Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá

Spolkový kancléř označil nedělní výsledek za nejtěžší volební porážku, jakou CDU utrpěla za celá desetiletí. Ve svém veřejném vystoupení dal najevo lítost i ochotu zlepšit způsob, jakým komunikuje s voliči. Výsledky povolebních průzkumů ukázaly, že hlasování bylo výrazně ovlivněno hlubokou nespokojeností obyvatel s politickým establishmentem a řízením německé ekonomiky. Podle jednoho z průzkumů vyjádřilo spokojenost s dosavadním působením Friedricha Merze ve funkci kancléře pouze devět procent dotázaných.

Lídrovi kandidátky AfD Ulrichu Siegmundovi se podařilo využít dlouhodobý pocit křivdy mezi obyvateli bývalé Německé demokratické republiky. Východní voliči si i více než tři desetiletí od pádu Berlínské zdi stěžují, že je s nimi zacházeno jako s občany druhé kategorie. Pětatřicetiletý bývalý prodejce parfémů Siegmund se po sečtení výsledků ironicky vyjádřil na adresu sedmdesátiletého kancléře. Prohlásil o něm, že byl pro Alternativu pro Německo ve volební kampani velmi dobrým pomocníkem.

Friedrich Merz ve funkci šéfa německé spolkové vlády působí pouhých šestnáct měsíců a sám připustil, že k neúspěchu přispěla i jeho vlastní nízká popularita. Ve svém projevu uznal, že se jeho osoba stala stálým tématem celé volební kampaně. Zároveň zdůraznil potřebu efektivněji oslovovat veřejnost a lépe reagovat na emoce voličů. Koaliční partner CDU, Sociálnědemokratická strana Německa, reagoval na situaci ochotou upravit sporná plánovaná opatření k zajištění zdravotnického a důchodového systému.

I přes volební neúspěch kancléř zdůraznil, že jeho odhodlání pokračovat v plánovaných reformách zůstává plně zachováno. Trudnou ekonomickou situaci a udržitelnost sociálního systému je podle něj nutné řešit s ohledem na budoucnost dalších generací. Prohlásil, že rezignace nebo vzdání se reformního úsilí pro něj nepřichází v úvahu. Zahraniční partnery a spojence Německa zároveň ujistil, že státní instituce zůstávají stabilní a plně funkční.

Merz ve svém projevu rovněž garantoval ochranu zranitelným menšinám s tím, že Německo bude pevně ctít své ústavní hodnoty i v případě, že by AfD v Sasku-Anhaltsku převzala moc. Připomněl, že německý stát nese kvůli své historické zkušenosti za dodržování těchto principů zvláštní odpovědnost. Kancléř potvrdil také stávající zahraničněpolitický kurz a zdůraznil, že zavedená podpora Ukrajině bude pokračovat. Prohlásil, že neustoupí ani o milimetr ze svého přesvědčení o nutnosti bránit svobodu před ruskou agresí.

Podle německého kancléře bude z úspěchu Alternativy pro Německo v Sasku-Anhaltsku profitovat a radovat se především Moskva. Merz přímo obvinil ruskou stranu z poskytování podpory kampaňové činnosti krajní pravice v Německu. Upozornil na to v kontextu dalších dvou nadcházejících zemských voleb, které se mají uspořádat ještě během tohoto měsíce. Přípravu těchto volebních klání podle něj doprovázejí obavy z možného ruského vlivu, dezinformačních kampaní a sabotáží.

Ačkoliv se vedení křesťanských demokratů za svého kancléře postavilo, v německém veřejném prostoru se objevují hlasy volající po jeho okamžité výměně. Takový krok by však byl podle německého právního řádu procedurálně velmi složitý. Šéfredaktor deníku Der Spiegel Dirk Kurbjuweit uvedl, že Německo potřebuje nový začátek, který musí začít právě odchodem Friedricha Merze. Podle jeho názoru je současný kancléř pro vedení země v této době zjevně nevhodnou osobností.

Krajská organizace AfD v Sasku-Anhaltsku je německou civilní rozvědkou oficiálně vedená jako potvrzená pravicově extremistická skupina. Strana ve svém volebním programu slibovala masové deportace nežádoucích imigrantů a žadatelů o azyl, což kritici označují za protiprávní krok. Současně navrhovala výrazné zvýšení výdajů na sociální péči, aniž by však předložila jasné finanční zdroje na pokrytí těchto nákladů. Terčem kritiky ze strany AfD se stala také veřejnoprávní média a kulturní instituce, které strana označuje za nevlastenecké.

V 83členném zemském sněmu získala AfD celkem 39 křesel, což znamená, že k dosažení absolutní většiny jí chybí tři mandáty. Vedení strany nicméně deklarovalo snahu získat na svou stranu jednotlivé poslanec z jiných stran, kteří by pomohli vytvořit většinu. Otevřenost ke spolupráci naznačila také populistická strana BSW, která rovněž prosazuje obnovení vztahů s Ruskem a omezení imigrace. Vstup do společné zemské vlády s AfD však představitelé BSW před volbami vyloučili.

Tradiční německé politické strany během třináctileté existence AfD striktně udržovaly takzvaný firewall, tedy dohodu odmítající jakoukoli formální spolupráci. Tato strategie cílící na izolaci krajní pravice však podle odborníků selhává, protože trvalá role politického outsidera přitahuje voliče nespokojené se současným systémem. Zemský premiér za CDU Sven Schulze přiznal, že jeho strana nemá po získání pouhých 17 procent hlasů mandát k sestavení vlády. Ačkoliv je Sasko-Anhaltsko chudším regionem na východě země, AfD získává pozice i na západě v důsledku poklesu v průmyslových odvětvích.