Cílem výletů a toulek mnohých českých turistů jsou především památky, ať už se jedná o hrady, zámky, hrádky či tvrze. Ač si to mnoho obyvatel neuvědomuje, Česká republika patří co do rozlohy k nejbohatším zemím na tyto památky, které můžeme najít snad v každém městě, městečku i vesnici. Část těchto památek je dodnes spravována státem a veřejnosti přístupná, část je v soukromém vlastnictví též většinou přístupná. Současný stav památek přitom výrazně ovlivnil právě 17. listopad roku 1989 a následující události.
Česká republika skutečně patří mezi nejbohatší země světa, co se týče nemovitých památek, konkrétně hradů, zámků, hrádků, zámečků, tvrzí, paláců a měšťanských domů. Málo kdo si též uvědomuje, že nejde jen o kvantitu, ale též kvalitu. Byť jsou světově věhlasné například zámky ve Francii podél řeky Loiry, jejich interiéry mnohdy nenabízí mnoho, naopak české zámky mnohdy překypují pestrostí nábytku, obrazů a dalších dekorací. Naproti tomu je možné v České republice najít druhý extrém, tedy hrady a zámky, které naopak chátrají nebo už pomalu padají. Jejich osud mnohdy určila právě polistopadová revoluce.
Novodobý vývoj v otázce šlechty a tím i jejich rezidencí začal už po roce 1918. Konkrétně v roce 1919, kdy na základě pozemkové reformy přišla šlechta o značnou část svých pozemků, ať už se jednalo o pole, lesy, ale i statky a další nemovitosti, což značně snižovalo výnosnost panství. Někteří následně byli nuceni odprodat další část svých pozemků či majetků, jelikož jej nedokázali v rámci okleštěných finančních příjmů spravovat. V některých případech došlo k převodu daného majetku na stát za symbolickou jednu korunu či věnováním.
Velká část šlechty přišla o majetek po roce 1945 na základě Benešových dekretů. Tento akt byl brán jako odveta vůči kolaborující šlechtě s německým občanstvím. Ovšem i tam, kde nepomohly všeobecné zákony, si tehdejší vláda našla cestu. Řeč je o neblaze známém zákonu Lex Schwarzenberg z roku 1947.
Další zkáza, tentokrát finální, přišla po únoru roku 1948. Po tomto roce, především v 50. letech, docházelo k plošnému zestátňování mimo jiné též šlechtických pozemků a majetků. Mnohé rody odešly do zahraničí. Členové rodů, kteří zůstali, začali pracovat a bydlet jako ostatní, mnohdy ještě v tvrdších podmínkách. Často se dostávali do dolů nebo na jiné méně kvalifikované práce, jelikož s jejich zaměstnáním mohl mít zaměstnavatel problém.
Z mnoha zámků a hradů se staly turistické cíle. Někdy s expozicí bývalých majitelů, jindy zde byla muzea či galerie. Smutným faktem je skutečnost, že původní vybavení se často stěhovalo ze zámku na zámek v rámci umělých expozic a autentičnost daných prostorů velice utrpěla. Namísto příběhu se spíše mluvilo o nábytku a jiném vybavení.
Je též pravdou, že značná část objektů byla zcela znehodnocena a zdemolována. Do zámků a přilehlých hospodářských dvorů se stěhovaly kravíny, jindy armáda, či školy a učiliště.
Zlom nastal až v roce 1989, kdy se po listopadové revoluci do České republiky vrátila demokracie a s ní i mnoho emigrantů, též z řad šlechty. Mnozí však věrně zůstali a během 90. let mohli zažádat o navrácení svých domovů. Od té doby bylo podáno zhruba 200 žádostí o navrácení zámků, polností, lesů, rybníků a dalších nemovitostí. Do současnosti bylo původním majitelům vráceno téměř šest desítek hradů, zámků a zámečků. Patří mezi ně například potomci rodu Lobkowicz, Kinských, Kolowratů, Schwarzenbergů (orlické větve), Sternbergů, Colloredo-Mannsfeldů či Czerninů.
Mnoho dalších zámků se za poslední léta dostala do soukromých rukou, ať už šlechtických, nebo jen movitějších jedinců. V takovém případě byla památka mnohdy zachráněna a v naprosté většině jsou i tyto objekty alespoň částečně zpřístupněné. Naopak smůlu mají jiné objekty, které se sice navrátili původním majitelům, ale vzhledem k jejich dezolátnímu stavu nejsou prostředky na jejich obnovu. Takových památek je u nás také mnoho. Dodnes představují živoucí odraz minulého režimu, nezájmu a lhostejnosti, ze kterého jsme se ale stále příliš neponaučili. Objekty zámků jsou totiž mnohdy skupovány většími investory, kteří ale kupují především pozemky, které jsou součástí koupě nemovitosti, a které pak využijí jako stavební parcely. Samotné hrádky a zámečky, většinou na vesnicích, pak chátrají dál.
Velké zámky a hrady zůstávají často v majetku státu pod správou NPÚ. V některých případech zde pokračují vleklé restituční spory, například na zámku Opočno, Hrubý Rohozec či Bouzov, kdy opět nejvíce trpí daný objekt, do kterého nikdo z obav majetkové ztráty neinvestuje.
Pozitivní změnou je však celková snaha státní památkové péče i soukromých majitelů zámků a hradů o zpřístupnění objektů a jejich prezentaci v co nejautentičtější podobě. Různé granty, fondy a dotace napomáhají zašlým památkám opět zářit a připomenout nám naši národní hrdost.
Související
Ideologie, nebo velmocenská identita? Nad zdroji zahraniční politiky Moskvy
Století s televizory. První přístroj vynalezl Skot, u nás ho napodobil fyzik
historie , sametová revoluce , hrady a zámky , památky , 17. listopad
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 52 minutami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 1 hodinou
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 3 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 3 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 4 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 4 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 4 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 5 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 6 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 7 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 8 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 8 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 9 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 9 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 10 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 11 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 12 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.
Zdroj: Jakub Jurek