Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu

Postup navazuje na nedávná prohlášení argentinského prezidenta Javiera Mileie, který přislíbil uvalení sankcí na ropné společnosti působící v tomto britském zámořském území. Opatření míří především na projekt Sea Lion v Severofalklandské pánvi, v němž izraelská společnost drží šedesátipětiprocentní podíl. Chystané postihy by se podle argentinských úřadů mohly týkat nejen samotných firem, ale také jejich akcionářů, ředitelů a dodavatelů. Předseda představenstva společnosti Gideon Tadmor vlastní v této energetické skupině přibližně devět procent akcií.

Prezident Milei v televizním projevu prohlásil, že ve světě začíná vanout příznivý vítr pro argentinské územní nároky na ostrovy. Jihoamerický lídr tím reagoval na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který naznačil přehodnocení dosavadního postoje Washingtonu. Milei označil tato slova za významný signál a zdůraznil, že Spojené státy vnímají Argentinu jako spolehlivého západního spojence. Podle něj může být země díky své strategické poloze v nadcházejících dekádách cenným partnerem.

Spojené státy oficiálně zachovávají v otázce suverenity souostroví neutrální postoj. V praxi však Washington uznává britskou správu nad územím, které Spojené království drží téměř nepřetržitě od roku 1833. Souostroví se stalo v roce 1982 předmětem argentinské invaze a následného vojenského konfliktu s Británií. Trump na dotaz ohledně možné změny amerického postoje odpověděl, že přehodnocuje každé stanovisko.

Představitelé britské vlády vyjádření argentinského prezidenta okamžitě odsoudili a odmítli jakékoliv ústupky. Britscí ministři zdůraznili, že Falklandy zůstanou britské tak dlouho, dokud si to budou přát samotní obyvatelé ostrovů. Londýn se odvolává především na právo na sebeurčení místní populace, které považuje za klíčový princip mezinárodního práva.

Spekulace o možné změně americké politiky vůči Falklandským ostrovům se objevují již několik měsíců. Únik informací z amerického ministerstva obrany dříve naznačil, že Washington zvažuje revizi podpory britských nároků v reakci na nedostatečnou zapojitelnost Británie do americké vojenské kampaně v Íránu. Trump zároveň dlouhodobě vyjadřuje nespokojenost s nízkými výdaji některých evropských členů Severoatlantické aliance na obranu. Případný posun v americkém postoji by pro britskou suverenitu nad ostrovy představoval značnou psychologickou ránu.

Během falklandské války v roce 1982 získala vláda britské premiérky Margaret Thatcherové silnou diplomatickou podporu od amerického prezidenta Ronalda Reagana. Bílý dům v tehdejším konfliktu jednoznačně podpořil Spojené království, ačkoliv byl zároveň spojencem tehdejší argentinské vojenské junty. Současný vývoj však naznačuje, že geopolitické vazby mezi Washingtonem a Londýnem procházejí zatěžkávací zkouškou.

Argentinské vedení dále oznámilo, že společnostem těžícím ropu bez souhlasu Buenos Aires zakáže podnikání na svém území. Vláda se tímto způsobem snaží odradit zahraniční investory od účasti na projektech ve sporných vodách kolem ostrovů. Cílem argentinských úřadů je využít všech právních a institucionálních nástrojů k ochraně zdrojů, které země považuje za své vlastní.