Jun Sok-jol šlapal politikům na paty. Teď si na něj došlápli oni sami

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

Jun Sok-jol pochází z rodiny akademiků. Jeho otec byl profesorem ekonomie a matka působila jako učitelka. Již od mládí vynikal inteligencí a vytrvalostí, což mu umožnilo vystudovat prestižní Soulskou univerzitu, kde získal titul z práva. Po ukončení studia v roce 1981 se věnoval dalšímu vzdělávání a získal zkušenosti v oblasti právní praxe.

Po více než desetileté praxi jako prokurátor se Jun Sok-jol stal známým svou nekompromisním snahou o potírání korupce. Jeho vyšetřování zahrnovala jak politické představitele, tak velké korporace. Tato činnost mu získala pověst tvrdého a nezávislého bojovníka proti nespravedlnosti.

Jedním z jeho největších úspěchů bylo vedení vyšetřování bývalé prezidentky Park Geun-hye, která byla v roce 2016 obviněna z korupce a zneužití pravomocí. Tento případ nejen upevnil jeho pověst mezi veřejností, ale také přispěl k jeho vzestupu v politickém životě.

V roce 2019 byl Jun Sok-jol jmenován generálním prokurátorem Jižní Koreje. Během svého působení na tomto postu se zaměřil na vyšetřování vysoce postavených činitelů, včetně případů spojených s tehdejší vládou. Tato činnost však vyvolala napětí mezi ním a prezidentem Munem Jae-inem, což nakonec vedlo k jeho rezignaci.

Po odchodu z funkce se Jun Sok-jol rozhodl vstoupit do politiky. V roce 2021 oznámil kandidaturu na prezidenta za konzervativní stranu Lidové síly. Jeho kampaň byla postavena na slibech ekonomického růstu, reformách a tvrdém postoji vůči Severní Koreji. Ve volbách v roce 2022 zvítězil s těsným náskokem nad svým soupeřem z Demokratické strany.

Během svého prezidentského mandátu se Jun Sok-jol soustředí na posilování vztahů se Spojenými státy, modernizaci armády a snahu o hospodářské reformy. Jeho politika vůči Severni Koreji je považována za jednu z nejtvrdších v posledních desetiletích.

Nicméně jeho vedení čelí mnoha kontroverzím. Kritici ho obviňují z autoritářských tendencí a nedostatečného důrazu na dialog. Vyhlášení stanného práva v roce 2024 a jeho následné odvolání po odporu parlamentu i veřejnosti vyvolaly ostré debaty o jeho schopnosti řídit zemi.

Jun Sok-jol je ženatý s Kim Kun-hee, podnikatelkou a umělkyní. Pár je bezdětný. Jun je známý svým minimalistickým životním stylem a silným smyslem pro spravedlnost. Ve svém volném čase se věnuje čtení a cestování.

Jun Sok-jol zůstává klíčovou postavou jihokorejské politiky. Jeho rozhodné jednání a odhodlání bojovat proti korupci mu přinesly uznání, ale jeho kontroverzní kroky jako včerejší vyhlášení stanného práva vyvolávají pochybnosti o jeho vedení. Jižní Korea pod jeho vedením prochází obdobím změn, které mohou mít dlouhodobý dopad na budoucnost země. 

Související

Jun Sok-jol

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen na doživotí

Jihokorejský soud uznal bývalého prezidenta Jun Sok-jola vinným z osnování vzpoury a odsoudil jej k doživotnímu trestu odnětí svobody. Pětašedesátiletý politik čelil obžalobě v souvislosti se svým neúspěšným pokusem o zavedení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek představuje vyvrcholení největší politické krize v zemi za poslední desetiletí.
Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

Více souvisejících

Jun Sok-jol Jižní Korea

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

včera

včera

V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj důrazně varoval před rozšiřujícími se raketovými kapacitami Ruské federace. Podle jeho slov bude Moskva již brzy schopna odpalovat balistické rakety s doletem až 5 000 kilometrů. Tento technologický posun by znamenal, že v dosahu ruských útoků se ocitnou prakticky všechna hlavní a významná města na evropském kontinentu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy