Sok-jol přežil hlasování o impeachmentu. Podržela ho vládní strana

Hlasování o impeachmentu se uskutečnilo za dramatických okolností. Zákonodárci vládní strany opustili parlamentní sál těsně před hlasováním. Pouze dva z nich zůstali přítomni, a jen jeden – Kim Sang-wook – se hlasování aktivně účastnil. Opozice jeho návrat označila za „zbabělý“ a vyzývala ostatní vládní poslance, aby se hlasování zúčastnili. Kim hlasoval proti návrhu na impeachment, přestože sám uvedl, že není „kvalifikován jako prezident“.

Mimo Národní shromáždění mezitím demonstrovaly tisíce protestujících, kteří žádali prezidentovu rezignaci. Rozhořčení občanů pramení z pokusu o zavedení stanného práva – opatření, které Jižní Korea nezažila od 80. let minulého století během vojenské diktatury.

Pokus o zavedení stanného práva, který byl oznámen nečekaně v úterý večer, trval pouhých šest hodin. Prezident svůj krok ospravedlnil obavou z údajné „proti-státní činnosti“ opozice, která mimo jiné předložila návrh na odvolání hlavních prokurátorů a odmítla vládní rozpočet. Opozice však považuje tento krok za neospravedlnitelný a tvrdí, že prezident ohrozil demokratické principy země.

V sobotu Sok-jol poprvé veřejně vystoupil s omluvou, v níž se přiznal k zodpovědnosti za politický chaos. „Byl jsem zoufalý jako osoba nesoucí konečnou odpovědnost za chod státu,“ prohlásil. Slíbil, že se nepokusí stanné právo znovu zavést, a vyjádřil lítost nad „nejistotou a nepohodlím“, které svým jednáním způsobil občanům.

Prezident čelí kritice nejen ze strany opozice, ale i z vlastního politického tábora. Předseda vládní strany Han Dong-hoon uvedl, že rezignace prezidenta je „nevyhnutelná“, a prohlásil, že prezident není schopen pokračovat ve své funkci.

Napětí dále zvýšily zprávy o seznamu osob k zatčení, který prezident údajně nařídil vytvořit během zmatku kolem stanného práva. Na seznamu se podle informací ocitli i vysoce postavení politici, včetně opozičního lídra Lee Jae-myunga, ale také samotný Han Dong-hoon, což může vysvětlovat jeho náhlý obrat proti prezidentovi.

Prezident Sok-jol ve svém úterním nočním televizním projevu vyhlásil stanné právo s odůvodněním, že chrání zemi před severokorejskými elementy a „protistátními silami“. Toto rozhodnutí však parlament neakceptoval a během dvou hodin odhlasoval jeho zrušení, přičemž z přítomných 190 členů Národního shromáždění většina hlasovala proti. Prezident Sok-jol následně stanné právo odvolal.

V Jižní Koreji již došlo ke dvěma impeachmentům prezidentů. V roce 2016 byla prezidentka Park Geun-hye odvolána po rozsáhlém korupčním skandálu. V roce 2004 byl prezident Roh Moo-hyun dočasně suspendován, ale nakonec jej Ústavní soud obnovil ve funkci.

Vyhlášení stanného práva vyvolalo obavy nejen v Jižní Koreji, ale i na mezinárodní scéně. Spojené státy, které mají v zemi téměř 30 000 vojáků, vyjádřily „vážné obavy“ a následně uvítaly jeho zrušení. Washington zdůraznil, že demokracie je klíčovým pilířem americko-jihokorejského spojenectví.

Pro Jižní Koreu, jež se od 80. let etablovala jako prosperující demokracie, je vyhlášení stanného práva mimořádně neobvyklé. Země však má za sebou temné období autoritářských režimů a vojenské vlády, během nichž bylo stanné právo vyhlašováno za účelem potlačení opozice. Poslední takový případ nastal v roce 1980 při násilném potlačení protestů v Kwangdžu.