2019: Radikální změny v Evropské unii i velká „devítková“ výročí

Půlstoletí bez Palacha

Hned 19. ledna uplyne půlstoletí od úmrtí Jana Palacha. Student Filozofické fakulty UK se 16. ledna 1969 v horní části Václavského náměstí upálil na protest proti potlačování základních práv a svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po srpnové okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

O dvacet let později se na jeho počest odehrála řada občanských demonstrací, dnes označovaná jako Palachův týden. Šlo o největší soustředěný projev odporu proti komunistickému režimu od počátku 70. let a předzvěst listopadové revoluce a konce socialismu v Československu.

V lednu tak bude na programu řada vzpomínkových akcí. Už v loňském roce Palachův protestní čin připomněl ve svém filmu režisér Robert Sedláček.

Babišova „obhajoba“ a další stranické sjezdy

Na konci úvodního měsíce roku 2019 se v Ostravě uskuteční ideová schůze hnutí ANO, na níž členové strany připraví podklady pro volební sněm, který se 16. února 2019 uskuteční v Praze. Očekává se, že premiér a předseda hnutí Andrej Babiš na něm obhájí čelní stranickou funkci.

Formalitou naopak nebudou sjezdy sociálních a křesťanských demokratů. Ministr vnitra Jan Hamáček bude na březnovém sjezdu ČSSD obhajovat post předsedy strany s vědomím, že v ní pokračuje evidentní rozkol mezi několika frakcemi. Nedá se vyloučit, že se mu postaví bývalý místopředseda Jiří Zimola.

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek pak na březnovém sjezdu strany v Brně svou funkci ani obhajovat nebude. O post se chce ucházet třeba bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka, předseda lidoveckého poslaneckého klubu Jan Bartošek nebo řadový poslanec Marek Výborný.

Tvrdý, či měkký brexit?

České republiky se výrazně dotkne i jedna březnová evropská událost. 29. března opustí Evropskou Unii Velká Británie. Takzvaný Brexit si Britové odsouhlasili v referendu na konci června 2016. I po dlouhých měsících jednání však stále není jasné, jak celá procedura britského odchodu proběhne.

Může dojít i na tzv. tvrdý brexit bez jakékoliv dohody mezi britskou vládou a Evropskou unií, na což se připravuje i kabinet Andreje Babiše. Přípravu „lex brexit“ dostal na starost ministr vnitra Jan Hamáček. V britském parlamentu se o dohodě bude hlasovat nejdřív v lednu.

Volby do Evropského parlamentu

V zemích „sedmadvacítky“ (počet členů EU po avizovaném odchodu VB – pozn.red.) se bude mezi 23. a 26. květnem hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu. Česká republika má v Bruselu a ve Štrasburku 21 mandátů, alespoň jeden bude obhajovat sedm politických subjektů.

Podle posledních průzkumů překonává nutnou hranici 5 % získaných hlasů jen pět politických stran a hnutí. Svůj mandát téměř jistě neobhájí europoslanec Petr Mach, jehož Svobodní se v preferencích pohybují kolem 1 %. Jistotu zastoupení v Evropském parlamentu by naopak měly mít ANO, ODS a nově i Pirátská strana.

Kiska skončí. Nahradí ho Kotleba?

Pro Českou republiku je samozřejmě důležitý i politický vývoj u našich východních sousedů na Slovensku. 15. června opustí po pěti letech ve funkci prezidentský post Andrej Kiska, který v březnových volbách odmítl obhajovat mandát.

Prosincové průzkumy označují za favority chemika a podnikatele Roberta Mistríka a předsedu strany MOST-HÍD a významnou osobnost maďarské menšiny Bélu Bugára. O post se však chce ucházet i kontroverzní nacionalistický poslanec a někdejší banskobystrický župan Marián Kotleba.

Výročí sametu

I nový slovenský prezident si pravděpodobně na podzim připomene jedno z nejvýznamnějších výročí v československých dějinách. 17. listopadu uplyne třicet let od začátku sametové revoluce, která vedla k pádu totalitního režimu a vlády jedné strany, Komunistické strany Československa.

Po uplynulém výročí století samostatného československého státu půjde během dvou let o druhou velkolepou oslavu s řadou vzpomínkových akcí po celé České i Slovenské republice.