Revoluce spustila ekologizaci zdrojů. Nesmí to přestat, burcují ekologové

Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž pro ČTK uvedl, že demonstrace proti bývalému režimu začaly před 30 lety už 11. a 13. listopadu v Teplicích. Po několikatýdenní inverzi, která město halila do štiplavé žluté mlhy, vyšli totiž lidé do ulic s požadavkem na čistý vzduch, připomněl. "Krušné hory, ale i Jizerské, byly tehdy posety pahýly uschlých stromů vlivem kyselých dešťů způsobených oxidem síry ze severočeských elektráren. Dnes, po 30 letech, již tehdejší katastrofální znečištění není poznat, Krušné i Jizerské hory se opět zelenají vzrostlými stromy," uvedl.

Konkrétně ČEZ podle něj během let 1992 až 1998 odsířil 5930 megawattů (MW) výkonu v uhelných elektrárnách a přibližně 500 MW vybavil moderními fluidními kotly. Instalovaný výkon největší české jaderné elektrárny v Temelíně je asi 2000 MW. "Celkové investice tehdy činily 111 miliard Kč, druhá vlna modernizace za více než 100 miliard Kč se pak uskutečnila v letech 2008 až 2017. Na vybraných elektrárnách se nyní investuje do dalšího snižování emisí v rámci přípravy na evropské limity od roku 2020," sdělil mluvčí.

Podotkl, že od konce roku 1998 ČEZ a ostatní výrobci provozují pouze takové elektrárny, které splňují přísné emisní limity zákona na ochranu ovzduší. "Proti roku 1989 ČEZ zásadně snížil dopady provozu elektráren na okolí. Emise oxidu siřičitého díky tomu klesly dosud o 98 procent, popílek o 99 procent a emise oxidu dusíku o 86 procent," uvedl člen představenstva ČEZ Ladislav Štěpánek.

Podobný trend potvrzuje například také skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače, která provozuje hnědouhelnou elektrárnu Chvaletice. "Elektrárna od revoluce snížila emise tuhých znečišťujících látek o 91,2 procenta, oxidů dusíku o 81,1 procenta a oxidu uhelnatého o 82,4 procenta. Emise oxidu siřičitého poklesly díky jednomu z nejefektivnějších odsiřovacích zařízení v zemi o závratných 98,8 procenta," řekla ČTK mluvčí firmy Gabriela Sáričková Benešová. "Současná ekologizace výrobních bloků přinese další snížení emisí téměř o polovinu. Celkové náklady na ekologizaci včetně aktuální investice přesahují hranici deset miliard korun," dodala.

Podle Jiřího Koželouha z Hnutí Duha bylo odsíření uhelných elektráren skutečně jedním z největších úspěchů ekologické politiky v Česku, potažmo Československu. "Ale dnes jsme dál, poznání škodlivosti znečištění ovzduší je daleko hlubší, s ním jsou daleko větší i požadavky na ochranu zdraví a čím dál více i požadavky na skutečně účinnou akci k zastavení změny klimatu," řekl ČTK.

"Pokud chce současný ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) zopakovat úspěch ministra Bedřicha Moldana před téměř třiceti lety, pak nesmí připustit, aby uhelné elektrárny dostaly výjimky z nových evropských limitů pro toxickou rtuť či škodlivé oxidy dusíku. Ale hlavně musí prosadit, aby staré uhelné elektrárny byly v následujících letech úplně odstaveny. Emise skleníkového oxidu uhličitého z uhelných elektráren jinak snížit prostě nelze," dodal.

Podle organizace Arnika zvýšila loni chvaletická elektrárna emise rakovinotvorných látek, skleníkových plynů a rtuti, zaznamenala nejvyšší nárůst škodlivin ze sledovaných firem. Tykačova firma uvedla, že díky modernizaci snižuje emise znečišťujících látek, loni ale vyrobila rekordní množství elektřiny, a tak se celkové množství některých látek zvýšilo. Nejvíce skleníkových plynů vypustily do ovzduší podle žebříčku elektrárny ČEZ - Počerady, Prunéřov a Tušimice. Kříž už dříve argumentoval tím, že patří mezi největší výrobní provozy v republice.