V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA

Nová kanadská opatření zahrnují zdvojnásobení dovozních cel na americký hliník a ocel na padesát procent, čímž Ottawa vyrovnala sazby dříve zavedené Spojenými státy. Své hrozby vůči leteckému výrobci Bombardier zveřejnil americký prezident na sociální síti s tím, že zahraniční firmy musejí vyrábět v USA, pokud chtějí přístup na tamní trh. Kanadská společnost se sídlem v Montrealu na to reagovala prohlášením, že v Americe již disponuje rozsáhlou výrobní základnou a vytváří tam desítky tisíc pracovních míst. Samotný americký letecký průmysl podle zástupců firmy z přeshraničního obchodu výrazně profituje.

Obchodní rozhovory mezi klíčovými partnerskými zeměmi zkrachovaly po vleklých dohadech o finálních detailech dohody. Americká strana sice původně odložila svá ultimáta v naději na dosažení kompromisu, vyjednavači však zbývající rozpory nedokázali překonat. Od přerušení dialogu se rétorika představitelů obou států výrazně vyostřila. Donald Trump mimo jiné symbolicky přejmenoval Ontarijské jezero na Jezero Amerika a pohrozil zavedením padesátiprocentních cel na dovoz kanadských automobilů.

Jeden z hlavních rozporů při vyjednávání se týkal kanadských pravidel pro ochranu domácí kultury a jazyka. Podle zástupců Ottawy požadovali američtí vyjednavači změny v předpisech upravujících přednostní zobrazování obsahu ve francouzštině na streamovacích platformách i bilingvní označování výrobků. Premiér Carney tyto požadavky odmítl s tím, že ochrana francouzského jazyka a kultury Quebecu představuje základní právo, o kterém nelze vyjednávat. Zástupce USA pro obchod Jamieson Greer odmítl, že by spor o jazykové požadavky byl hlavní příčinou krachu rozhovorů, což však Carney označil za rozpor s průběhem jednání.

Americký ministr obchodu Howard Lutnick naopak připsal nezdar jednání posledním požadavkům kanadské strany ohledně úlev na cla pro nákladní automobily. Spojené státy v současnosti uplatňují pětadvacetiprocentní clo na tyto vozy, přičemž výjimky mají pouze díly splňující trilaterální obchodní dohodu mezi USA, Kanadou a Mexikem. V rámci předběžných rozhovorů byla přitom americká strana ochotna snížit cla na automobily na patnáct procent s možností dalšího poklesu. Kanadská strana však podle amerických činitelů prosazovala širší úlevy pro celý automobilový sektor.

Eskalace obchodní války přichází v období před americkými kongresovými volbami, což staví řadu republikánských politiků do složité pozice. Kanadská ministryně průmyslu Mélanie Joly potvrdila, že odvetná opatření byla navržena s cílem vyvinout politický tlak na americkou administrativu. Ottawa však záměrně vyňala z pětadvacetiprocentních cel americké mořské plody, čímž ušetřila klíčová odvětví ve státech jako Aljaška nebo Maine. Tento krok ušetřil místní průmysl v regionech, kde někteří političtí představitelé dříve kritizovali celní politiku Bílého domu.

Spory se mohou brzy dotknout také energetiky a přeshraničních dodavatelských řetězců. Premiér kanadské provincie Ontario Doug Ford naznačil, že jeho region by mohl omezit vývoz elektřiny do sousedních amerických států, jako jsou New York nebo Michigan. Odborníci na mezinárodní obchod upozorňují, že obě ekonomiky jsou úzce propojené a nahrazení specifických dodávek je velmi obtížné. Příkladem je závod automobilky Ford v kanadském Windsoru, který vyrábí specializované motory pro velké americké pickupy bez přímé možnosti náhrady z jiných zemí.

Americký ministr financí Scott Bessent prohlásil, že Spojené státy mají v celním sporu navrch, jelikož jejich ekonomika je z hlediska hrubého domácího produktu třináctkrát větší než kanadská. Prezident Trump zároveň uvedl, že úplným ukončením obchodu s Kanadou by USA ušetřily devadesát miliard dolarů. Analytici nicméně zdůrazňují, že spotřebitelé na obou stranách hranice pocítí důsledky celních tarifů v podobě výrazného růstu cen po vypršení stávajících obchodních kontraktů.