Karel Köcher byl československý špion, kterému se během studené války podařilo infiltrovat americkou CIA. Byl vůbec jediným agentem z východního bloku, který něco takového dokázal. Nebo přinejmenším jediným, o kterém se to dnes veřejně ví.
Jeho příběh nicméně rozhodně není černobílý. O jeho životních osudech dokonce vyšla v roce 2015 kniha s názvem „Český krtek v CIA“ a dokument Rino - Příběh špióna (2016). Köcher, který byl v 50. letech komunisty dokonce podmínečně odsouzen, se nakonec stal v roce 1986 účastníkem poslední výměny špionů na berlínském Glienickém mostě, známém ze Spielbergova filmu Most špionů.
Karel Köcher se narodil v roce 1934 v Bratislavě. Jeho matka byla slovenská židovka a jeho otec byl ve Vídni narozený Čech. Když mu byli čtyři roky, přestěhovala se rodina do Prahy. Díky otci se Köcherovi dostalo slušného vzdělání, především se naučil anglicky, což se mu v budoucnu velmi hodilo.
Po převratu se mladému Köcherovi nevyhnuly problémy. Benjamin Cunningham ve svém rozsáhlém článku pro The Guardian uvádí, že se na mladého muže s odbojnou povahou brzy zaměřila pozornost autorit. „Mezi lety 1949 a 1950 byl Köcher členem protistátní skupiny, která chtěla provádět špionáž. Na konci roku 1949 navázali kontakt s americkým agentem s cílem získat od americké ambasády pomoc,“ stojí ve složce uchované v archivech StB. Od té doby se pro úřady stal podezřelou osobou. Později byl dvakrát podmínečně odsouzen na menší delikty spíše mravnostního rázu.
V následujících letech také vystudoval vysokou školu, a vystřídal různá zaměstnání. Když se v roce 1961 ucházel o práci pro UNESCO v Kamerunu, byl mu zamítnut pas. Byl označen za „politicky nebezpečnou osobu,“ a jako takovému mu bylo zakázáno vycestovat do zahraničí. Později přišel i o práci v rádiu a podle svých slov si tehdy uvědomil, že „to nikdy nepřestane“. Napadlo ho proto, pokusit se přidat ke zpravodajské službě. Částečně proto, aby ho přestali otravovat, ale také proto, aby mohl vycestovat.
Nakonec se mu i s pomocí jednoho známého povedlo získat pozornost tajné služby, která ho následně naverbovala. Poté absolvoval výcvik a pracoval v Praze na informacích ze Západního Německa. V roce 1965 mu byla nabídnuta práce v USA. The Guardian uvádí, že se Köcher zeptal svého nadřízeného, co tam bude dělat. „Infiltrujete CIA,“ bylo mu prý řečeno. Když se zeptal, jak to má udělat, odpověď zněla „To je na vás.“
I se svojí manželkou se tedy přes Rakousko vydali do Spojených států. Podle krycí legendy utíkali před komunistickým režimem. Köcherovi se brzy podařilo získat práci v Rádiu Svobodná Evropa, které financovala CIA. Tomu napomohla jak reputace politického uprchlíka, tak jeho skvělé jazykové schopnosti. Současně začal studovat na elitní Kolumbijské univerzitě, kde mezi jeho vyučující patřil například Zbigniew Brzezinski, který se později stal národním bezpečnostním poradcem prezidenta Jimmyho Cartera. Podle Köchera to byl právě on, kdo ho doporučil CIA.
Po událostech ze Srpna 1968 byl Köcher tak otráven, že se rozhodl přihlásit FBI a nabídnout jim svoji spolupráci. To potvrzují i dokumenty FBI, podle jeho slov však agenti „neměli zájem“. I nadále tedy pokračoval ve své práci, přestože čeští zpravodajci v roce 1969 napsali, že jim „nedal jediný tip“ a „je laxní ve spolupráci se svými vedoucími.“ V roce 1972 prošel bezpečností prověrkou a stal se analytikem a překladatelem CIA. O rok dříve získal také americké občanství.
Sám Köcher popírá, že by nějaké jím poskytnuté informace vedly k zabití nějakého člověka. Mnozí ho však činili zodpovědným za smrt Alexandra Ogorodnika, sovětského diplomata, kterého naverbovala CIA, a který byl později zatčen KGB. Ogorodnik se podle oficiálních informací poté otrávil, Köcher však v rozhovoru podezírá některé další členy KGB, kteří s Američany údajně spolupracovali a rozhodli se nebezpečnou situaci vyřešit vraždou.
V roce 1976 byl Köcher odvolán do Prahy, kde byl vyslýchán příslušníky StB a KGB. Ti si nebyli jistí jeho loajalitou. Údajně po něm také chtěli, aby veřejně obvinil Havla a další disidenty, že jsou placení Američany. To však podle svých slov odmítl. „Snažili se mě zlomit (…) řekl jsem jim, že to neudělám.“ Po výslechu byl sice propuštěn, ale byl považován za podezřelou osobu a několik let sledován. Také mu bylo, údajně pod pohrůžkou smrti, doporučeno v CIA skončit.
V roce 1982 ho nicméně v Americe opět kontaktoval operativec StB, který se mu omluvil a žádal ho o obnovení spolupráce. Jedním z důvodů byla i nová americká administrativa prezidenta Reagana, která byla pro Sověty značně nepředvídatelná a potřebovali proto získat informace. Karel Köcher souhlasil. Další tři roky s CIA opět spolupracoval, ale v roce 1985 jeho i manželku zatkla FBI. Dodnes není úplně jasné, jak americké úřady přišly na to, že je agentem. Jedna teorie tvrdí, že ho udal vysoce postavený člen KGB, který byl dvojitým agentem. Další, že jeho tajemství prozradil právě Jan Fila, který ho v roce 1982 opět naverboval.
Vyšetřování nicméně nebylo příliš úspěšné, FBI navrhla Köcherovi spolupráci a beztrestnost, když bude vypovídat. Takto získanou výpověď však nemohla u soudu použít. Když jeho manželka také odmítla vypovídat, hrozilo, že ho soud osvobodí. Mezitím byl ve vazbě bývalý špión napaden jiným spoluvězněm. Tento útok dodnes považuje za snahu amerických bezpečnostních sil se ho zbavit. Přes svého právníka pak v obavě o svůj život kontaktoval sovětskou stranu a požádal o výměnu.
Ta byla nakonec dohodnuta a Köcher byl spolu s dalšími čtyřmi agenty 11. února 1986 vyměněn za disidenta Anatolije Ščaranskije a tři západní agenty. Byla to vůbec poslední vzájemná výměna špionů za studené války. Později byl Köcher zaměstnán v Prognostickém ústavu a dnes žije i se svou ženou ve vesnici za Prahou.
Související
RECENZE: Rino - příběh špióna si nechává mnohá tajemství pro sebe
Filmové premiéry: Střet rodinného s válečným dramatem za asistence ropné katastrofy
Karel Köcher (československý špion) , CIA , StB , studená válka
Aktuálně se děje
před 27 minutami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 1 hodinou
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 2 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 3 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 4 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 5 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 5 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 6 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 7 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.
Zdroj: Petr Nutil