Impeachment v Jižní Koreji: Prezident Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce poté, co ústavní soud jednomyslně potvrdil jeho odvolání v souvislosti s kontroverzním vyhlášením stanného práva v prosinci loňského roku. Osm soudců rozhodlo, že  „zradil důvěru lidu“ a svým krokem vážně narušil ústavní pořádek a demokracii v zemi.

Rozhodnutí přichází po týdnech napětí a nejistoty ohledně budoucnosti jihokorejské politiky. Sok-jol se tak stal teprve druhým prezidentem v historii Jižní Koreje, který byl sesazen prostřednictvím ústavní obžaloby. Úřad nyní přechodně povede dosavadní premiér Han Duck-soo, který zůstane hlavou státu do nových prezidentských voleb, jež se musejí uskutečnit do 60 dnů.

V televizním projevu podle The Guardian Han slíbil, že během přechodného období zajistí stabilitu státu. „Budu respektovat vůli lidu a udělám vše pro to, aby volby proběhly podle ústavy a zákona. Naším cílem je bezproblémový přechod k nové administrativě,“ uvedl.

Sok-jol, který se nezúčastnil čtení verdiktu, zaslal občanům písemné prohlášení, v němž poděkoval za podporu. „Bylo to pro mě velkou ctí sloužit jako prezident,“ napsal. „Je mi velmi líto, že jsem nenaplnil vaše očekávání. Budu se za naši republiku a její občany vždy modlit.“

Před budovou ústavního soudu se v době vyhlašování rozsudku shromáždily tisíce lidí. Zatímco odpůrci prezidenta slavili rozhodnutí často se slzami v očích, část jeho příznivců se údajně pokusila poškodit policejní vozy, což vedlo k menším potyčkám.

Rozsudek soudního dvora, který byl přenášen živě, přečetl zastupující předseda soudu Moon Hyung-bae. „Prezident Sok-jol je tímto rozhodnutím zbaven funkce,“ uvedl. Dále zdůraznil, že prezident svým jednáním překročil pravomoci dané ústavou a porušil demokratický řád.

„Sok-jol vážně zradil důvěru lidu, který je nositelem moci v demokratické republice,“ prohlásil Moon. „Vyhlášením stanného práva způsobil chaos v celé společnosti – v ekonomice, zahraniční politice i uvnitř státních institucí.“

Soud dále uvedl, že prezident nejen porušil ústavu vyhlášením stanného práva, ale také zneužil ozbrojené síly a policii k pokusu o potlačení legislativní moci. Ústava však takové mimořádné kroky umožňuje pouze v extrémních případech, které zde podle soudců nenastaly.

Proti rozhodnutí není možné se odvolat. Sok-jol se nyní bude muset soustředit na svůj trestní proces, v němž čelí obvinění ze vzpoury, za kterou v Jižní Koreji hrozí doživotí nebo dokonce trest smrti – přestože země neprovedla žádnou popravu od 90. let.

Jeho politická strana People Power Party rozsudek přijala s pokorou. „Je to politováníhodné, ale rozhodnutí ústavního soudu pokorně přijímáme a respektujeme,“ uvedl poslanec Kwon Young-se. Omluvil se rovněž veřejnosti za situaci, která v zemi nastala.

Jeden z prezidentových právníků, Jun Kap-keun, však rozhodnutí zpochybnil jako „zcela nepochopitelné“ a označil ho za čistě politické. Tvrdí, že obžaloba i následné řízení byly protiprávní a Sok-jol měl být vrácen do úřadu.

Rozhodnutí ústavního soudu přichází v atmosféře hlubokého rozdělení korejské společnosti. V posledních dnech se konaly masivní demonstrace jak na podporu prezidenta, tak proti němu. Na udržení pořádku bylo v den rozsudku nasazeno přes 14 000 policistů.

Podle průzkumu agentury Gallup Korea z minulého týdne se 60 % obyvatel vyslovilo pro trvalé odvolání Sok-jola z funkce. Jeho kritici ho obviňují ze snahy obnovit autoritářský režim pod záminkou boje proti „protistátním silám s vazbami na KLDR“.

Prezidentovo rozhodnutí vyhlásit v prosinci stanné právo trvalo jen šest hodin. Poté, co se parlament navzdory pokusu o jeho uzavření sešel a prohlásil jeho krok za neústavní, byl Sok-jol donucen výnos zrušit. Tvrdil přitom, že nikdy neměl v úmyslu skutečně zavést vojenský režim a zdůraznil, že při události nedošlo ke zraněním či obětem. 

Související

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu svých vojáků na operátory bezpilotních letounů v rámci zásadní reorganizace své obranné strategie. Jihokorejský ministr obrany Ahn Gyu-back oznámil, že bezpilotní technologie se staly klíčovým faktorem měnícím podobu moderního bojiště, a každý voják by měl být schopen ovládat drony stejně samozřejmě jako svou sekundární osobní zbraň.

Více souvisejících

Jižní Korea Jun Sok-jol

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andy Burnham

Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování

Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii. 

před 3 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

před 13 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy