Eurokomisařka Věra Jourová v Evropském parlamentu na rozpravě k sametové revoluci uvedla, že bychom si měli připomínat bojovníky proti totalitě. Zároveň ale zdůraznila, že demokracie je křehký systém, o který se musí pečovat. Pondělní diskuse o sametové revoluci a jejím významu pro sjednocení Evropy vyšla z iniciativy českých a slovenských europoslanců.
Věra Jourová zdůraznila, že "demokratický proces nemá konec" a doplnila, že je nezbytné vystupovat proti "autoritářským choutkám", "kultivovat demokratické instituce" a podporovat aktivní občanskou společnost. V závěru pak Jourová uvedla, že Evropa nyní čelí řadě problémů a dodala, že je připravena "intenzivně přiložit ruku k dílu" v pozici eurokomisařky za hodnoty a transparentnost. Jourová věnovala také vzpomínku prvnímu porevolučnímu Československa, dramatikovi a disidentovi Václavu Havlovi.
Většina europoslanců v rozpravě hovořila o důležitosti boje za svobodu a demokracii ve střední a východní Evropě, který přispěl k historickému sjednocení Evropy rozdělené železnou oponou do roku 1989.
Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) uvedl, že komunismus by se byl nezhroutil sám bez tisíců odvážných lidí, kteří šířili myšlenky demokracie a svobody. Zatímco jsme ale podle něj uspěli v budování bohaté společnosti, je stále zapotřebí větší společenská soudržnost. Zároveň politik poznamenal, že "minulé dny ukázaly, že mezi mladými lidmi myšlenky, které pomohly porazit komunismus, stále žijí".
Europoslankyně Dita Charanzová (ANO ) hovořila o tom, že patří k poslední generaci narozené v komunistickém Československu a první vyrůstající ve svobodném světě, v němž je možné vyjadřovat názory či cestovat. Politička hovořila o českém členství v EU a NATO a rozvoji, kterým si země od pádu komunismu prošla. "Jsem ráda, že se naše děti rodí do svobodné země," zdůraznila s tím, že je nutné, aby rodiče dětem význam sametové revoluce připomínali.
Marcel Kolaja (Piráti ) uvedl, že jeho generace nyní žije ve svobodné společnosti, ale musí čelit problému zneužívání nástrojů digitální éry. Zároveň Kolaja také zmínil demonstrace na Letné.
Přesně týden od začátku Letné 2 (16. listopadu ve 14h) je pod novou výzvou na https://t.co/AsUCaQj5kJ téměř 187 000 podpisů‼️a jejich počet každou minutou stále narůstá‼️To už je pěkně velký maxipes, co myslíte? ?Takového už politici jen tak nepřehlédnou ✌️???Lukáš Havlena pic.twitter.com/Uy1zoIE5By
— Milion chvilek pro demokracii (@milionchvilek) November 23, 2019
Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) uvedla, že poskytne "další úhel pohledu". Podle ní lidé na náměstích v roce 1989 chtěli demokracii, nikoli kapitalismus, o čemž podle ní svědčí tehdejší průzkum.
Konečná uvedla, že lidé měli naději, že "špatnosti skončí", místo toho ale byl "státní majetek rozkraden", ze země se stala "levná montovna" a lidé se navíc nyní potýkají s "astronomickými cenami za bydlení", čelí exekucím a musí se dělat sbírky na léčbu dětí. "Připomínat minulost je možné, ale budoucnost nám to nezlepší," řekla.
V úterý v evropském parlamentu pořádá akci k připomínce 30. výročí sametové revoluce europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Program, jehož součástí je diskuse se zástupci církví a poslanců z ČR, Slovenska, Maďarska a Polska o roli církve ve střední Evropě, bude odpoledne zakončen mší ve štrasburské katedrále.
Související
Čaputová si dnes v Praze připomíná události roku 1989, setkala se s Pavlem
Česko si připomnělo 17. listopad. Ve světle války se zdůrazňovala hodnota svobody a demokracie
sametová revoluce , Věra Jourová , Luděk Niedermayer , Kateřina Konečná (poslankyně KSČM) , Marcel Kolaja , Dita Charanzová (ANO) , europoslanci , evropský parlament , demokracie
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
před 2 hodinami
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 2 hodinami
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 2 hodinami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 2 hodinami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 3 hodinami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 4 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 5 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 6 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 7 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 8 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 9 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 11 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.
Zdroj: Libor Novák