Peklo v Mödlareuth: Studená válka nerozdělovala jenom města, ale i vesnice

Celý svět si nedávno připomínal 30. výročí pádu Berlínské zdi, která ze dne na den rozdělila nejen německou metropoli, nýbrž i rodiny a přátele. Bariéry však za Studené války neprocházely pouze městy, nýbrž i vesnicemi. Příkladem je Mödlareuth, malá obec ležící na pomezí Bavorska a Durynska. O té informovala britská rozhlasová stanice BBC.

Dříve by o malou německou vesničku s 50 obyvateli, která disponuje pouze jednou hospodou, nikdo ani okem nezavadil. Dnes do ní proudí tisíce návštěvníků ročně. Svým způsobem jí postihl stejný osud jako jihočeské Hoštice u Volyně, které se proslavily trilogií Slunce seno Zdeňka Trošky a nezapomenutelnou postavou Marie Škopkové ztvárněné Helenou Růžičkovou. Mödlareuth se zase naopak zapsal do historie statusem jakéhosi "Malého Berlína".

Vzhledem k tomu, že leží na pomezí dvou dnes sjednocených německých spolkových zemí Bavorska a Durynska, ocitl se po 2. světové válce zčásti na západě a na východě. To vedlo k jeho rozdělení ostře hlídanou vnitroněmeckou hranici, která stejně jako Berlín rozpůlila celou obec. Ihned po příjezdu do Mödlareuthu můžete spatřit pozůstatek bílé zdi, která se svým vzezřením nijak zvlášť neliší od té v Berlíně. I ona se stala nenáviděným symbolem Studené války. Dokážete si představit, že byste ze dne na den nemohli za babičkou?

Se vznikem SRN a NDR v roce 1949, který byl vyvrcholením sporu v politické filozofii čtyř vítězných velmocí USA, Francie, Velké Británie a SSSR, šla ruku v ruce také výstavba takzvané vnitroněmecké hranice (Innerdeutsche Grenze). Ta byla 1400 km dlouhá a přežila celých 40 let než se v roce 1989 díky rozpadu Východního bloku zhroutila. Jejím účelem bylo zabránit útěku Východních Němců na západ. Protože se ale kus Mödlareuthu nacházel v Bavorsku, tedy v SRN, a zbytek v Durynsku, v NDR, došlo k jeho rozdělení na dva státy, nebo lépe řečeno na dvě části vesnice, západní a východní. 

Přímo na dnes už neexistující hranici mezi oběma Německy dnes stojí Muzeum Mödlareuth, jehož součástí jsou i pozůstatky strážních věží, betonových zátaras, plotů a v neposlední řadě také bílé mödlareuthské zdi. Jediná hospoda, v níž mohou vesničané zajít na pivo, otevřená v roce 2002, se díky pověsti rozdělené vesnice jmenuje "Zum Grenzgänger (U Hraniční přechodu)". Návštěvníci Mödlareuthu si přímo užívají možnosti přecházet mezi dříve oddělenými částmi vesnice bez ohledu na dnes už neplatné varovné signály. 

Nešťastná náhoda?

V roce 1810 byly položeny hraniční kameny na dvou březích potoku Tannbachu protékajícím dnešním Mödlareuthem vymezující dva tehdy samostatné německé státní útvary - nově rozšířené Bavorské království a Reusské knížectví. V roce 1871 vznikla jednotná Německá říše. Po 1. světové válce se zformovaly Bavorsko a Durynsko, které se staly součástí nově etablované Výmarské republiky. Hranici mezi jednotlivými zeměmi pořád tvořil potok. Nikdo to však nebral vážně a obyvatelé Mödlareuthu ji normálně překračovali. Ostatně proč ne? Vždyť to pro ně bylo vesměs stejné jako pro nás jet z Prahy do Brna.

Teprve až s 2. světovou válkou a následujícím rozdělením Německa mezi vítězné mocnosti se ukázalo, jak moc velkou sílu má dříve opomíjená hranice mezi jednotlivými částmi vesnice. Za zmínku stojí, že na rozdíl od Berlína, který si Francouzi, Američané, Britové a Sověti přerozdělili úmyslně, se v případě Mödlareuthu jednalo o nešťastnou náhodu. Prostě kus byl na západě a zbytek na východě, a tak věru nezbývalo než skrz něj postavit hranici, a to přímo na potoku Tannbach. 

Aby východoněmecké autority zabránily odlivu tamního obyvatelstva na prosperující západ, začaly postupem času čím dál víc zpřísňovat hlídky mödlareuthské hranice. Všechno začalo vznikem hraniční čáry, jíž následovalo oplocení doplněné ostnatým drátem a nakonec výstavba betonové zdi v roce 1966 inspirované tou, která už pět let stála v Berlíně. Zeď mezi západním a východním Mödlareuthem byla zcela neprůchozí a nedisponovala žádnými hraničními přechody na rozdíl od Berlína, který byl z Braniborska přístupný takzvaným Checkpointem Bravo a z ulice Fridrichstraße spojující sovětský a americký sektor Checkpointem Charlie. 

Související

Michail Gorbačov Komentář

Projev, který ukončil studenou válku? Od vystoupení Gorbačova v OSN uplynulo 35 let

Historické události a procesy s oblibou rámujeme jasnými začátky a konci, přestože je to z odborného pohledu mnohdy nešťastné. Nejinak tomu je se studenou válkou. Přestože se historici dodnes neshodnou, jak přesně vymezit období, kdy lze tímto termínem soupeření mezi Spojenými státy a Sovětským svazem i jejich spojenci a satelity nazývat, můžeme se setkat s názorem, že na jejím začátku stál známý projev Winstona Churchilla přednesený v březnu 1946 ve Fultonu. Přistoupíme-li na tuto zjednodušující symboliku, na konec studené války můžeme dosadit jiný projev, konkrétně ten, který 7. prosince 1988 na zasedání Valného shromáždění OSN přednesl sovětský vůdce Michail Gorbačov. 
Tomáš Řepa Rozhovor

Nový světový řád je nevyhnutelný. Je to historicky přirozený proces, plyne z rozhovoru s Tomášem Řepou pro EZ

Vojenský expert z brněnské Univerzity obrany Tomáš Řepa poskytl serveru EuroZprávy.cz rozsáhlý rozhovor o proměně světového řádu, rostoucí síle Čínské lidové republiky, a ochabující moci Ruské federace. Poskytl i několik myšlenek o tom, jak se má Západ k rozdělujícímu se světu postavit. „Životní úroveň například v západní Evropě je stále i ve světovém srovnání bezprecedentně vysoko a pokud se povede strukturu ekonomiky změnit a zavádět nové technologie, nemusíme nutně čelit nějakým katastrofickým scénářům, občanským válkám a podobně,“ popisuje. 

Více souvisejících

studená válka Berlínská zeď 30 let od sametové revoluce

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 3 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun

Vývoj cen pohonných hmot v Česku se v březnu obrátil, zlevňování vzalo zasvé. Benzin za posledních sedm dní zdražil o 24 haléřů na 38,64 koruny za litr. Cena nafty stoupla méně, konkrétně o 12 haléřů na 38,53 koruny za litr.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy