Falešná hlášení o bombách v letadle pokračují, ve čtvrtek se dotkla desítek letů. Kdo za nimi stojí?

Koordinovaná povaha těchto leteckých planých poplachů okamžitě vyvolala podezření ohledně možného zapojení Ruské federace. Toto podezření navíc výrazně posiluje fakt, že se v posledních dnech objevila celá řada dalších znepokojivých incidentů napříč evropským kontinentem. Mezi tyto události patří různé kybernetické útoky, záhadné přelety dronů nad citlivými objekty či podezřelý incident na polských hranicích s Ruskem.

Širší kontext zahrnuje také srpnový útok dronem na německé letiště v Lipsku, z něhož německý ministr vnitra veřejně obvinil Moskvu. K nedávným událostem se řadí rovněž vzdálené napadení supermarketových mrazáků či krevní banky. Odborníci podle BBC proto poukazují na možné znaky takzvané hybridní nebo šedé zónové války, která poškozuje infrastrukturu bez přímého vyvolání reakce Severoatlantické aliance.

Moskva dlouhodobě projevuje silný hněv vůči NATO kvůli jeho podpoře Ukrajiny, která hatí plány Kremlu na ovládnutí sousední země a ukončení její nezávislosti. Na možnou motivaci poukazují také ruské blogy, jejichž autoři naznačují, že západní státy by měly pocítit stejnou bolest. Reagují tak na skutečnost, že ukrajinské drony ohrožují ruská letiště a západní sankce blokují ruské letectvo.

Navzdory těmto politickým souvislostem však do čtvrtečního večera neexistovaly žádné přímé a podložené důkazy spojující letecké hrozby přímo s Ruskem, Íránem či spřízněnými skupinami. Jednou z mála hmatatelných stop byla e-mailová zpráva doručená ve čtvrtek ráno letištním úřadům v Římě. Tento odesílatel přitom tvrdil, že jedná jménem uskupení označovaného jako Bojovníci mužského státu.

Zmíněný název odkazuje na ruskou ultraradikální skupinu Muzhskoi Legion, jejíž extrémní názory vedly k jejímu soudnímu zakázání v Moskvě v roce 2021. Navzdory tomuto zákazu si tato organizace udržela desítky tisíc online příznivců na platformě Telegram. Její stoupenci v následujícím roce veřejně podporovali plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajinu.

Bezpečnostní experti ovšem upozorňují, že samotná e-mailová zpráva nemusí být autentická. Za tímto jménem se totiž může skrývat zcela jiná skupina, která se snaží zamést stopy nebo zmást vyšetřovatele. E-mail tak pravděpodobně neposkytne policii a letištním úřadům jednoznačné vodítko k odhalení skutečných strůjců těchto poplachů.

Pro národní policejní složky, letištní správy a ministerstva dopravy tak zůstává hlavním úkolem pracovat s hmatatelnými stopami a ověřitelnými fakty. Místo spoléhání se na předpoklady o nejpravděpodobnějším viníkovi se vyšetřovatelé zaměřují na hledání konkrétních důkazů. Tyto kroky mají pomoci nejen při identifikaci viníků, ale také při nastavování účinnějších opatření pro budoucí ochranu letecké dopravy.