Jun Sok-jol

Jižní Korea, ilustrační foto

Jihokorejci vyrazili k volbám. Po pádu Jun Sok-jola si volí nového prezidenta

Jihokorejští voliči dnes zamířili k volebním urnám, aby si v předčasných prezidentských volbách zvolili novou hlavu státu. Volby přicházejí po bezprecedentní politické krizi, kterou vyvolalo krátkodobé vyhlášení stanného práva bývalým prezidentem Jun Sok-jolem, jenž byl následně v dubnu ústavním soudem sesazen z funkce.
Jun Sok-jol

Impeachment v Jižní Koreji: Prezident Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce poté, co ústavní soud jednomyslně potvrdil jeho odvolání v souvislosti s kontroverzním vyhlášením stanného práva v prosinci loňského roku. Osm soudců rozhodlo, že  „zradil důvěru lidu“ a svým krokem vážně narušil ústavní pořádek a demokracii v zemi.
Jun Sok-jol

Zásah, jaký Jižní Korea nepamatuje. Jun Sok-jola zatýkalo 3000 policistů

Zatčení suspendovaného jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola představuje jednu z nejvíce dramatických událostí v moderní politické historii země. Proces jeho zatýkání byl provázen mimořádnými překážkami, od jeho loajálních bezpečnostních složek až po masivní podporu mezi konzervativními příznivci. Tento případ také odhalil slabiny klíčových institucí a polarizaci jihokorejské společnosti.
Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol byl zatčen. Hrozí mu i trest smrti

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol byl zatčen k výslechu protikorupčním týmem. Tento krok, vůbec první svého druhu vůči úřadujícímu prezidentovi Jižní Koreje, přichází poté, co v prosinci překvapivě vyhlásil stanné právo. Tento dekret, trvající pouhých šest hodin, vyvolal vlnu kritiky, vedl k jeho impeachmentu a zahájení trestního vyšetřování. Uvedl to server CNN.
Jun Sok-jol

Impeachment Jun Sok-jola dostal zelenou, přesto odvolán nebyl. Co teď čeká Jižní Koreu?

Proces odvolání jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola, který byl iniciován hlasováním v Národním shromáždění, je nyní ve fázi intenzivního právního a politického zkoumání. Ačkoli hlasování o impeachmentu, které získalo podporu dvou třetin zákonodárců, vedlo k okamžitému pozastavení prezidentských pravomocí, prezident zatím nebyl definitivně sesazen. 
Jun Sok-jol

Jun Sok-jol šlapal politikům na paty. Teď si na něj došlápli oni sami

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.
Jun Sok-jol

Jun Sok-jol končí? Parlament napodruhé schválil impeachment

Jihokorejský parlament schválil v sobotu impeachment prezidenta Jun Sok-jola. Jde o mimořádný politický otřes a druhý případ za poslední desetiletí, kdy bylo vůči jihokorejskému prezidentovi zahájeno řízení o odvolání z funkce. Důvodem impeachmentu je prezidentovo kontroverzní vyhlášení stanného práva, které vedlo k politické krizi a pobouření veřejnosti.
Jun Sok-jol

Jun Sok-jol brání stanné právo. Na pozadí druhého impeachmentu chce "bojovat až do konce"

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol brání své kontroverzní rozhodnutí vyhlásit stanné právo, které bylo parlamentem zrušeno jen šest hodin po jeho zavedení. V televizním projevu označil své rozhodnutí za legitimní „akt vládnutí“ a odmítl obvinění z pokusu o vzpouru. Prezident se zavázal bojovat „až do konce“, aby zabránil svému odvolání, kterému čelí kvůli vzrůstajícím politickým nepokojům v zemi.
Jun Sok-jol

Sok-jol přežil hlasování o impeachmentu. Podržela ho vládní strana

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol přežil sobotní hlasování o jeho odvolání z funkce, které zablokovala vládní strana bojkotem. Situace, která zasáhla zemi po prezidentově neúspěšném pokusu vyhlásit stanné právo, však nadále vyvolává značné politické napětí. Uvedl to server CNN.
Jun Sok-jol

Sok-jol zřejmě přežije hlasování o impeachmentu

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol zřejmě přežije hlasování o impeachmentu. Hlasování se zúčastnili pouze dva poslanci vládní strany a další se hlasování zdrželi. Tento krok přišel po jeho neúspěšném pokusu o vyhlášení stanného práva, který vyvolal v zemi politickou krizi a vyústil v pokus o jeho odvolání. Uvedl to server CNN.
Jun Sok-jol

Jihokorejský prezident Sok-jol se omluvil národu

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol se omluvil národu za svůj neúspěšný pokus o vyhlášení výjimečného stavu a zavedení vojenské vlády, který přivedl zemi do politického chaosu a vedl k výzvám k jeho odvolání. 

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 1 hodinou

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Aktualizováno včera

včera

včera

Al Carns

Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy

Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.

včera

Soud, ilustrační foto

Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče

České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.

včera

Emmanuel Macron

Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron

V nedávných volbách v několika evropských zemích, jako jsou Spojené království, Francie, Německo, Nizozemsko a Rumunsko, se zdálo, že voliči dávají naději středovým politikům. Před šestnácti měsíci, po volbách do Evropského parlamentu, dokonce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že „střed drží“, protože pro silnou Evropu stále existuje většina ve středu politického spektra. Dnes však podle webu Politico toto přesvědčení vypadá značně nejistě. 

včera

Británie čelí masivní vlně super chřipky. Nic horšího jsme od pandemie nezažili, tvrdí NHS

Obrovský nárůst případů chřipky uvrhl britský Národní zdravotnický systém (NHS) do situace, která představuje „výzvu, která se nepodobá ničemu, co země zažila od pandemie“. Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting zároveň vyzval lékaře, aby ukončili plánovanou stávku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy