Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud

Závěrečnému hlasování předcházela ostrá debata, kterou koalice ukončila prosazením pevně stanoveného času pro hlasování. V důsledku tohoto kroku se k plánovaným projevům již nedostaly přibližně tři desítky přihlášených opozičních zákonodárců. Pětice opozičních stran v reakci na průběh schvalování i samotný obsah zákona oznámila, že se se společnou stížností obrátí na Ústavní soud.

Schválená novela přináší zásadní úpravy v oblasti rozpočtové odpovědnosti a dává vládě nové pravomoci při nakládání s veřejnými prostředky. V případě zhoršení bezpečnostní situace bude moci kabinet navýšit schválené výdaje až o deset procent bez předchozího souhlasu Sněmovny. Dále se rozšiřuje možnost zvyšovat výdaje na obranu nad schválený rámec až do roku 2036, přičemž tyto prostředky nad hranici dvou procent HDP se nebudou započítávat do výdajových rámců. Obdobné výjimky se začnou vztahovat i na strategické infrastrukturní stavby.

Ministryně financí Alena Schillerová obhajovala legislativní úpravu s tím, že dosavadní rozpočtová pravidla byla příliš striktní a neodpovídala reálným potřebám státu. Podle dosavadní legislativy by strukturální deficit pro rok 2027 musel dosáhnout maximálně 1,25 procenta HDP, což by vyžadovalo stlačení schodku státního rozpočtu k hranici 150 miliard korun. Nový fiskální plán schválený Evropskou komisí počítá pro stejné období s deficitem veřejných financí ve výši 2,8 procenta HDP.

Podle vyjádření zástupců vlády je schválení novely klíčové pro sestavení státního rozpočtu na nadcházející rok, jehož plánovaný schodek se pohybuje kolem 350 miliard korun. Premiér Andrej Babiš i ministryně financí zdůraznili, že bez úpravy pravidel by nebylo možné rozpočet legálně sestavit bez drastických zásahů do fungování zdravotnictví, školství, obranyschopnosti a infrastruktury. Návrh rozpočtu má ministerstvo financí předložit v nejbližších dnech.

Prezident Petr Pavel zdůvodnil své červencové veto obavami o dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a varoval před oslabením parlamentní kontroly nad státním rozpočtem. Podle hlavy státu novela dává vládě pravomoci, které se dostávají do rozporu s ústavním principem dohledu Sněmovny nad veřejnými penězi. Premiér Babiš prezidentské veto již dříve označil za nezodpovědné a političky motivované.

Opoziční poslanci během jednání podrobili vládní návrh tvrdé kritice a označili jej za krok k nekontrolovanému zadlužování země. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob upozornil, že se nemění pravidla pro jediný rozpočet, ale nastavuje se systémový precedens pro všechny budoucí vlády. Zástupci opozice rovněž připomněli varovný dopis dvacítky předních českých ekonomů, kteří před zpochybňováním rozpočtové odpovědnosti oficiálně varovali.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v debatě uvedl, že se vláda snaží zakrýt reálné náklady na obsluhu státního dluhu a přenést finanční zátěž na občany. Věra Kovářová ze hnutí STAN vyčetla koalici financování předvolebních slibů na dluh a předseda ODS Martin Kupka prohlásil, že novela umožňuje zvýšení dluhu až o 240 miliard korun. Opozice současně namítá, že zkrácením rozpravy byla porušena práva poslanců na vyjádření v parlamentní diskusi.

Prosadit projednávání návrhu se koalici podařilo až po deseti hodinách jednání o programu schůze, během nichž zamítla pět desítek opozičních návrhů na úpravu programu. K samotnému přehlasování veta poslanci přikročili po předchozím zamítnutí ze strany Senátu i prezidenta. Vládní většina si tak otevřela cestu k předložení rozpočtu s vyšším schodkem, než jaký stanovoval dosavadní právní rámec.

Proces přípravy státního rozpočtu na příští rok tak bude pokračovat podle nových pravidel, která vládě umožňují pružněji reagovat na výdajové potřeby v oblasti bezpečnosti a investic. Vláda plánuje finální návrh rozpočtu odeslat do Poslanecké sněmovny do konce září. Opoziční strany v reakci na schválení zákona dokončují text ústavní stížnosti, o níž bude v budoucnu rozhodovat Ústavní soud.