Emigrace je blbost, říká Věra Kunderová. Návrat do ČR nebyl možný kvůli disidentům

Emigrace je nejhorší blbost, kterou může člověk v životě udělat, návrat po revoluci v roce 1989 už ale nebyl možný z praktických důvodů i kvůli disidentům, kteří se dostali k moci. V rozhovoru pro brněnský literární měsíčník Host to řekla Věra Kunderová, manželka a dlouholetá literární agentka světově proslulého spisovatele Milana Kundery. Oba se v 70. letech rozhodli zůstat ve Francii, kam Kundera dostal pozvání vyučovat na univerzitě. Kundera rozhovory neposkytuje.

Disidenti podle Kunderové jejího manžela nenáviděli, protože se už před revolucí obávali toho, aby se Kundera nepostavil do čela politické opozice. "Vybrali jako vůdce protikomunistické opozice (pozdějšího prezidenta Václava) Havla a měli obavy, že Milan, který byl v zahraničí tehdy mnohem známější, by chtěl být sám v čele politické opozice," řekla.

Kunderová uvedla, že nemožnost návratu do České republiky si poprvé uvědomila poté, co v roce 2008 vyšel v týdeníku Respekt článek o údajném Kunderově udavačství v 50. letech. Zároveň se ale zrodila touha být doma, řekla. "Připadám si jako otrok na plantáži, který se v noci ve snech vrací do své země," podotkla. Připomněla také verše Viktora Dyka o vlasti, kde říká: "Opustíš-li mne, nezahynu. Opustíš-li mne, zahyneš."

Článek v Respektu Kunderovou i jejího muže zdravotně zničil, uvedla. "A nikdo se mu dosud neomluvil!" posteskla si. V textu tehdy historik Adam Hradilek upozornil na archivní dokument, který naznačoval, že Kundera v roce 1950 udal západního agenta Miroslava Dvořáčka. Kdo ho udal, není dodnes jednoznačně rozřešeno. Kundera se proti vznesenému podezření důrazně ohradil, a dokonce uvažoval o žalobě na Respekt. Jedenáct světově známých spisovatelů, mezi nimi čtyři laureáti Nobelovy ceny za literaturu, ve společném prohlášení kauzu odsoudili jako "očerňovací kampaň".

Největší chybou po sametové revoluci bylo podle Kunderové to, že disidenti chtěli vymazat celou dobu komunismu, že se nenavázalo na pražské jaro ze 60. let. "Z pohledu disidentů to bylo asi logické, protože pokud by uznali, že komunismus nebyl skrz naskrz zlo, tak by možná nevypadali jako takoví hrdinové a bojovníci, ale tu zemi to poškodilo," uvedla. Lidé v tehdejším Československu si podle ní nechali namluvit, že komunismus trval 50 let. "Vy jste začali znovu, ale tím jste přerušili tu důležitou kontinuitu," doplnila.

Poslední čtyři romány Kundera napsal ve francouzštině, české vydání čtvrtého z nich Slavnost bezvýznamnosti se podle Kunderové dlouho odkládalo, protože zvažovali, že Kundera ho přeloží sám. "Ale teď už to nejde, tak to bude aspoň kontrolovat. Pokud to dopadne dobře, tak by další měla být Nevědomost," řekla. Hned v 90. letech nové Kunderovy romány nevycházely v češtině kvůli obavě z toho, že politická témata pro čtenáře v Česku zastíní to, co je v nich podstatného. "Ale teď už vyrostly nové generace a ty to snad budou číst úplně jinak," dodala Kunderová.

Věra a Milan Kunderovi dlouhá léta žijí v Paříži. Kundera po listopadu 1989 několikrát navštívil Československo i ČR, v roce 1995 mu prezident Havel udělil medaili Za zásluhy. Přebírala ji tehdy Věra Kunderová.

Související

Milan Kundera

Zemřel spisovatel Milan Kundera. Bylo mu 94 let

Ve věku 94 let zemřel Milan Kundera, celosvětově uznávaný český spisovatel žijící dlouhá léta ve Francii. Proslavily ho zejména romány Žert a Nesnesitelná lehkost bytí, které patří mezi nejčastěji překládaná česká díla na světě.

Více souvisejících

Milan Kundera Věra Kunderová disidenti Francie sametová revoluce Česká republika

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 23 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Joe Manchin

Manchin chce nahradit Bidena. Zvažuje kandidaturu za demokraty

Joe Manchin zvažuje opětovnou registraci za člena Demokratické strany a kandidaturu na prezidenta. Oznámila to v noci na neděli televize CNN s odvoláním na zdroje blízké tomuto v současnosti nezávislému senátorovi za stát Západní Virginie a jeho někdejšímu demokratickému guvernérovi.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostala od Německa třetí systém Patriot

Ukrajina posílila svou protivzdušnou obranu proti útokům ruských sil dalším systémem Patriot, který poskytlo Německo. Ve svém pravidelném večerním proslovu to v neděli řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Kamala Harrisová chce být prezidentkou USA a porazit Trumpa

Americký prezident Joe Biden se v neděli vzdal své snahy o znovuzvolení pod rostoucím tlakem svých demokratických kolegů a podpořil viceprezidentku Kamalu Harrisovou jako kandidátku strany, která se v listopadových volbách utká s republikánem Donaldem Trumpem. Ta je připravena výzvu přijmout a porazit kandidáta republikánů.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy