Impeachment v Jižní Koreji: Prezident Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce poté, co ústavní soud jednomyslně potvrdil jeho odvolání v souvislosti s kontroverzním vyhlášením stanného práva v prosinci loňského roku. Osm soudců rozhodlo, že  „zradil důvěru lidu“ a svým krokem vážně narušil ústavní pořádek a demokracii v zemi.

Rozhodnutí přichází po týdnech napětí a nejistoty ohledně budoucnosti jihokorejské politiky. Sok-jol se tak stal teprve druhým prezidentem v historii Jižní Koreje, který byl sesazen prostřednictvím ústavní obžaloby. Úřad nyní přechodně povede dosavadní premiér Han Duck-soo, který zůstane hlavou státu do nových prezidentských voleb, jež se musejí uskutečnit do 60 dnů.

V televizním projevu podle The Guardian Han slíbil, že během přechodného období zajistí stabilitu státu. „Budu respektovat vůli lidu a udělám vše pro to, aby volby proběhly podle ústavy a zákona. Naším cílem je bezproblémový přechod k nové administrativě,“ uvedl.

Sok-jol, který se nezúčastnil čtení verdiktu, zaslal občanům písemné prohlášení, v němž poděkoval za podporu. „Bylo to pro mě velkou ctí sloužit jako prezident,“ napsal. „Je mi velmi líto, že jsem nenaplnil vaše očekávání. Budu se za naši republiku a její občany vždy modlit.“

Před budovou ústavního soudu se v době vyhlašování rozsudku shromáždily tisíce lidí. Zatímco odpůrci prezidenta slavili rozhodnutí často se slzami v očích, část jeho příznivců se údajně pokusila poškodit policejní vozy, což vedlo k menším potyčkám.

Rozsudek soudního dvora, který byl přenášen živě, přečetl zastupující předseda soudu Moon Hyung-bae. „Prezident Sok-jol je tímto rozhodnutím zbaven funkce,“ uvedl. Dále zdůraznil, že prezident svým jednáním překročil pravomoci dané ústavou a porušil demokratický řád.

„Sok-jol vážně zradil důvěru lidu, který je nositelem moci v demokratické republice,“ prohlásil Moon. „Vyhlášením stanného práva způsobil chaos v celé společnosti – v ekonomice, zahraniční politice i uvnitř státních institucí.“

Soud dále uvedl, že prezident nejen porušil ústavu vyhlášením stanného práva, ale také zneužil ozbrojené síly a policii k pokusu o potlačení legislativní moci. Ústava však takové mimořádné kroky umožňuje pouze v extrémních případech, které zde podle soudců nenastaly.

Proti rozhodnutí není možné se odvolat. Sok-jol se nyní bude muset soustředit na svůj trestní proces, v němž čelí obvinění ze vzpoury, za kterou v Jižní Koreji hrozí doživotí nebo dokonce trest smrti – přestože země neprovedla žádnou popravu od 90. let.

Jeho politická strana People Power Party rozsudek přijala s pokorou. „Je to politováníhodné, ale rozhodnutí ústavního soudu pokorně přijímáme a respektujeme,“ uvedl poslanec Kwon Young-se. Omluvil se rovněž veřejnosti za situaci, která v zemi nastala.

Jeden z prezidentových právníků, Jun Kap-keun, však rozhodnutí zpochybnil jako „zcela nepochopitelné“ a označil ho za čistě politické. Tvrdí, že obžaloba i následné řízení byly protiprávní a Sok-jol měl být vrácen do úřadu.

Rozhodnutí ústavního soudu přichází v atmosféře hlubokého rozdělení korejské společnosti. V posledních dnech se konaly masivní demonstrace jak na podporu prezidenta, tak proti němu. Na udržení pořádku bylo v den rozsudku nasazeno přes 14 000 policistů.

Podle průzkumu agentury Gallup Korea z minulého týdne se 60 % obyvatel vyslovilo pro trvalé odvolání Sok-jola z funkce. Jeho kritici ho obviňují ze snahy obnovit autoritářský režim pod záminkou boje proti „protistátním silám s vazbami na KLDR“.

Prezidentovo rozhodnutí vyhlásit v prosinci stanné právo trvalo jen šest hodin. Poté, co se parlament navzdory pokusu o jeho uzavření sešel a prohlásil jeho krok za neústavní, byl Sok-jol donucen výnos zrušit. Tvrdil přitom, že nikdy neměl v úmyslu skutečně zavést vojenský režim a zdůraznil, že při události nedošlo ke zraněním či obětem. 

Související

Jižní Korea, ilustrační foto

Jižní Korea požaduje od Ukrajiny vysvětlení a omluvu

Jihokorejská prezidentská kancelář požaduje od Ukrajiny oficiální vysvětlení a omluvu kvůli zveřejnění informací o převozu severokorejských válečných zajatců do Jižní Koreje. Souhlas s tímto krokem byl podle Soulu podmíněn přísným utajením, které však ukrajinská strana jednostranně porušila. Kyjev navíc následně veřejně popřel, že by obě vlády jakoukoli dohodu o mlčenlivosti uzavřely. Jihokorejští představitelé vyjádřili nad postupem Ukrajiny ostrý nesouhlas a zvažují přijetí dalších opatření.

Více souvisejících

Jižní Korea ,  Jun Sok-jol

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 1 hodinou

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 2 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy