Berlín v tom nebyl sám. Rozdělená byla i Vídeň. Proč v ní nevyrostla zeď?

Byl Berlín skutečně jediným městem rozděleným na západ a východ? Svým způsobem ano. Podobný osud nicméně hrozil i rakouské Vídni, kterou po druhé světové válce taktéž spravovaly vítězné mocnosti. Čemu mohou Vídeňané vděčit, že jejich město taktéž nerozdělila zeď? A proč se Rakousko nestalo součástí Východního bloku, když je z velké části osvobodil SSSR? O tom informoval Timetravel-Vienna.at.

Rakousko bylo v březnu 1938 anektováno Nacistickým Německem. Za zmínku stojí, že za podpory většiny jeho občanů. Navzdory tomuto faktu, jakož i rakouskému angažmá v holocaustu (až 40 % dozorců ve vyhlazovacích táborech byli Rakušané), mělo po 2. světové válce spíše status "nevinné" oběti. Tak jako tak si jej stejně jako Německo rozdělili spojenci do čtyř okupačních zón. Dolní Rakousy, část Horních Rakous (severně od Dunaje) a Burgenland spravoval SSSR a zbytek USA, Velká Británie a Francie.

Hlavní město Vídeň mělo čtyřmocenský status. Podobně jako Berlín je spravovali Sověti, Američané, Britové a Francouzi. Možná, že kdyby nebylo podpisu Rakouské státní smlouvy z roku 1955, který znamenal stažení veškerých vojsk z rakouského území, hrozil by Vídeňanům stejný osud, jaký zažili Berlíňané. Proto se nelze divit slovům, která pronesl tehdejší ministr zahraničí Leopold Figl (ÖVP) na balkoně Belvederu: "Österreich ist Frei! (Rakousko je svobodné!)"

Jedním z důvodů, proč Rakousko nikdy nespadlo do sovětské sféry vlivu, případně nebylo po německém vzoru rozděleno na východní a západní, byla nízká podpora tamních komunistů. Zatímco v posledních svobodných volbách v poválečném Československu získali 40 %, v Rakousku jenom 5. Dále je třeba zmínit, že díky spolupráci dvou nejsilnějších politických stran lidovců a socialistů se podařilo prosadit potřebné reformy, včetně denacifikace státní správy a hospodářské obnovy. Rakušané tedy komunismu na rozdíl od Čechoslováků příliš nefandili a dělali vše proto, aby znovu získali ztracenou autonomii.

Rozdělené Rakousko a Vídeň 1945-55

Jaké byly poměry v poválečné Vídni až do podpisu Státní smlouvy v roce 1955? Svým způsobem stejné jako ve většině evropských měst. Vídeň byla rozbombardovaná a trpěla nedostatkem jídla. Zpočátku v ní byla přítomná pouze vojska Rudé armády. Američané, Francouzi a Britové přišli až v září 1945, kdy po japonské kapitulaci definitivně skončila 2. světová válka. Po rozdělení Rakouska a Vídně do čtyř zón a sektorů byl výrazně omezen volný pohyb osob. Cestovat mezi jednotlivými částmi směli pouze držitelé speciálních propustek vystavených v angličtině, ruštině, francouzštině a němčině. 

Bez regulací se neobešel ani dovoz a vývoz zboží. To ale nezabránilo tomu, aby se válkou zpustošené Rakousko a Vídeň pomalu nezačaly hospodářsky i kulturně vzpamatovávat, a kdy se hlavně ukázaly rozdíly mezi západem a východem. Nejvíc patrné to bylo hlavně ve Vídni, která stejně Berlín byla v tomto směru mnohem víc propojená. Američané do své části města přivezli kromě důležitých záchranných balíčků UNRRA také žvýkačky a tabák. Francouzům se zase podařilo obohatit Vídeň módou a uměním.

Rakušané byli tedy v téměř identickém postavení jako Němci před stavbou Berlínské zdi. Poměry poválečné a rozdělené Vídně nejlépe vystihl britský špionážní film Třetí muž, jenž režíroval Carol Reed. Většina děje je soustřeďována na Centrální hřbitov a Náměstí Praterstern. Zde byly perfektně znázorněny případy pašování západního zboží prostřednictvím kanalizace. Opravdu velmi těžko utajíte diametrální rozdíl mezi jednotlivými částmi města, pokud je nerozdělíte zdí a ostnatým drátem. 

Vídeň a potažmo i celé Rakousko by tedy skutečně nebýt podpisu Rakouské státní smlouvy v roce 1955 mohly počítat nejen s faktickým vznikem dvou států, nýbrž i z výstavbou potenciální vídeňské zdi. Poměry by se totiž nijak nelišily od německých a SSSR by rovněž nerad riskoval dalšího odlivu rakouské inteligence prostřednictvím Vídně na západ. Mluvíme teď o neexistujícím scénáři, kdy by komunisté měli v Rakousku větší podporu, a kdyby Rakušané měli status poraženého, nikoliv osvobozeného. Dalo by se tedy říct, že Rakušané měli takříkajíc kliku.

Nízká podpora komunistů, postavení oběti 2. světové války a hlavně výměna sovětského vedení po Stalinově smrti mu skutečně pomohli stát se součástí západního bloku. Jednou z podmínek rakouské samostatnosti byla neutralita, která v jisté podobě platí dodnes, protože Rakousko jako jedna z mála evropských zemí nikdy nevstoupilo do NATO. Další zemí, kterou se podařilo ochránit před existencí ve Východním bloku, je Finsko. To ale vzhledem ke své podpoře Nacistického Německa muselo svojí politiku výrazně přizpůsobovat sovětským zájmům.

Související

Michail Gorbačov Komentář

Projev, který ukončil studenou válku? Od vystoupení Gorbačova v OSN uplynulo 35 let

Historické události a procesy s oblibou rámujeme jasnými začátky a konci, přestože je to z odborného pohledu mnohdy nešťastné. Nejinak tomu je se studenou válkou. Přestože se historici dodnes neshodnou, jak přesně vymezit období, kdy lze tímto termínem soupeření mezi Spojenými státy a Sovětským svazem i jejich spojenci a satelity nazývat, můžeme se setkat s názorem, že na jejím začátku stál známý projev Winstona Churchilla přednesený v březnu 1946 ve Fultonu. Přistoupíme-li na tuto zjednodušující symboliku, na konec studené války můžeme dosadit jiný projev, konkrétně ten, který 7. prosince 1988 na zasedání Valného shromáždění OSN přednesl sovětský vůdce Michail Gorbačov. 
Tomáš Řepa Rozhovor

Nový světový řád je nevyhnutelný. Je to historicky přirozený proces, plyne z rozhovoru s Tomášem Řepou pro EZ

Vojenský expert z brněnské Univerzity obrany Tomáš Řepa poskytl serveru EuroZprávy.cz rozsáhlý rozhovor o proměně světového řádu, rostoucí síle Čínské lidové republiky, a ochabující moci Ruské federace. Poskytl i několik myšlenek o tom, jak se má Západ k rozdělujícímu se světu postavit. „Životní úroveň například v západní Evropě je stále i ve světovém srovnání bezprecedentně vysoko a pokud se povede strukturu ekonomiky změnit a zavádět nové technologie, nemusíme nutně čelit nějakým katastrofickým scénářům, občanským válkám a podobně,“ popisuje. 

Více souvisejících

studená válka 30 let od sametové revoluce Berlínská zeď Rakousko Vídeň, Rakousko

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 33 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

Policisté budou protestovat i za vyšší platy. S udělováním pokut se nepočítá

Státní policisté se příští týden chystají protestovat a chtějí dosáhnout zvýšení platů. Do protestní akce by se mohly zapojit tisíce příslušníků, přičemž je avizováno, že některé přestupky se namísto pokuty budou řešit dohodou. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy