S Mladićem se loučí tisíce lidí. Srbsko vystavilo ostatky válečného zločince navzdory varování EU

Podle srbských provládních médií se Mladićovi dostane plných vojenských poct a pohřební obřad povede hlava srbské pravoslavné církve patriarcha Porfirije. Přestože organizaci pohřbu formálně zajišťuje rodina, srbská vláda vyslala pro Mladićovy ostatky do Nizozemska zvláštní letadlo. Vládní vojenští činitelé pak nesli jeho rakev po příletu do hlavního města. V oficiálních prostorách srbské armády se navíc uskutečnila vojenská vzpomínková akce.

Někdejší vojevůdce zemřel ve věku osmdesáti čtyř let v nizozemském Haagu, kde si odpykával doživotní trest odnětí svobody. Mezinárodní tribunál ho v roce 2017 odsoudil za genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané během války v Bosně. Trest mu byl uložen mimo jiné za zorganizování masakru více než osmi tisíc Bosňáků v Srebrenici. Soud ho shledal vinným také z dlouholetého obléhání Sarajeva a ze zřízení koncentračních táborů pro nesrbské civilisty a zajatce.

Oficiální pocty věnované odsouzenému generálovi vyvolaly ostrou kritiku ze strany Evropské unie, o jejíhož členství Srbsko usiluje. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová v reakci na události zrušila plánovanou návštěvu Bělehradu s tím, že oslavování válečného zločince je neslučitelné s hodnotami unie. Srbský prezident Aleksandar Vučić, který se samotného pohřbu neúčastní, popsal veřejné projevy soustrasti jako spontánní emoce obyvatel. Bělehrad dlouhodobě odmítá uznat, že v Srebrenici došlo ke genocidě, a událost označuje za hrozný zločin.

Pro srbské nacionalisty zůstává Mladić nadále hrdinou, což se v posledních dnech projevilo vzpomínkovými akcemi a tvorbou nástěnných maleb. Během nedělního fotbalového zápasu v Bělehradě fanoušci vytvořili rozsáhlou mozaiku s jeho tváří a vyvolávali jeho jméno. Nejde o první případ, kdy stát prokazuje pocty odsouzeným osobám, neboť v minulém roce byl s vojenskými poctami pohřben i bývalý šéf generálního štábu Nebojša Pavković. Přístupová jednání Bělehradu s Evropskou unií dlouhodobě stagnují kvůli demokratickému regresu i odmítání Srbska připojit se k sankcím proti Rusku.

Válka v Bosně a Hercegovině si v devadesátých letech vyžádala přes sto tisíc lidských životů a více než milion lidí připravila o domov. Ozbrojený konflikt vypukl po rozpadu bývalé Jugoslávie, kdy se etničtí Srbové pokusili ovládnout část bosenského území. Chráněná enkláva v Srebrenici byla následně obsazena srbskými jednotkami, které masově vraždily zajaté muže a chlapce. Krvavé boje skončily v roce 1995 uzavřením mírové dohody zprostředkované Spojenými státy americkými.