Exploze, které roztrhly ruské plynovody, vyvolávají v Evropě rozkoly i po letech

Dnes se kolem výbuchů stále točí záhadné otazníky, a to i přesto, že Německo připravuje trestní stíhání proti podezřelým ukrajinským sabotérům. Úsilí Polska zmařit tento případ, zjevně ve snaze chránit svého spojence Ukrajinu, však vyvolalo v Evropě nové napětí. Německo je odhodláno dotáhnout kauzu Nord Stream k soudu a vydalo zatykače na dva ukrajinské občany, kteří jsou podezřelí z účasti na výbuchu: Volodymyra Žuravlova, zadrženého v Polsku, a Serhije Kuzněcova, zadrženého v Itálii.

Polský soud v polovině října osvobodil Žuravlova a zablokoval jeho vydání, čímž vážně podkopal naděje Berlína na stíhání. Soudce Dariusz Lubowski ve svém verdiktu prohlásil, že pokud by výbuchy plynovodu Nord Stream byly ukrajinským sabotážním aktem, jednalo by se o ospravedlnitelnou odpověď na nevyprovokovanou invazi. Soudce konstatoval, že pokud by byla organizátorem činu skutečně Ukrajina, pak by pouze ona mohla nést odpovědnost za tuto událost. Osmačtyřicetiletý Žuravlov, který je obviněn z toho, že jako „vycvičený potápěč“ nastražil výbušniny z pronajaté jachty, vinu popírá a tvrdí, že byl v době incidentu na Ukrajině.

Druhý podezřelý, devětačtyřicetiletý Serhij Kuzněcov, bývalý ukrajinský voják, který je považován za koordinátora operace, byl zadržen v srpnu v Itálii. Jeho obhájce Nicola Canestrini uvedl, že Kuzněcov popírá jakékoli pochybení a odvolává se proti rozhodnutí italského Nejvyššího soudu o jeho vydání do Německa.

Polský premiér Donald Tusk se ostře postavil proti stíhání. Prohlásil, že „problémem Evropy, Ukrajiny, Litvy a Polska není to, že byl Nord Stream 2 vyhozen do povětří, ale to, že byl vůbec postaven“. Tusk dále dodal, že není v zájmu Polska ani ve jménu slušnosti a spravedlnosti obvinit nebo vydat tohoto občana jinému státu. Postoj Polska odráží dlouhodobé obavy mnoha zemí, sahající až do roku 2007, kdy Polsko Nord Stream kritizovalo jako pokus Ruska rozdělit EU.

Tuskův postoj vyvolal v Evropě rozpory. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, jehož země je spojencem Ruska, označil Tuskův postoj za „šokující“ a napsal, že Evropa si nepřeje premiéry, kteří hájí teroristy. Pro mnohé v severní Evropě je honba za tím, kdo Nord Stream vyhodil do povětří, jen odklonem od připomenutí, jakým způsobem byl tento plynovod původně postaven.

Země jako Litva a Estonsko varují, že právní stíhání v izolaci může vést k zapomenutí, jak vůbec ke krizi došlo. Bývalá sovětská Evropa, v čele s Polskem, se cítí konečně odčiněna poté, co desítky let varovala před snahou Německa a dalších evropských mocností upevňovat vazby s Ruskem.

Německo nicméně ve stíhání pokračuje. Stefan Meister z Německé rady pro zahraniční vztahy uvedl, že Německo je stát založený na právu a že stíhání slouží i domácím účelům. Jde o důvěryhodnost systému v době, kdy populistická strana AfD zpochybňuje státní instituce. Německo, které bylo hlavní silou za plynovody a čerpalo z nich výhody, se nyní zřejmě snaží od celého případu distancovat.

Mlha obklopující případ pouze živenapětí v Evropě v době, kdy je nanejvýš důležitá jednota proti Rusku. Vytváří tak další „zlomy v alianci“. Přestože Německo usiluje o spravedlnost, ruský plyn proudit do Evropy již nebude. Od roku 2021 klesl podíl Ruska na dovozu plynu do EU z více než 40 % na přibližně 11 % v roce 2024. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna to shrnul slovy, že „správné místo pro Nord Stream 2 je na dně moře, v kusech“.