Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Důkazem mají být poznámky nalezené v telefonu vysoce postaveného představitele obrany, které údajně odhalují plány bývalého prezidenta Yoona a dalších dvou vysokých obranných úředníků na znepokojení Kim Čong-una, které by ospravedlnilo noční vojenské nařízení. Lety dronů tehdy vyvolaly vzácné a ostré prohlášení od Kim Jo-jong, vlivné sestry Kim Čong-una. Severní Korea slíbila přerušit veškeré silniční a železniční spojení s Jihem, dokonce vyhodila do povětří dvě silnice na svém území, ale zdržela se vojenské akce. O několik týdnů později Sok-jol vyhlásil stanné právo, přičemž jako důvod uvedl nutnost chránit liberální Jih před „severokorejskými komunistickými silami“.

Náhlý dekret byl zrušen během několika hodin poté, co jihokorejští poslanci, probojovavší se přes vojáky, jej přehlasovali. To odstartovalo vyrovnávání se s Sok-jolem, které stále probíhá u soudu. Nová obžaloba přidává k rostoucím právním problémům Sok-jola, který již čelí soudu za údajné pokusy o vzpouru. Sok-jol popírá, že by nařídil lety dronů do Pchjongjangu k provokaci Severní Koreje, a že by se pokoušel inscenovat povstání pomocí stanného práva. Jun Jeong-hwa, jeden ze Sok-jolových právníků, označil obžalobu za „jednostrannou“ a „postrádající i základní právní logiku“. Mluvčí prokuratury Park Ji-young však uvedla, že prokurátoři byli zjištěnými skutečnostmi „zděšeni“.

Údajné provokace drony spadají do loňského října, kdy severokorejská státní média oznámila, že jihokorejské drony opakovaně narušily vzdušný prostor Pchjongjangu a shazovaly protirežimní letáky. Korejská ústřední tisková agentura (KCNA) zveřejnila fotografie, které ukazovaly jeden dron uvízlý ve stromě, který podle analytiků připomínal jihokorejské vojenské bezpilotní letadlo. KCNA také ukázala snímky dronu, který byl údajně spatřen nízko nad domovem severokorejského autoritářského vůdce.

Kim Byung-joo, bývalý čtyřhvězdičkový generál korejské armády a nyní poslanec, uvedl, že detaily o letech dronů získal přímo od whistleblowerů z Jihokorejského velitelství operací s drony. Podle něj se lety uskutečnily nejméně třikrát v říjnu a listopadu loňského roku. Poslanec řekl, že cílem bylo vyprovokovat vojenskou reakci Severu shozením letáků kritizujících Kim Čong-una přímo do srdce Severní Koreje. Označil to za „držení nože na krku (Severní Koreji)“.

Severní Korea sice odsoudila narušení vzdušného prostoru a varovala před „vážnými důsledky“, ale zdržela se vojenské akce. Tehdejší ministr obrany Kim Yong-hyun zpočátku popřel vyslání dronů, ale později uvedl, že tvrzení Severní Koreje „nemůže potvrdit“. Po Sok-jolově neúspěšném pokusu zavést stanné právo, poslanci vládnoucí Demokratické strany požadovali vyšetřování, zda se bývalý prezident nesnažil vyvolat národní bezpečnostní krizi.

Nové poznámky zveřejněné nezávislým prokurátorem, nalezené v telefonu bývalého velitele vojenské kontrarozvědky Yeo In-hyunga, odkazovaly na vytvoření „nestabilní situace“. Jedna poznámka uváděla, že je nutné „najít a využít jedinečnou příležitost, která může přinést krátkodobé efekty. K tomu musíme vytvořit nestabilní situaci nebo se chopit příležitosti, která již vznikla.“ Další poznámka zmiňovala „zacílení tam, kde (Severní Korea) ztratí tvář natolik, že bude mít pocit, že nemá jinou možnost než reagovat.“ Mezi cíli byly uvedeny Pchjongjang, dvě jaderná zařízení, Kimovy rekreační domy a také Samjiyon a Wonsan. Město Samjiyon je považováno za posvátné místo spojené s narozením Kim Čong-il a jeho dědečka, a oblast Wonsan-Kalma je Kim Čong-unovým vlajkovým rozvojovým projektem.

Jiná poznámka z 23. října uváděla „Cíl a konečný stav“ s frázemi jako „Minimálně-národní bezpečnostní krize“ a „Maximálně-Noemova potopa“. Pozdější poznámka z 5. listopadu uváděla: „Nepřátelská akce musí přijít první. Musí nastat válečná situace nebo situace, kterou nemůže policie kontrolovat. Vytvořit podmínky pro nepřítele… musíme čekat na rozhodující příležitost.“ Mluvčí prokuratury Park dodala, že důkazy z poznámkového bloku bývalého velitele vojenské rozvědky Noh Sang-wona naznačují, že diskuse a přípravy na stanné právo začaly nejpozději v říjnu 2023, po velkých změnách v jihokorejském generálním štábu.

Bývalý generál Kim Byung-joo uvedl, že byl překvapen, že severokorejský vůdce neobjednal odvetu po spatření jihokorejských dronů nad Pchjongjangem. Dle jeho názoru je pro Jižní Koreu „štěstím seslaným Bohem“, že se Severní Korea zdržela vojenské provokace. Dodal, že Kim Čong-un se mohl zdržet vojenské reakce kvůli nasazení více než 10 000 vojáků KLDR jako bojovníků v ruské válce proti Ukrajině, jelikož by bylo obtížné udržovat dvě válečné fronty.

Sok-jol, jeho bývalý ministr obrany a Yeo In-hyung, všichni čelí obvinění z poškození zájmů státu napomáháním nepříteli a zneužitím moci. Už nyní jsou souzeni kvůli obvinění ze vzpoury související se stanným právem. Sok-jol, zarytý konzervativec, který dlouho zastával tvrdou linii vůči Severní Koreji, se potýkal s tím, že jeho strana neměla většinu v parlamentu, což bylo pro jeho administrativu neustálým zdrojem frustrace. Ta vyvrcholila v prosinci loňského roku, kdy Sok-jol vyhlásil stanné právo s odůvodněním, že v opozičních stranách existují „protistátní síly“ sympatizující se Severní Koreou.

Vyzbrojení vojáci se tehdy vrtulníky slétli k parlamentu a pokusili se vtrhnout do zasedací síně. Šokovaní občané a zaměstnanci parlamentu barikádovali vchody a bránili vojákům v přístupu k sále, což se chaoticky přenášelo v televizi. Analytici tvrdí, že vyslání dronů do Severní Koreje mohlo být interpretováno jako válečný akt a vyprovokovat vojenskou reakci, která mohla eskalovat ve válku. Odborníci varují, že pokud by Sok-jol nařídil lety dronů, jednalo by se o „nebezpečnou interakci domácí politiky a bezpečnostní politiky“. Dále uvádějí, že lety dronů by porušovaly dohodu o příměří mezi oběma Korejemi.