KOMENTÁŘ | KOMENTÁŘ Pavla Žáčka: Prezident Havel by dnes oslavil 85. narozeniny. Kritiku Studentských listů ustál, rozený demokrat

Vzpomínat na Václava Havla (1936-2011), disidenta, dramatika, vůdčí osobu Listopadu 1989 a následně československého i českého prezidenta, který by se dnes dožil 85. narozenin, není vůbec jednoduché. Při vyslovení jeho jména se mně ale okamžitě vybaví Havlova největší přednost. Byl rozeným demokratem, o čemž jsem se přesvědčil osobně, když mu část redakce Studentských listů, v níž jsem působil jako šéfredaktor, vytýkala, že neprovedl debolševizaci, anebo jsme kritizovali jeho okolí. Nikdy se neurazil, nebyl arogantní. Výtky ustál. Pokaždé vyslechl názor oponenta a poté s ním debatoval. Pan Václav Havel mně moc chybí.

Komunisté se jej snažili očerňovat na každém kroku. Paradoxně mu ale 7. října 1989 popřálo Rudé právo, stranický tisk tehdejší doby. Ve společenské rubrice nechal jeho sympatizant Petr Rýgl vytisknout oznámení, v němž přál vše nejlepší Ferdinandu Vaňkovi, hlavní postavě Havlovy Audience odehrávající se v pivovaře, kde budoucí hlava státu jeden čas pracovala. Vaněk byl totiž jeho alter egem. Gratulace byla doplněná disidentovou fotografií. Bolševické cenzuře takový kousek ušel a zveřejnění přání vyvolalo obrovský ohlas. V textu tehdy stálo: „Dne 5. 10. 1989 oslavil narozeniny Ferdinand Vaněk z Malého Hrádku. Za jeho namáhavou práci, kterou ve svém životě vykonával a vykonává, mu děkují a do dalších let hodně zdraví a dalších pracovních úspěchů mu přejí jeho spolupracovníci a přátelé.“ Režim se tak dokonale ztrapnil, když list, který byl výkladní skříní systému, blahopřál svému úhlavnímu nepříteli.

Na počest jeho zvolení vyšlo nulté číslo periodika

I téměř deset let po smrti neupadá Václav Havel do zapomnění. Důkazem úcty bylo nedávné vydání sudetoněmeckého týdeníku Sudetendeutsche Zeitung, který připomněl prezidentovy nedožité 85. narozeniny. Ba co víc. Médium článek o bývalém prezidentovi opatřilo titulkem v češtině, která zněl: Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii. Experti se shodli, že poprvé v historii v německých novinách zářila čeština, a to dokonce v titulku.

Jaký odkaz po sobě Václav Havel zanechal? Šlo o klíčovou postavu našich normalizačních i postkomunistických dějin, státníka evropské či světové úrovně, symbol návratu svobody a demokracie do naší vlasti, ale také složité obnovy politického života, nedokončené transformace státních institucí, legalizování pokračování činnosti komunistické strany, neotevření komunistických archivů, zásadního nevyrovnání se s totalitní minulostí a nakonec i rozpadu federálního Československa.

Nechci se ve svém vzpomínkovém komentáři zaměřovat na nekonečný patos. Vyberu si proto pohled poněkud osobnější. Jako studenti jsme na jaře 1989 podepisovali petici za propuštění Václava Havla z vězení, sledovali jeho tvář v pořadech Originálního videožurnálu, četli jeho články v Lidových novinách i jeho rozhovory v nezávislém Sportu a podepisovali „jeho“ petici Několik vět.

Na přelomu října a listopadu 1989 se Havel prostřednictvím mých kamarádek a spolužaček Kláry Pospíšilové a Věry Krincvajové ocitl poblíž našeho připravovaného nezávislého studentského periodika. Po vzniku Studentských listů, jejichž nulté číslo jsme vydali a distribuovali 29. prosince 1989, právě v den Havlova zvolení československým prezidentem, jsme coby mladí radikální novináři sice podporovali jeho politiku, nicméně od počátku také velmi kritizovali jeho okolí.

Doprovodná fotografie jádra Studentských listů s prezidentem Havlem pochází z celonoční pařby Lidových novin z května 1990, která proběhla ve Strahovských katakombách. Přes drobné nedorozumění jsme ji nazvali: Studentské listy a jejich prezident (anebo naopak?).

Ambivalentní vztah radikální redakce Studentských listů k Hradu pokračoval, i přes dobré vztahy Kláry a Věry s prezidentem a napjaté Rebeky Křižanové se svým otcem, jedním z jeho klíčových poradců. Programově jsme narušovali zahraničně-politickou linii Hradu podporou odtržení Litvy a celého Pobaltí od Sovětského svazu, stejně jako požadavkem okamžitého vystoupení z Varšavské smlouvy.

Fotografie hlavy státu s vyplazeným jazykem vyvolala šok

Nevybíravé a ironické kresby některých jeho dalších spolupracovníků je stále možné nalézt v řadě archivních výtisků Studentských listů. Vysloužili jsme si kvůli tomu kritiku osmašedesátníků z Lidových novin, ale i střední disidentské generace ze sousední redakce Informačního servisu, později Respektu.

Situace vyvrcholila otištěním fotografie ctěného a váženého prezidenta Václava Havla s vyplazeným jazykem na jedné z titulních stran Studentských listů. A následně se strhla mela! A vše pokračovalo voláním po debolševizaci…

Napjatá atmosféra vyvrcholila setkáním nejradikálnějších zástupců studentské obce s hlavou státu Havlem v jeho oblíbené rybárně. Čekali jsme na něj, vracel se ze Slovenska, z jednání s Vladimírem Mečiarem. Přijel pozdě, úplně sinalý. A dostal další nakládačku od studentů. Martinovi Mejstříkovi říkal, přesně si to pamatuji: I ty Martine, věříš tomu, že jsme se v listopadu 1989 s komunisty dohodli? Dramatickou situaci vyřešil Karel Schwarzenberg, jeho tehdejší hradní kancléř, který spadl ze židle a dodal svým typickým stylem: Pánové, je to v prrr… Tím se situace odlehčila.

Pak proběhla řada dalších setkání a jednání, například k desátému výročí pádu komunismu, kdy si na Hrad pozval na oslavu svoje protějšky z Listopadu 1989. Na jedné z konferencí jsem se ho na rozdíl od ostatních diskutujících neptal, proč nebyla zrušen komunistická strana, ale proč červnové volby 1990 proběhly tak pozdě. A poslední silnější vzpomínku si uchovávám, když jsem pana prezidenta v červnu 2006 prováděl náměstím v Bratislavě u příležitosti pohřbu Janka Langoše.

Václav Havel byl můj prezident, ne jako ten současný. Vzpomínám na něj. Stejně jako celé Studentské listy. Moc nám všem chybí a mrzí nás, že mu dnes nemůžeme poblahopřát k jeho nedožitým 85. narozeninám. Jistě bychom vedli dlouhé a přátelské debaty.

Autor je historikem, novinářem, zakladatelem Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivů bezpečnostních složek, působil jako první náměstek Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, nyní je poslancem za ODS, v Dolní komoře je místopředsedou sněmovního výboru pro bezpečnost a současně je i členem výboru pro obranu. V nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny kandiduje na pražské kandidátce koalice Spolu jako sedmička.

Související

Ronald Reagan Komentář

Opravdové „hvězdné války“. Reagan je zahájil před 40 lety, odhalily zaostalost Sovětů

Před čtyřiceti lety, 23. března 1983, vystoupil tehdejší americký prezident Ronald Reagan v televizním projevu s apelem na vědeckou komunitu ve Spojených státech, aby vyvinula prostředek, který zbaví zemi hrozby jaderného napadení. Výsledkem byl projekt, který se do historie zapsal jako Strategická obranná iniciativa (Strategic Defense Initiative, SDI), případně „hvězdné války“, jak jej Reaganovi kritici začali záhy posměšně nazývat. Ambiciózní protiraketový štít spoléhající do značné míry na zbraně rozmístěné ve vesmíru nakonec zůstal na papíře, přesto výrazně ovlivnil světovou politiku. Stal se jedním z článků řetězce faktorů, které vedly k ukončení studené války za západních, především amerických podmínek.
Antonín Novotný, třetí komunistický prezident Komentář

Antonín Novotný se chopil moci před 70 lety. Neváhal potlačovat oponenty, diktaturu KSČ ale proměnil

Před sedmdesáti lety, 20. března 1953, členové nejužšího vedení KSČ rozhodli, že výkonem do té doby neexistující funkce stranického prvního tajemníka bude po smrti Klementa Gottwalda pověřen do té doby nepříliš výrazný Antonín Novotný. Patrně netušili, že se rychle a nadlouho stane dominantní postavou mocenské hierarchie státně-socialistického Československa. Jaká byla životní dráha muže, který pevně držel pomyslné otěže diktatury KSČ téměř patnáct let a v tomto směru jej předčil pouze hlavní představitel normalizačního bezčasí Gustáv Husák?    

Více souvisejících

komentář Václav Havel Pavel Žáček (novinář) politika historie sametová revoluce 17. listopad 1989

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Americký prezident Joe Biden.

Biden a Trudeau se zavázali společně postavit autoritářským režimům

Americký prezident Joe Biden a kanadský premiér Justin Trudeau se zavázali společně postavit proti autoritářským režimům. Částečně i tím, že sníží svou závislost na jiných zemích, pokud jde o kritické minerály a polovodiče. Vyplynulo to z dnešní návštěvy Bidena v Kanadě, uvedla agentura Reuters. 

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

Manuel López Obrador

Mexického prezidenta pobouřila slova, že Mexiko ztratilo kontrolu nad částí země

Mexický prezident dnes pobouřeně odmítl komentáře šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena, který prohlásil, že mexická vláda ztratila kontrolu nad částmi země, kde operují drogové kartely. Prezident Andrés Manuel López Obrador nicméně připustil, že se kartelům podařilo dostat své lidi do mexické agentury pro kontrolu léčiv, aby tak získaly souhlas pro dovoz chemikálii potřebných pro výrobu fentanylu z Číny. Informovala o tom agentura AP.

před 2 hodinami

TikTok

Francouzi zaměstnaní ve veřejném sektoru budou mít zakázaný TikTok

Francie zakázala používání čínské aplikace pro sdílení videí TikTok na služebních telefonech zaměstnanců ve veřejném sektoru. Oznámil to dnes ministr pro veřejnou službu Stanislas Guerini, podle nějž se tak stalo v zájmu zajištění kybernetické bezpečnosti francouzských úřadů.

před 2 hodinami

Policie Rusko, ilustrační fotografie.

Měl blízko k Putinovi, teď je v pátrání. Rusko hledá autora projevů

Ruská policie dnes zařadila Abbase Galljamova, někdejšího autora projevů ruského prezidenta Vladimira Putina, na seznam hledaných osob. Informovala o tom agentura AP, podle které jde o další krok v rámci potlačování opozice Kremlu. Není jasné, v souvislosti s jakým trestným činem policie Galljamova hledá.

Aktualizováno před 2 hodinami

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Macron odsoudil násilí v ulicích, vláda ale neustoupí

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes ostře odsoudil čtvrteční násilnosti v ulicích francouzských měst při protestech proti důchodové reformě. Na tiskové konferenci po summitu EU v Bruselu ujistil, že jeho vláda se nepodvolí násilí. Ohledně penzijní reformy pak vyčká rozhodnutí francouzského nejvyššího soudu. 

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

Luiz Inácio Lula da Silva

Brazilský prezident Lula chce s Čínou vytvořit mírový klub kvůli Ukrajině

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva příští týden navrhne Číně vytvoření "mírového klubu". Píše to dnes deník Financial Times, kterému sdělil podrobnosti o Lulově cestě do Asie brazilský ministr zahraničí Mauro Vieira. Lula se v úterý setká v Pekingu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Čína na konci února představila svůj plán na ukončení války na Ukrajině.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Exprezident Trump očekává smrt a zkázu, pokud bude obviněn

Bývalý americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti varoval, že jeho trestní obvinění by mohlo vést ke "smrti a zkáze", píše agentura Reuters. Vyjádření republikánského exprezidenta přišlo krátce poté, co newyorští prokurátoři, kteří se zabývají Trumpovou údajnou rolí v platbě pornoherečce za mlčenlivosti, uvedli, že se nenechají zastrašit.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Macron a von der Leyenová pojedou v dubnu do Číny

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová pojede v prvním dubnovém týdnu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem do Číny. Podle agentury Reuters to dnes oznámil unijní mluvčí. Macron využije své státní návštěvy v Číně od 5. do 8. dubna k tomu, aby se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem "pracoval na návratu k míru" na Ukrajině, uvedl dnes večer Elysejský palác.

před 5 hodinami

Eva Pavlová a Petr Pavel

Pavlová připravuje svůj tým a oslovuje externí poradce

První dáma Eva Pavlová v současné době buduje svůj tým, oslovuje externí poradce a připravuje témata, se kterými bude dál pracovat. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí Pražského hradu Markéta Řeháková. Pavlová podle ní nyní připravuje aktivity na příštích pět let především v sociální oblasti.

před 5 hodinami

Jevhen Perebyjnis

Ukrajina chce ještě letos jednat o vstupu do Evropské unie

Ukrajina by chtěla podle náměstka ukrajinského ministra zahraničí Jevhena Perebyjnise zahájit jednání o vstupu do EU letos v prosinci. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by tomu mohla pomoci i konference šéfů parlamentů zemí EU a kandidátských států, která se za měsíc uskuteční v Praze. 

před 5 hodinami

Jair Bolsonaro

Bolsonaro se příští týden vrátí do Brazílie, opustil ji před koncem mandátu

Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro se vrátí po třech měsících do vlasti. Oznámilo to vedení jeho Liberální strany (PL), napsala dnes agentura Reuters. Bolsonaro odjel krátce před koncem svého prezidentského mandátu do Spojených států, a nezúčastnil se tak předání úřadu stávajícímu prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silva. 

před 5 hodinami

Kevin McCarthy

Šéf Sněmovny reprezentantů McCarthy má slova ředitele TikToku za velmi znepokojivá

Vyjádření šéfa sociální sítě TikTok Shou Zi Chewa jsou "velmi znepokojivá", uvedl dnes předseda americké Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy. Reagoval tak na čtvrteční "grilování" šéfa Tiktoku před členy výboru pro energetiku a obchod. McCarthy se podle agentury Reuters domnívá, že zákonodárci schválí v reakci na obavy související s aplikací zákon, který bude mít podporu republikánů i demokratů.

Aktualizováno před 6 hodinami

před 6 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Na letišti u Kolína nad Rýnem najel muž do lidí. Několik lidí je zraněných

V parkovacím domě na letišti Kolín nad Rýnem/Bonn na západě Německa dnes dopoledne cíleně najížděl muž automobilem do lidí. Ti podle policejního mluvčího, na něhož se odvolává agentura DPA, dokázali nejspíš uskočit, a utrpěli převážně jen lehká zranění. Řidič také narazil do několika dalších aut. Podle mluvčího existují náznaky, že muž má psychické problémy.

před 6 hodinami

OSN potvrdila tisíce civilních obětí války na Ukrajině. Skutečná čísla mohou být výrazně vyšší

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) potvrdil další tisíce civilních obětí během druhého půlroku války na Ukrajině. Ve sledovaném období od začátku srpna 2022 do konce ledna 2023 podle dnes zveřejněné zprávy zemřelo nebo bylo zraněno 5987 civilistů. Mezi oběťmi je také 21 lidí, které popravily ruské síly nebo zemřeli při útoku cíleném přímo na jejich osobu.

Zdroj: ČTK

Další zprávy