Je tomu už 30 let, co se zhroutila berlínská zeď, betonové monstrum, které rozdělilo německou metropoli na západ a východ. Její výstavba se v srpnu 1961 stala se jedním ze symbolů studené války rozdělujícím nejen svět, ale i celé město. Britská rozhlasová stanice BBC připomněla vývoj následující po jejím pádu.
Nejprve je třeba si připomenout, co vlastně předcházelo samotnému rozdělení Berlína. Poražené Nacistické Německo bylo po 2. světové válce rozděleno do čtyř okupačních zón vítězných mocností Velké Británie, USA, Francie a Sovětského svazu. Jinak tomu nebylo ani v případě jeho hlavního města, které se dostalo pod americkou, britskou, francouzskou a sovětskou správu - čtyřmocenský status.
Zatímco Američané, Britové a Francouzi spravovali své okupační zóny a berlínské sektory ve vzájemné shodě, Sovětský svaz si počínal jinak. Začalo docházet ke střetu mezi kapitalistickým Západem a komunistickým Východem. To vyústilo nejen v následný vznik NSR a NDR neboli Západního a Východního Německa, nýbrž i měnové spory. Nová západoněmecká marka neměla původně platit pro celý Berlín, který měl bez ohledu na sektor platit novou východoněmeckou markou.
S tím se ale západní mocnosti nehodlaly smířit a provedly měnovou reformu i ve svých berlínských sektorech. Sověti na to zareagovali přerušením elektrických dodávek do západní části Berlína a znepřístupněním veškerých vodních a pozemních cest do ní. Tak začala takzvaná první berlínská krize, která ale trvala pouhý rok díky zásobování Západního Berlína leteckým mostem, který jako jediný zůstal nedotčený.
V letech 1949-1961 v Berlíně ještě žádná zeď nestála. Ačkoliv na hranici mezi Západním a Východním Německem vyrostla železná opona, mohli ti, kterým se komunistický režim nezamlouval, odejít přes volně přístupný Berlín. NDR tak během 50. let opustilo mnoho představitelů tehdejší inteligence. Západoněmeckou ekonomiku to živilo, zatímco východ zaostával. To se stalo předzvěstí druhé berlínské krize 1958-1961, která skončila právě výstavbou berlínské zdi, která na celých 28 rozdělila nejen město, ale i celé rodiny a přátele.
Jak berlínská zeď padla?Pokud jde o samotný pád berlínské zdi, tak tomu předcházel celkový vývoj v zemích Východního bloku, včetně NDR. Masy Východních Němců tehdy utíkaly přes Velvyslanectví NSR na západ. V Polsku se hlásila o slovo Solidarita a v Maďarsku se režim pomalu a jistě hroutil. Sovětský vůdce Michail Gorbačov do tohoto dění už nijak nezasahoval. Jako by si sám uvědomoval, že dosavadní systém nemá budoucnost. Už v 80. proslul svými reformami známými jako perestrojka.
Ústřední výbor Sjednocené socialistické strany (SED) proto uvažoval o určité liberalizaci poměrů, včetně otevření cest na Západ, ale pouze za určitých podmínek. To si ale špatně vysvětlil člen komunistického politbyra Günter Shabowski, který to překvapeným Východním Němcům vysvětlil jako okamžité otevření hranic. Nelze se proto divit, že se davy lidí vydaly směrem k berlínským hranicím s požadavkem okamžitého otevření cesty na druhou stranu. Samotná zeď padla stejně rychle jako vyrostla. V dnešním Berlíně zůstaly zachovány pouze její části.
3. prosince 1989 se sovětský vůdce Michail Gorbačov a americký prezident George Bush během svého setkání na Maltě shodli, že Studená válka končí, a že se otevírá nová cesta vzájemných diplomatických vztahů. Do té doby se zhroutil komunistický režim i v socialistickém Československu. V Rumunsku byl popraven dosavadní komunistický diktátor Nicolae Ceausescu.
Země bývalého Východního bloku tak čekala nová éra, s níž bohužel přišly komplikace s přechodem z centrálně plánované ekonomika na tržní hospodářství, které například v Rusku vyvrcholily státním bankrotem. Konflikt Západ-Východ vystřídal nástup islámského terorismu v souvislosti s 11. zářím 2011 a Válkou v Jugoslávii.
Související
Německo čeká smutné výročí. Sovětské tanky utopily touhu lidí po svobodě v krvi
Německo si připomíná osudové datum, podle Steinmeiera spojuje slzy i radost
Berlínská zeď , studená válka , Sovětský svaz
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 39 minutami
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
před 1 hodinou
Trumpova ex-asistentka Hope Hicksová vypovídá. Měla popřít aféru Stormy Daniels
před 1 hodinou
Londýn beze změny. Starostou metropole bude nadále Sadiq Khan
Aktualizováno před 1 hodinou
Důvody, proč je pro Ukrajinu tak těžké úplně zničit Kerčský most
před 1 hodinou
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
před 2 hodinami
VIDEO: Diktátor Kim Čong-un se stal hvězdou TikToku s propagandistickou písní „Přátelský otec“
Aktualizováno před 2 hodinami
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
před 3 hodinami
V Německu napadli neznámí útočníci europoslance. Scholz už reagoval
před 3 hodinami
Princezna Kate si prochází peklem, tvrdí osoba blízká manželce prince Williama
před 4 hodinami
Čtvrteční nehodu vlaku bez strojvedoucího šetří i policie
před 5 hodinami
Polsko je rovněž terčem ruských kybernetických útoků, potvrdila Varšava
před 6 hodinami
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
před 6 hodinami
Požár v Tlumačově zaměstnal hasiče. Dva se zranili
Aktualizováno před 6 hodinami
Maradonova smrt a nová fakta. Zvrat ve vyšetřování záhadného úmrtí legendy
před 7 hodinami
Rusko vydalo zatykač na Volodymyra Zelenského
před 7 hodinami
U Masarykova nádraží nejezdí tramvaje. Úpravy vedení linek budou platit až do léta
před 7 hodinami
Ukrajina odpálila na Krym rakety ATACMS. Americká munice už pomáhá
před 8 hodinami
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
před 8 hodinami
U Paříže se střílelo kvůli drogám. Jeden člověk je po smrti
před 9 hodinami
Pekarová Adamová ocenila Tulejovu reakci. Fiala čeká na další návrh TOP 09
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ocenila rozhodnutí Pavla Tuleji, který se v pátek vzdal nominace na ministra pro vědu, výzkum a inovace. Ve vládě měl nahradit končící ministryni Helenu Langšádlovou.
Zdroj: Jan Hrabě