Marie Antoinetta se narodila před 270 lety. Život dcery Marie Terezie vyhasl na popravišti

Rakouská arcivévodkyně Marie Antonie přišla na svět ve Vídni v císařském paláci Hofburgu dne 2. listopadu roku 1755, a to do rodiny vládnoucího páru Františka Štěpána Lotrinského a Marie Terezie. Ta ji porodila jako svého patnáctého potomka a zároveň poslední dceru. A jako dcera významného a panujícího habsburského rodu měla jasně předurčenou budoucnost ve znamení výhodné sňatkové politiky. Její rodiče jí našli velmi bohatého ženicha – samotného následníka francouzského trůnu! Proto byla ve věku čtrnácti let poslána do Francie na královský dvůr, kde se měla sblížit s budoucím králem Ludvíkem XVI. Ten měl tehdy urozených nápadnic hned několik, a tak Marii Terezii nezbývalo než doufat, že jeho nevěstou bude právě její dcera.

A za pár let se skutečně francouzskou královnou stala, a to pod jménem Marie Antoinetta. Na trůn usedla v necelých dvaceti letech. Bohužel jako francouzská královna nebyla oblíbená a vedla velice prostopášný život, což ji dovedlo až na popraviště. Na něm skončil i její manžel, který byl popraven o necelý rok dříve než ona. Velká francouzská revoluce tehdy vyvrcholila svržením panovníků a království.

Marie Antoinetta si na francouzském královském dvoře žila v naprostém přepychu, přesto jí to bylo málo a utrácela nemalé peníze, také často vyrážela do společnosti za zábavou na plesy, kde rozhazovala při hazardních hrách, což se nelíbilo prostému lidu. Přepych, okázalá společnost a hazard zřejmě pro královnu představovaly jakýsi únik z nešťastného manželství. Se svým mužem si totiž vůbec nerozuměla, manželství navíc zůstávalo dlouho nenaplněno – první potomek se páru narodil až po osmi letech od sňatku a navíc se nejednalo o syna, který byl v královském rodě žádoucí coby dědic trůnu. Nespokojenost ve vztahu pak Marie Antoinetta řešila ještě jinak, a to nevěrou. Našla si milence, kterým byl Hans Axel von Fersen, švédský voják a diplomat působící ve Francii. Toho prý královna skutečně velmi milovala a udržovala s ním poměr po několik let. Švédský milenec královně i jejímu choti také poskytl pomocnou ruku, když se proti nim během Velké francouzské revoluce vzbouřil lid. Nakonec jeho pomoc však byla marná. Král a královna byli svrženi z trůnu, protože se údajně starali jen o svůj blahobyt.

Oba panovníci skončili na popravišti. Ludvík XVI. byl sťat gilotinou dne 21. ledna roku 1793. Marii Antoinettu čekal stejný osud o necelý rok později, dne 16. října téhož roku. Poprava královny byla záměrně velice potupná. Dopoledne toho dne ji soudci vyzvedli v cele, kde ji po vyřčení rozsudku kat svázal ruce za zády a ostříhal jí vlasy. Na jednoduchém dřevěném vozíku ji pak přepravili k popravčí tribuně postavené na náměstí, kde již stály zástupy lidí. Krátce po poledni francouzské královně gilotina setnula hlavu. Přítomný dav to sledoval s obrovským nadšením. Život Marie Antoinetty, dcery Marie Terezie, tehdy vyhasl v pouhých 37 letech.