Německo varuje: Rusko by mohlo zaútočit na NATO už v roce 2029

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul v úterý upozornil, že nové zpravodajské hodnocení naznačuje, že se Moskva připravuje na možnost budoucího útoku proti některému z členů NATO. To znamená, že během tohoto měsíce jde již o třetí případ, kdy vrcholní němečtí představitelé varovali před potenciální konfrontací s Ruskem v následujících čtyřech letech. Na oficiálním účtu německého ministerstva zahraničí na síti X bylo uvedeno, že hrozba, kterou pro naši zemi představuje Rusko, již není vzdálenou obavou, ale realitou.

Ministr Wadephul doslova řekl, že Putin bedlivě sleduje EU a NATO a že jejich zpravodajské služby naléhavě varují. Rusko si přinejmenším vytváří možnost vést válku proti NATO nejpozději do roku 2029. Proto je nutné společně s partnery a spojenci odstrašit jakoukoli další ruskou agresi.

Generál ve výslužbě Philip Breedlove, bývalý vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě, s těmito závažnými německými hodnoceními souhlasí. V rozhovoru pro Fox News Digital uvedl, že věří, že varování ministra zahraničí obsahuje hodně pravdy a že záměr Ruska vůči Východní Evropě je naprosto jasný.

Generál Breedlove připomněl, že mnozí pozorovatelé zapomněli na rané signály Ruska před plnohodnotnou invazí. Na začátku této fáze rozsáhlé invaze nám Rusko předložilo dva dokumenty, které nazvalo smlouvami, ale NATO je nikdy neuznalo. V podstatě tehdy Putin řekl: „Podepište je, nebo použijeme jiné prostředky.“ Protože jsme je nepodepsali, dozvěděli jsme se, co znamená „nebo použijeme jiné prostředky“, a Putin vtrhl na Ukrajinu již potřetí. Poprvé to bylo na Krymu, podruhé na Donbasu a nyní potřetí v několika osách současně.

Breedlove uvedl, že Putinovy ambice zdaleka přesahují pouze Ukrajinu. Pokud si prý přečtete ony dva dokumenty, což generál udělal mnohokrát, je zřejmé, že záměrem je celá Východní Evropa. Putin hodlá přeskupit bezpečnostní architekturu Východní Evropy zpět do statusu Studené války, kde by kontroloval všechny nárazníkové země a měl tento nárazník mezi sebou a NATO. Na otázku, zda by Rusko mohlo být připraveno k takovému kroku do pěti let, Breedlove odpověděl, že to závisí na rychlosti, s jakou dokáže Moskva obnovit své oslabené síly.

Ukrajina podle generála rozbila ruskou armádu, která je na západ od Uralu hluboce poškozena. Důležitou otázkou zůstává, jestli je Rusko schopné tuto armádu znovu vybudovat a udržet loajalitu ruského lidu. Ruští občané se brzy dozvědí, že se jejich synové a manželé nevracejí domů. Breedlove varoval, že Putin se bude muset potýkat s masivními válečnými ztrátami, které se konzervativně odhadují na ,1 až 1,5 milionu lidí. Upozornil, že během první fáze války, když se domů nevraceli lidé, matky Moskvy povstaly, a to je něco, čemu bude muset pan Putin opět čelit.

Varování německého ministra zahraničí přichází po podobných vyjádřeních ministra obrany Borise Pistoriuse, který řekl listu Frankfurter Allgemeine Zeitung, že válka mezi Ruskem a NATO by „mohla začít v roce 2029“. Někteří analytici se domnívají, že by k tomu mohlo dojít již v roce 2028. Podobná hodnocení přednesli i nejvyšší vojenští velitelé.

Generálporučík Alexander Sollfrank, velitel německého společného operačního velitelství, řekl agentuře Reuters, že Rusko by mohlo zaútočit na území NATO „kdykoli“, přičemž větší útok by mohl být možný do roku 2029, pokud bude pokračovat přezbrojování.

Tato varování přicházejí v době, kdy Spojené státy prosazují navrhovanou mírovou dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem. Prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že se nesetká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ani s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, dokud dohoda nebude dokončena nebo ve své finální fázi.

Trump na sociální síti Truth Social uvedl, že bylo dosaženo „obrovského pokroku“ a že v aktualizovaném mírovém plánu zbývá už jen „několik zbývajících bodů neshody“. Americký představitel řekl, že Ukrajina s revidovaným rámcem souhlasila, zatímco Moskva posuzuje nejnovější změny. Jednání probíhala i přes velký ruský noční útok na Kyjev, který si vyžádal nejméně sedm obětí a poškodil energetickou infrastrukturu.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Německo Ruská armáda Johann Wadephul

Aktuálně se děje

před 49 minutami

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 5 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

Donbas

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

včera

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

včera

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

včera

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

včera

včera

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

včera

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

včera

včera

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy