Sok-jol zřejmě přežije hlasování o impeachmentu

Před hlasováním, které se konalo v sobotu, několik poslanců opustilo parlament, a pouze jeden člen vládní strany se vrátil, aby hlasoval proti impeachmentu. Kim Sang-wook uvedl, že hlasoval v souladu s názory své strany, přestože o prezidentovi nemá vysoké mínění. Zdůraznil, že se rozhodl důvěřovat jeho omluvám a jeho závazku nést odpovědnost.

Prezident se omluvil národu ve svém prvním veřejném projevu od vyhlášení výjimečného stavu. V krátkém proslovu se přiznal k tomu, že jeho rozhodnutí vycházelo ze „zoufalství“, a vyjádřil hlubokou lítost, že způsobil „strach a nepohodlí“ občanům.

Opozice, včetně demonstrantů a politiků, reagovala na tento krok s rozhořčením, a to i vzhledem k historickým zkušenostem země s vojenskou diktaturou v 80. letech. Navzdory omluvě a ujištění, že se neplánuje znovu uchýlit k vojenské moci, zůstává jeho politická budoucnost nejasná.

Vůdce jeho vlastní strany, Han Dong-hoon, uvedl, že je „nepřijatelné, aby prezident vykonával svou funkci“ a naznačil, že jeho rezignace je „nevyhnutelná“.

Další tlak na prezidenta vyvolalo odhalení, že během krize připravil seznam osob, které měly být zatčeny, a údajně instruoval šéfa Národní zpravodajské služby, aby využil situace k „čistkám“. To vyvolalo obavy a odpor mezi poslanci i veřejností.

Tato situace přichází v době, kdy Jižní Korea čelí jak domácím, tak mezinárodním výzvám. Politické nepokoje by mohly mít dalekosáhlé dopady na vládu a její schopnost řešit naléhavé otázky, a to jak ekonomické, tak bezpečnostní.

Prezident Sok-jol ve svém úterním nočním televizním projevu vyhlásil stanné právo s odůvodněním, že chrání zemi před severokorejskými elementy a „protistátními silami“. Toto rozhodnutí však parlament neakceptoval a během dvou hodin odhlasoval jeho zrušení, přičemž z přítomných 190 členů Národního shromáždění většina hlasovala proti. Prezident Sok-jol následně stanné právo odvolal.

V Jižní Koreji již došlo ke dvěma impeachmentům prezidentů. V roce 2016 byla prezidentka Park Geun-hye odvolána po rozsáhlém korupčním skandálu. V roce 2004 byl prezident Roh Moo-hyun dočasně suspendován, ale nakonec jej Ústavní soud obnovil ve funkci.

Vyhlášení stanného práva vyvolalo obavy nejen v Jižní Koreji, ale i na mezinárodní scéně. Spojené státy, které mají v zemi téměř 30 000 vojáků, vyjádřily „vážné obavy“ a následně uvítaly jeho zrušení. Washington zdůraznil, že demokracie je klíčovým pilířem americko-jihokorejského spojenectví.

Pro Jižní Koreu, jež se od 80. let etablovala jako prosperující demokracie, je vyhlášení stanného práva mimořádně neobvyklé. Země však má za sebou temné období autoritářských režimů a vojenské vlády, během nichž bylo stanné právo vyhlašováno za účelem potlačení opozice. Poslední takový případ nastal v roce 1980 při násilném potlačení protestů v Kwangdžu.