Vzpomínat na Václava Havla (1936-2011), disidenta, dramatika, vůdčí osobu Listopadu 1989 a následně československého i českého prezidenta, který by se dnes dožil 85. narozenin, není vůbec jednoduché. Při vyslovení jeho jména se mně ale okamžitě vybaví Havlova největší přednost. Byl rozeným demokratem, o čemž jsem se přesvědčil osobně, když mu část redakce Studentských listů, v níž jsem působil jako šéfredaktor, vytýkala, že neprovedl debolševizaci, anebo jsme kritizovali jeho okolí. Nikdy se neurazil, nebyl arogantní. Výtky ustál. Pokaždé vyslechl názor oponenta a poté s ním debatoval. Pan Václav Havel mně moc chybí.
Komunisté se jej snažili očerňovat na každém kroku. Paradoxně mu ale 7. října 1989 popřálo Rudé právo, stranický tisk tehdejší doby. Ve společenské rubrice nechal jeho sympatizant Petr Rýgl vytisknout oznámení, v němž přál vše nejlepší Ferdinandu Vaňkovi, hlavní postavě Havlovy Audience odehrávající se v pivovaře, kde budoucí hlava státu jeden čas pracovala. Vaněk byl totiž jeho alter egem. Gratulace byla doplněná disidentovou fotografií. Bolševické cenzuře takový kousek ušel a zveřejnění přání vyvolalo obrovský ohlas. V textu tehdy stálo: „Dne 5. 10. 1989 oslavil narozeniny Ferdinand Vaněk z Malého Hrádku. Za jeho namáhavou práci, kterou ve svém životě vykonával a vykonává, mu děkují a do dalších let hodně zdraví a dalších pracovních úspěchů mu přejí jeho spolupracovníci a přátelé.“ Režim se tak dokonale ztrapnil, když list, který byl výkladní skříní systému, blahopřál svému úhlavnímu nepříteli.
Na počest jeho zvolení vyšlo nulté číslo periodika
I téměř deset let po smrti neupadá Václav Havel do zapomnění. Důkazem úcty bylo nedávné vydání sudetoněmeckého týdeníku Sudetendeutsche Zeitung, který připomněl prezidentovy nedožité 85. narozeniny. Ba co víc. Médium článek o bývalém prezidentovi opatřilo titulkem v češtině, která zněl: Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii. Experti se shodli, že poprvé v historii v německých novinách zářila čeština, a to dokonce v titulku.
Jaký odkaz po sobě Václav Havel zanechal? Šlo o klíčovou postavu našich normalizačních i postkomunistických dějin, státníka evropské či světové úrovně, symbol návratu svobody a demokracie do naší vlasti, ale také složité obnovy politického života, nedokončené transformace státních institucí, legalizování pokračování činnosti komunistické strany, neotevření komunistických archivů, zásadního nevyrovnání se s totalitní minulostí a nakonec i rozpadu federálního Československa.
Nechci se ve svém vzpomínkovém komentáři zaměřovat na nekonečný patos. Vyberu si proto pohled poněkud osobnější. Jako studenti jsme na jaře 1989 podepisovali petici za propuštění Václava Havla z vězení, sledovali jeho tvář v pořadech Originálního videožurnálu, četli jeho články v Lidových novinách i jeho rozhovory v nezávislém Sportu a podepisovali „jeho“ petici Několik vět.
Na přelomu října a listopadu 1989 se Havel prostřednictvím mých kamarádek a spolužaček Kláry Pospíšilové a Věry Krincvajové ocitl poblíž našeho připravovaného nezávislého studentského periodika. Po vzniku Studentských listů, jejichž nulté číslo jsme vydali a distribuovali 29. prosince 1989, právě v den Havlova zvolení československým prezidentem, jsme coby mladí radikální novináři sice podporovali jeho politiku, nicméně od počátku také velmi kritizovali jeho okolí.
Doprovodná fotografie jádra Studentských listů s prezidentem Havlem pochází z celonoční pařby Lidových novin z května 1990, která proběhla ve Strahovských katakombách. Přes drobné nedorozumění jsme ji nazvali: Studentské listy a jejich prezident (anebo naopak?).
Ambivalentní vztah radikální redakce Studentských listů k Hradu pokračoval, i přes dobré vztahy Kláry a Věry s prezidentem a napjaté Rebeky Křižanové se svým otcem, jedním z jeho klíčových poradců. Programově jsme narušovali zahraničně-politickou linii Hradu podporou odtržení Litvy a celého Pobaltí od Sovětského svazu, stejně jako požadavkem okamžitého vystoupení z Varšavské smlouvy.
Fotografie hlavy státu s vyplazeným jazykem vyvolala šok
Nevybíravé a ironické kresby některých jeho dalších spolupracovníků je stále možné nalézt v řadě archivních výtisků Studentských listů. Vysloužili jsme si kvůli tomu kritiku osmašedesátníků z Lidových novin, ale i střední disidentské generace ze sousední redakce Informačního servisu, později Respektu.
Situace vyvrcholila otištěním fotografie ctěného a váženého prezidenta Václava Havla s vyplazeným jazykem na jedné z titulních stran Studentských listů. A následně se strhla mela! A vše pokračovalo voláním po debolševizaci…
Napjatá atmosféra vyvrcholila setkáním nejradikálnějších zástupců studentské obce s hlavou státu Havlem v jeho oblíbené rybárně. Čekali jsme na něj, vracel se ze Slovenska, z jednání s Vladimírem Mečiarem. Přijel pozdě, úplně sinalý. A dostal další nakládačku od studentů. Martinovi Mejstříkovi říkal, přesně si to pamatuji: I ty Martine, věříš tomu, že jsme se v listopadu 1989 s komunisty dohodli? Dramatickou situaci vyřešil Karel Schwarzenberg, jeho tehdejší hradní kancléř, který spadl ze židle a dodal svým typickým stylem: Pánové, je to v prrr… Tím se situace odlehčila.
Pak proběhla řada dalších setkání a jednání, například k desátému výročí pádu komunismu, kdy si na Hrad pozval na oslavu svoje protějšky z Listopadu 1989. Na jedné z konferencí jsem se ho na rozdíl od ostatních diskutujících neptal, proč nebyla zrušen komunistická strana, ale proč červnové volby 1990 proběhly tak pozdě. A poslední silnější vzpomínku si uchovávám, když jsem pana prezidenta v červnu 2006 prováděl náměstím v Bratislavě u příležitosti pohřbu Janka Langoše.
Václav Havel byl můj prezident, ne jako ten současný. Vzpomínám na něj. Stejně jako celé Studentské listy. Moc nám všem chybí a mrzí nás, že mu dnes nemůžeme poblahopřát k jeho nedožitým 85. narozeninám. Jistě bychom vedli dlouhé a přátelské debaty.
Autor je historikem, novinářem, zakladatelem Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivů bezpečnostních složek, působil jako první náměstek Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, nyní je poslancem za ODS, v Dolní komoře je místopředsedou sněmovního výboru pro bezpečnost a současně je i členem výboru pro obranu. V nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny kandiduje na pražské kandidátce koalice Spolu jako sedmička.
Související
Putin vládnoucí dalších šest let je nebezpečím pro Rusko i svět. I Češi se na to musí připravit
25 let Česka v NATO. Členství nebylo samozřejmostí, umožnil jej vývoj v Rusku
komentář , Václav Havel , Pavel Žáček (novinář) , politika , historie , sametová revoluce , 17. listopad 1989
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 1 hodinou
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 2 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
včera
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
Vypadá to, že ruský prezident Vladimir Putin nemá v úmyslu setkat se s rodinami obětí nedávného teroristického útoku na předměstí Moskvy, při kterém přišlo o život 143 lidí. Kreml ve čtvrtek nejevil žádné náznaky ohledně takového setkání.
Zdroj: Libor Novák