Německo si zítra připomene 70 let od velkého protikomunistického povstání. Více než milion lidí v Německé demokratické republice (známé jako Východní Německo) narazilo na těžký odpor v podobě sovětských tanků. Zemřelo přes sto lidí, další komunistické soudy poslaly na smrt nebo na dlouhá léta do vězení.
Německý server Deutsche Welle připomněl, že se v tomto období postupně rozpadla silná aliance Sovětského svazu, Spojených států a dalších spojenců, která roku 1945 definitivně porazila Adolfa Hitlera. SSSR i USA úspěšně šířily svůj vliv a vznikly dva notoricky známé bloky – východní a západní, které se spolu, naštěstí zejména v diplomatické rovině, střetávaly v rámci studené války až do začátku 90. let.
Východní část Německa, obecně známá coby Východní Německo, se stala součástí východního bloku, jehož centrem moci byla Moskva. Napjaté vztahy mezi velmocemi nakreslily v Evropě pomyslnou ideologickou čáru, probíhající přímo středem Německa a rozděleného Berlína.
Spolková republika Německo (Západní Německo) si postupně získala důvěru západních států a díky svému volnému trhu se z materiálních dopadů druhé světové války vzpamatovala poměrně rychle. Na druhé straně jeho východní soused trpěl nedostatkem zásob poté, co se zavedlo centrálně plánované socialistické hospodářství. Mnoho jeho obyvatel uprchlo na Západ.
Situace se fatálně vyhrotila dne 17. června 1953. Lidé dříve proti špatnému hospodaření ve Východním Německu protestovali sporadicky. Kýžené výsledky však protesty nepřinesly a narostla frustrace, která vyústila v celonárodní povstání za účasti jednoho milionu Němců. Jeho základními požadavky byly svobodné volby a sjednocení Německa. Volání po svobodě zůstalo bez (civilizované) odezvy.
Moskva si povstání samozřejmě všimla a s pomocí tanků a vojáků rozmístěných po Východním Německu povstání potlačila. Během pouličních střetů bylo zabito přes 100 lidí. Další komunistický režim později odsoudil k smrti nebo je na dlouhé roky uvěznil. Sovětský svaz povstání v loutkových státech nepotlačil jen v tomto jediném případě. Podobný osud potkal i hnutí za svobodu v Maďarsku roku 1956 a Polsku 1980.
Východní a Západní Německo se působením velmocenských sil postupně vzdalovaly, což vyústilo až v rozhodnutí o vybudování nechvalně známé Berlínské zdi v roce 1961. Šlo o stavbu, která na 28 let rozdělila jeden německý národ v důsledku boje dvou světových velmocí. Nebyla to jen pouhá zeď stojící uprostřed města, nýbrž většinou nepřekonatelná hranice obklopená zákopy proti vozidlům, vyztužená pletivovým oplocením, signálními ploty, ostnatým drátem, zatímco ji střežili psi na dlouhých provazech. Nacházela se zde také lůžka z hřebíků, jinak známa coby Stalinův koberec.
Rozdělení Německa skončilo až roku 1989. V letech 1989-1990 postupně padla většina komunistických režimů v Evropě, včetně toho v Polsku, Maďarsku a Československu. V roce 1991 se pak rozdělil také Sovětský svaz, svíjený dlouhodobou ekonomickou krizí a úpadkem moci ve světě.
Vznikla řada států v čele s největším nástupcem bývalého rudého obra – Ruskou federací. Ta se nyní snaží připravit o svobodu a suverenitu Ukrajinu, která proti ruské agresi bojuje – a poměrně úspěšně - více než rok a čtvrt.
Aktualizováno před 4 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
Související
Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici
Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu
Německo , ndr , Sovětská armáda , Sovětský svaz , historie , Berlínská zeď
Aktuálně se děje
před 4 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 4 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák