Češi sametovou revoluci nechtěli? Polovina lidí neuživí rodinu, účtuje expert

Podle filozofa Michaela Hausera máme důvod k oslavám, zároveň ale varuje, že náš vztah k listopadu roku 1989 nemůže být zcela jednoznačný. Byl to sice důkaz, že společnost se může proměnit ze dne na den, pro mnoho Čechů ale nešlo o vítanou změnu.

Podle průzkumů z prosince 1989 bylo totiž zhruba 40 % lidí pro skandinávskou cestu socialismu, stejný počet pro socialismus v duchu myšlenek roku 1968 a jen asi 2 % lidí byla pro kapitalismus, tvrdí expert.

Ekonomická transformace navíc negativně postihla miliony lidí, zejména v severních Čechách. Přinesla také problémy v podobě rostoucích nákladů, například na bydlení.

"Lze najít několik oblastí, kvůli kterým část společnosti říká, že v minulém režimu měla práci a neměla sociální problémy, byť třeba byla nespokojena s politickou reprezentací," řekl Rozhlasu Hauser.

Nelze popřít osudy mnoha lidí za minulého režimu, jejich pronásledování, věznění nebo zabavování majetku. Z ekonomického hlediska ale sametová revoluce přinesla nové problémy, například došlo k uzavření podniků a růstu nezaměstnanosti.

Tyto problémy můžeme pozorovat dodnes například na těch, kteří mají práci, ale neuživí z ní rodinu. "Jsou to lidé čelící exekuci s existenčními problémy. A není jich tak málo. Odhaduji, že to může být zhruba polovina společnosti," varuje v Českém Rozhlase expert.