Německo čeká smutné výročí. Sovětské tanky utopily touhu lidí po svobodě v krvi

Německý server Deutsche Welle připomněl, že se v tomto období postupně rozpadla silná aliance Sovětského svazu, Spojených států a dalších spojenců, která roku 1945 definitivně porazila Adolfa Hitlera. SSSR i USA úspěšně šířily svůj vliv a vznikly dva notoricky známé bloky – východní a západní, které se spolu, naštěstí zejména v diplomatické rovině, střetávaly v rámci studené války až do začátku 90. let.

Východní část Německa, obecně známá coby Východní Německo, se stala součástí východního bloku, jehož centrem moci byla Moskva. Napjaté vztahy mezi velmocemi nakreslily v Evropě pomyslnou ideologickou čáru, probíhající přímo středem Německa a rozděleného Berlína. 

Spolková republika Německo (Západní Německo) si postupně získala důvěru západních států a díky svému volnému trhu se z materiálních dopadů druhé světové války vzpamatovala poměrně rychle. Na druhé straně jeho východní soused trpěl nedostatkem zásob poté, co se zavedlo centrálně plánované socialistické hospodářství. Mnoho jeho obyvatel uprchlo na Západ. 

Situace se fatálně vyhrotila dne 17. června 1953. Lidé dříve proti špatnému hospodaření ve Východním Německu protestovali sporadicky. Kýžené výsledky však protesty nepřinesly a narostla frustrace, která vyústila v celonárodní povstání za účasti jednoho milionu Němců. Jeho základními požadavky byly svobodné volby a sjednocení Německa. Volání po svobodě zůstalo bez (civilizované) odezvy. 

Moskva si povstání samozřejmě všimla a s pomocí tanků a vojáků rozmístěných po Východním Německu povstání potlačila. Během pouličních střetů bylo zabito přes 100 lidí. Další komunistický režim později odsoudil k smrti nebo je na dlouhé roky uvěznil. Sovětský svaz povstání v loutkových státech nepotlačil jen v tomto jediném případě. Podobný osud potkal i hnutí za svobodu v Maďarsku roku 1956 a Polsku 1980.

Východní a Západní Německo se působením velmocenských sil postupně vzdalovaly, což vyústilo až v rozhodnutí o vybudování nechvalně známé Berlínské zdi v roce 1961. Šlo o stavbu, která na 28 let rozdělila jeden německý národ v důsledku boje dvou světových velmocí. Nebyla to jen pouhá zeď stojící uprostřed města, nýbrž většinou nepřekonatelná hranice obklopená zákopy proti vozidlům, vyztužená pletivovým oplocením, signálními ploty, ostnatým drátem, zatímco ji střežili psi na dlouhých provazech. Nacházela se zde také lůžka z hřebíků, jinak známa coby Stalinův koberec.

Rozdělení Německa skončilo až roku 1989. V letech 1989-1990 postupně padla většina komunistických režimů v Evropě, včetně toho v Polsku, Maďarsku a Československu. V roce 1991 se pak rozdělil také Sovětský svaz, svíjený dlouhodobou ekonomickou krizí a úpadkem moci ve světě. 

Vznikla řada států v čele s největším nástupcem bývalého rudého obra – Ruskou federací. Ta se nyní snaží připravit o svobodu a suverenitu Ukrajinu, která proti ruské agresi bojuje – a poměrně úspěšně - více než rok a čtvrt.