Krev na rukou USA? Antikomunisty vedený masakr na Čedžu si vyžádal desítky tisíc obětí

Už je to víc než týden, co jsme si při příležitosti 30. výročí Sametové revoluce připomínali policejní zásah vůči demonstrujícím studentům na Národní třídě. K podobným krokům se ale v zájmu udržení režimu, ať už jakéhokoliv, se ale za Studené války uchylovaly obě strany. Příkladem je masakr na korejském ostrově Čedžu. Informoval o tom server Upi.com.

Ko Wan-sunové bylo pouhých devět let, když viděla jak její mladší bratr umírá rukou antikomunistického jihokorejského vojáka. Vesnici, v níž vyrůstala, potkal téměř stejný osud jako Lidice a Ležáky. Dnes 80letá Ko je pamětnicí a přeživší jednoho z nejbrutálnějších masakrů v historii Jižní Koreje. Na zvěrstva na ostrově Čedžu upozornila letos v červnu na Konferenci OSN o lidských právech. Zásah si vyžádal desítky tisíc lidských životů. Ti, kteří přežili, byli v letech 1948-54 mučeni jihokorejskými antikomunisty.

Emotivní svědectví před diplomaty a lidskoprávními aktivisty se neobešlo bez slz. Ko se během líčení, jak do její vesnice vtrhly antikomunistické jednotky, doslova zhroutila. "Pamatuji si, jak dveře domů proráželi noži," plakala Ko. Vypálená byla celá vesnice a všichni její obyvatelé nashromážděni do školní budovy, kde je čekala poprava. Pro Ko byl nejhorší zážitek vidět svého mladšího bratra, kterého si jeden z antikomunistických vojáků vybral jako svou oběť, a začal ho bít. Ten pak bez řádné lékařské péče zemřel v roce 1951 na vnitřní krvácení.

Vzpomínky Ko-Wan-sunové jsou však pouhým zlomkem všech tragédií, k nimž na ostrově Čedžu došlo. Zásah, který stál život desítky tisíc žen, dětí a seniorů, byl směřován proti tamním partyzánům. Ti byli na ostrově činní od osvobození 15. srpna 1945. Všemu předcházelo odmítnutí obyvatel Čedžu zúčastnit se voleb, nad nimiž dohlížely Spojené státy americké. 3. srpna 1948 začala jihokorejská policie střílet do prosovětsky naladěných demonstrantů. Za zmínku stojí, že se komunistické protesty neobešly bez násilí mířeným proti jihokorejským policejním stanicím a volebním místnostem.

Odpovědnost USA?

Statistika Jeju 4.3 Peace Foundation uvádí, že téměř 10 % obětí tragédie na ostrově Čedžu mají na svědomí komunisté, kteří s protesty proti americké okupační správě začali. O zbytek se nicméně postarali antikomunistické paramilitantní skupiny. Bruce Cumings, známý americký historik specializující se na Koreu z University of Chicago, že na genocidě obyvatel Čedžu se z velké části podílela Severozápadní mládežnická liga. Jednalo se o mladé muže vyhnané komunisty ze Severní Koreje. Ti si pak svou frustraci vybíjeli na nevinných lidech. Jejich počínání by se dalo označit jako teroristické.

Podle Cumingse by se genocida komunistů na Čedžu dala přirovnat k Srebrenickému masakru během Války v Jugoslávii. Odpovědnost podle jeho názoru mají zejména USA, které měly Jižní Koreu pod okupační správou, a kteří měli proti antikomunistům včas zasáhnout, a neumožnit jim genocidu vlastních obyvatel. "Ten, kdo v té době vládl Korejcům byly USA, a ty tudíž nesou plnou odpovědnost, byť to někteří mí kolegové zpochybňují ," řekl Cumings. 

Cumings taktéž odsuzuje americkou podporu totalitních praktik v nově konstituované Jižní Koreji, ačkoliv autoritářský režim prezidenta Pak Čong-huiho (otec bývalé prezidentky Pak Kun-hje) přinesl ekonomickou prosperitu. Jeho slovům vyjádřili morální podporu různé občanské spolky a iniciativy. Za události na ostrově Čedžu se omluvil i jihokorejský prezident Mun Če-in. Ten zároveň také slíbil, že oběti odškodní. "Odpovědnost padá na autoritářské jihokorejské vlády a USA," nechal se slyšet předseda Jeju 4.3. Peace Foundation Yang Jo-hoon.

Související

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol šlapal politikům na paty. Teď si na něj došlápli oni sami

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.
Jun Sok-jol

Jun Sok-jol končí? Parlament napodruhé schválil impeachment

Jihokorejský parlament schválil v sobotu impeachment prezidenta Jun Sok-jola. Jde o mimořádný politický otřes a druhý případ za poslední desetiletí, kdy bylo vůči jihokorejskému prezidentovi zahájeno řízení o odvolání z funkce. Důvodem impeachmentu je prezidentovo kontroverzní vyhlášení stanného práva, které vedlo k politické krizi a pobouření veřejnosti.

Více souvisejících

Jižní Korea studená válka Komunismus

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 14 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

20. prosince 2024 22:32

Přesně osm let po berlínském masakru. Magdeburg je vyvrcholením dlouhodobých hrozeb v Německu

Teror v německém Magdeburgu proběhl prakticky na den přesně osm let od brutálního teroristického útoku na vánočních trzích v Berlíně. Oproti několika případům z posledního měsíce – tentokrát už se německým bezpečnostním složkám tragédii zabránit nepodařilo.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy