Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy

Středobodem nového napětí je ropné pole Sea Lion, které se nachází přibližně sto třicet mil od pobřeží ostrovů a ukrývá odhadem jedna celé sedm desetiny miliardy barelů ropy. Britská společnost Rockhopper Exploration spolu s izraelskou firmou Navitas Petroleum plánují zahájit těžbu v této oblasti během dvou let. Milei tento projekt označil za bezprostřední hrozbu a prohlásil, že Argentina nemůže dopustit komerční využití přírodního bohatství ve vodách, které považuje za své území.

Argentinský prezident proto oznámil záměr předložit parlamentu zákon, který urychlí uvalení sankcí na energetické firmy zapojené do neautorizovaných průzkumných prací. Zároveň podepsal dekret ke zvýšení rozpočtu ministerstva obrany s cílem financovat výstavbu integrované námořní základny na Ohňové zemi. Podle Mileiho tímto krokem reaguje na jednání Velké Británie, která podle něj porušuje rezoluce Organizace spojených národů vyzývající obě strany k zamezení jednostranných kroků.

Krok argentinského lídra přichází v návaznosti na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který naznačil, že Spojené státy zvažují změnu svého postoje k falklandské suverenitě. Trump dal tyto úvahy do souvislosti s nedostatečnou britskou podporou amerických vojenských operací v Íránu. Milei tyto americké signály interpretuje jako potvrzení, že Spojené státy vnímají Argentinu jako spolehlivého partnera a klíčového spojence pro nadcházející dekády.

Britské úřady na argentinské hrozby reagovaly rozhodným odmítnutím a zdůraznily, že britská pozice vůči ostrovům zůstává pevná a neměnná. Ministr zahraničí Ed Miliband i ministr obrany Wes Streeting potvrdili, že suverenita nad souostrovím náleží Spojenému království. Britská vláda připomněla, že obyvatelé Falkland mají nezadatelné právo na sebeurčení, což zahrnuje také právo využívat své vlastní přírodní zdroje.

Postoj britské strany podpořili také samotní zástupci ostrovní samosprávy, kteří odmítli jakékoliv argentinské nároky. Připomněli referendum, v němž se devadesát devět celých osm desetiny procenta hlasujících vyslovilo pro setrvání pod britskou správou. Dotčené ropné společnosti v reakci na prohlášení uvedly, že nedávný vývoj nebude mít žádný zásadní dopad na plánované těžební aktivity ani na časový harmonogram projektu.

Rétorika argentinského prezidenta přichází podle analytiků BBC v době, kdy jeho domácí popularita klesla na přibližně třicet čtyři procent. Rok před nadcházejícími prezidentskými volbami čelí Milei tlaku ze strany opozice i své bývalé viceprezidentky Victorie Villarruelové. Kritici z toho důvodu považují obnovení sporu o suverenitu za pokus odvést pozornost veřejnosti od vnitropolitických problémů a korupčních kauz členů jeho kabinetu.

Ačkoliv radikální úsporná opatření argentinské vlády dokázala snížit inflaci, v zemi zároveň výrazně vzrostla míra nezaměstnanosti a chudoby. Územní nároky na souostroví, o které obě země vedly v roce 1982 krátkou válku, však nadále zůstávají pro argentinskou veřejnost mimořádně citlivým tématem. Otázka kontroly nad nerostným bohatstvím v jižním Atlantiku tak opět komplikuje diplomacii mezi Londýnem a Buenos Aires.