Symbolika raket středního doletu. Odstartují další studenou válku?

KOMENTÁŘ - Vypovězení smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého dosahu, kterým vyhrožuje americká administrativa, může být mimořádně symbolickým krokem. Uvedené zbraně, které v Evropě rozmístil na přelomu 70. a 80. let Sovětský svaz a v následné reakci také Spojené státy, totiž minulého století výrazně přispěly k vypuknutí tzv. druhé studené války. Naopak, smlouva o jejich likvidaci, podepsaná na sklonku roku 1987, otevřela cestu k ukončení studenoválečného konfliktu. Nyní se rakety středního doletu opět stávají možnou rozbuškou světové politiky.

Připomeňme si genezi problému, který bývá označován jako euroraketová krize. V polovině 70. let vyvinul Sovětský svaz rakety středního doletu RSD-10 (v kódu NATO SS-20 "Saber"), kterými po roce 1976 začal nahrazovat starší typy svých střel v Evropě. Příslušná kategorie zbraní svými parametry nespadala do žádných dohod či rozhovorů o kontrole zbrojení, které byly uzavřeny nebo probíhaly mezi Moskvou a Washingtonem v 70. letech v rámci détente, nebo-li uvolnění studenoválečného napětí. Na Západě ekvivalent nových vysoce přesných a ničivých sovětských raket tehdy neexistoval. Jejich rozmístěním hodlal SSSR kompenzovat jinak stále patrnější převahu NATO nad Varšavskou smlouvou na poli vojenských technologií.

Sovětské brežněvovské vedení - za vydatné podpory armádních špiček - tedy považovalo západní obavy z RSD-10 za neopodstatněné a vnímalo je jako pouhou záminku k rozmístění nových amerických raket v západní Evropě. Jelikož Moskva odmítla ultimátum NATO z prosince 1979 požadující odsun zmíněných zbraní z Evropy, Spojené státy po roce 1982 skutečně začaly s dislokací střel Pershing-II a raket s plochou dráhou letu BGM-109G na území svých evropských spojenců.

Euroraketová krize nevedla pouze k eskalaci napětí mezi Východem a Západem. Značně přispěla také k roztočení dalšího kola mimořádně nákladného zbrojení. Sovětská, ve srovnání se Západem mnohem méně výkonná ekonomika v tomto pomyslném závodě stále více ztrácela dech. Právě tyto hospodářské aspekty druhé studené války představovaly v polovině 80. let jeden z klíčových motivů snah nového sovětského vůdce Michaila Gorbačova o zmírnění mezinárodních tensí.

Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého dosahu byla v tomto směru milníkem. Gorbačov sice po roce 1985 obnovil v zásadě přerušený dialog mezi Moskvou a Washingtonem, jeho jednání s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem však probíhala komplikovaně. Dlouho se nedařilo dosáhnout jakékoliv hmatatelné dohody. Podpis dokumentu o eliminaci zbraní, které výrazně přispěly k vyhrocení studenoválečného napětí, byl kýženým a zároveň nanejvýš symbolickým průlomem. Následovala série dalších odzbrojovacích dohod, jež za více než čtyřicetiletou konfrontací mezi Východem a Západem učinila pomyslnou tečku.

Rostoucí napětí mezi Washingtonem a Moskvou, k němuž od začátku nového tisíciletí pozvolna dochází, se dotýká i dohody z roku 1987. Spojené státy a Rusko se vzájemně obviňují - a to se stupňující se intenzitou - z jejího porušování a vývoje zbraní, které dokument zakazuje. Americká strana se zaměřuje především na ruskou raketu 9M729, jejíž dolet údajně spadá do zakázané hranice 500-5.500 kilometrů. Rusko obvinění odmítá a naopak poukazuje na údajné aktivity Spojených států v rozporu se smlouvou.

Pokud americký prezident Donald Trump smlouvu skutečně vypoví, s velkou pravděpodobností na dlouhou dobu uloží k ledu veškeré americko-ruské odzbrojovací rozhovory. Moskva se přitom nedávno pokusila zastavit spirálu rostoucího napětí mezi oběma zeměmi právě návrhem na rozšíření stávajících odzbrojovacích dohod, který ruský prezident Vladimir Putin údajně přednesl svému americkému protějšku během uzavřené časti  červencového jednání v Helsinkách. Potvrzení závazku dodržovat smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého dosahu mělo být dle uniklých dokumentů součástí ruské pobídky.

Trumpovo vypovězení smlouvy tak může být symbolickým gestem, který spustí pomyslnou lavinu. Washington by jím signalizoval, že post-studenoválečné bezpečnostní uspořádání nepovažuje za neměnné a nehodlá ho udržovat při životě, pokud nebude v souladu s Trumpem hlásanou doktrínou "Amerika na prvním místě". Spojené státy si uvědomují svou vojenskou převahu a zřejmě jsou připraveny jednat s putinovským Ruskem z pozice síly. Není tedy vyloučeno, že následně by mohly dojít na přetřes i další klíčové dokumenty, které před zhruba třemi dekádami ukončily studenoválečnou konfrontaci.

Rakety středního dosahu země-země před čtyřmi desetiletími stály u vyhrocení napětí mezi Moskvou a Západem, stejně jako u pozdějšího začátku cesty k jeho utlumení. Ačkoliv dnes, v době rozmachu ze vzduchu odpalovaných střel s plochou dráhou letu, mají z čistě vojenského hlediska menší význam než v 80. letech, mohou se opět stát politickou rozbuškou a odstartovat novou éru rusko-amerického nepřátelství.

Autor Matěj Bílý je historik.

Související

Pákistán

Pákistán vyvíjí rakety, kterými by mohl zasáhnout USA

Vysoce postavený úředník Bílého domu varoval, že Pákistán rozvíjí schopnosti dlouhého doletu svých balistických raket, které by mohly umožnit útoky daleko za hranicemi Jižní Asie. Toto prohlášení přichází v době, kdy vztahy mezi Washingtonem a Islámábádem procházejí nejistým obdobím, zejména po stažení amerických vojsk z Afghánistánu v roce 2021.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Rusko Rakety Jaderné zbraně studená válka

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy