Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem

Evropská komisařka pro rozšíření Marta Kos v reakci na události zrušila plánovanou oficiální návštěvu Bělehradu. Mluvčí Evropské služby pro vnější činnost Christian Wigand zdůraznil, že popírání genocidy a revizionismus nemají v kandidátských zemích Evropské unie žádné místo. Srbská vláda oficiálně odmítla, že by se na organizaci pohřbu jakkoliv podílela. Pozůstatky však byly do země přepraveny vládním speciálem a rakev pokrytou státní vlajkou doprovázeli příslušníci srbské armády. Čestnou stráž a smuteční pochod zajišťovala vojenská hudba, zatímco zádušní mši vedl patriarcha srbské pravoslavné církve Porfirije.

Mladić zemřel ve věku 84 let v nizozemské věznici Scheveningen, kde si odpykával doživotní trest odnětí svobody. Během války v devadesátých letech tento velitel řídil vojenské operace na území Bosny a Chorvatska. Soudní tribunál ho shledal vinným z genocidy v souvislosti s masakrem více než osmi tisíc lidí v Srebrenici. Východobosenské město se v červenci 1995 stalo dějištěm největšího vraždění na evropském území od konce druhé světové války.

Pohřební mše v bělehradském kostele svatého Lukáše se zúčastnila řada vysoce postavených srbských činitelů. Mezi přítomnými byli ministr obrany Bratislav Gašić i ministr spravedlnosti Nenad Vujić. Smutečního obřadu se zúčastnil také syn srbského prezidenta Danilo Vučić a ruský velvyslanec Aleksandr Bocan-Charčenko. Podporu akci vyjádřili i zástupci části opozice, kteří Mladiće označili za symbol svobody srbského národa.

Srbský prezident Aleksandar Vučić se samotného obřadu nezúčastnil a dal přednost oficiálnímu jednání s uzbeckým prezidentem Shavkatem Mirziyoyevem. Ve svých veřejných vystoupeních se k pohřbu ani k osobě zemřelého generála nijak nevyjádřil. Ministr spravedlnosti Vujić před obřadem obhajoval právo občanů vzdát Mladićovi úctu s tvrzením, že trest končí smrtí. Prezident Vučić se dlouhodobě staví do role pragmatického technokrata vyjednávajícího o vstupu do Unie, zatímco čelí kritice z rozdmýchávání domácího nacionalismu.

V souvislosti s úmrtím generála se v Bělehradě objevily nové nástěnné malby s jeho podobiznou a proběhlo veřejné smuteční shromáždění. Fotbalové utkání mezi kluby Partizan a Crvena Zvezda zahájilo rozvinutí transparentu s Mladićovou tváří a odkazem na Potočari. Bývalý generál se těší značné oblibě u části nacionalisticky smýšlející veřejnosti, která ho považuje za obránce národních zájmů. V průběhu smutečního průvodu nesli mladí lidé transparenty s nápisy oslavujícími jeho památku.

Události vyvolaly vlnu rozhořčení a odsouzení v sousedním Slovinsku, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a v Kosovu. Bosna a Hercegovina podala trestní oznámení na osoby, které po smrti generála propagovaly jeho odkaz. Trestní řád této země totiž propagaci válečných zločinců explicitně zakazuje. Část srbské veřejnosti však kritizuje unijní představitele s tím, že jejich reakce na autoritářské kroky srbského režimu přišla příliš pozdě.

Před samotným pohřbem zaslalo dvacet devět europoslanců z pěti politických frakcí dopis předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Zákonodárci podle webu Politico požadují zmrazení předvstupních plateb pro Srbsko kvůli zprávám o nasazení špionážního softwaru proti studentům, aktivistům a opozičním politikům. K využívání sledovacích technologií mělo dojít během dlouhotrvajících protestů, které vypukly po zřícení přístřešku železniční stanice v Novém Sadu. Při této tragédii zahynulo šestnáct lidí a událost vyvolala největší vlnu odporu vůči vládě za poslední roky.

Přístupové rozhovory Srbska s Evropskou unií stagnují a od konce roku 2021 nebyla otevřena žádná nová vyjednávací kapitola. Blokování procesu osmi členskými státy způsobuje stav právního státu v zemi i odmítavý postoj Bělehradu k zavedení sankcí proti Rusku. V pokroku při vyjednávání s Unií Srbsko předstihly Ukrajina i Moldavsko, které žádost podaly o poznání později. Za hlavního favorita na brzký vstup do evropského bloku je v současnosti považována sousední Černá Hora.