalo už v roce 2021 a 2022, kdy byly platy politiků zmrazené. Totéž platí i pro letošní rok," zmínil.

"Související změna ale byla ze strany soudců, kterých se také týkala, napadena. Nejdříve před obecným soudem, později před Ústavním soudem, jehož rozhodnutí nyní musíme respektovat. Proto MPSV přišlo s návrhem, bez kterého by představitelům státní moci vůbec nemohl být vypočítán plat na příští rok," vysvětlil vicepremiér.

Návrh je podle ministerstva přímým důsledkem nálezu Ústavního soudu z 15. května 2024, jímž soud od příštího roku zrušil zákonný koeficient nutný pro výpočet platů soudců, ale jejich prostřednictvím i představitelů státní moci a státních zástupců, z průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství vždy za předloňský rok. Podle soudu totiž letošní snížení platů soudců odporovalo ústavnímu pořádku.

"Jsme dlouhodobě toho názoru, že nikdo – tedy ani politici – by si neměl určovat vlastní plat. Proto vláda už dříve prosadila automatické určování výše platové základny. Jde o transparentní řešení, které znamená, že o platech nerozhodují politici. Nyní se ale ukázalo, že o něm de facto rozhodují soudci. Nepovažujeme to za správné. Změna, kterou nyní MPSV navrhlo, je tak nucenou úpravou, která pouze ctí, co nařídil Ústavní soud," dodal Jurečka.

Související

Vláda ČR

Učitelé si od ledna polepší, rozhodla končící Fialova vláda

Platové tarify pedagogických pracovníků v regionálním školství a akademických pracovníků státních vysokých škol vzrostou od 1. ledna buď o pevnou částku 2 000 korun, nebo v případě 8. až 16. platové třídy o sedm procent. Příslušnou novelu nařízení schválila vláda na středečním zasedání. Potvrdila také novou politiku krajiny nebo tři koncepční materiály ministerstva spravedlnosti, které se týkají zásad trestní politiky v Česku, budoucnosti vězeňství a probační a mediační služby.

Více souvisejících

mzdy / platy politici Vláda ČR Martin Kupka (ODS) Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

před 1 hodinou

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 4 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 4 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 4 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 6 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 7 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 8 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy