Vládní poslanci si zvýšili platy. Proti byla opozice, Senát i prezident

Zákon prošel nejtěsnější možnou většinou, když pro něj hlasovalo 101 poslanců vládních stran ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN, zatímco proti bylo 91 zákonodárců z řad opozice. Návrh ostře kritizovaly opoziční hnutí ANO a SPD, ale i Piráti, kteří jsou součástí vládní koalice.

Premiér Petr Fiala (ODS) přitom v únoru veřejně uvedl, že s prezidentovými výhradami souhlasí. „Vůbec se nebráním debatě, že bychom se domluvili na nějakém mechanismu, kdy bychom o svých platech nerozhodovali,“ prohlásil tehdy. Takový mechanismus nyní připravuje Senát pod vedením svého předsedy Miloše Vystrčila (ODS), který jej chce předložit nové Sněmovně.

Rozhodnutí poslanců podle webu Novinky vyvolalo silnou kritiku nejen u opozice, ale také mezi soudci. Zatímco platy politiků porostou, soudcovské odměny mají oproti původním plánům prakticky stagnovat. Právě kvůli tomuto rozdílu plánují někteří soudci podat stížnost k Ústavnímu soudu, jak již dříve avizoval předseda Soudcovské unie Libor Vávra.

Prezident Petr Pavel se proti přijatému zákonu vymezil nejen kvůli platům soudců, ale také kvůli jeho zpětné účinnosti. Předloha totiž stanovuje, že zvýšení platů politiků se bude počítat od ledna letošního roku, což prezident označil za nespravedlivé.

Senát se pokusil zákon zablokovat, ovšem namísto přímého hlasování jej nechal projít takzvaným uplynutím marné lhůty třiceti dnů. Teprve poté se dostal na stůl prezidentovi, který ho následně vetoval.

Celá situace má svůj původ v rozhodnutí Ústavního soudu z května loňského roku. Soud tehdy zrušil trvalé snížení koeficientu pro výpočet soudcovských platů, které vláda schválila jako součást svého konsolidačního balíčku z prosince 2023. Tento verdikt způsobil komplikace při nastavování platů ve veřejné sféře a vedl ke schválení kontroverzní novely, která nyní vyvolává ostré reakce.