Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce poté, co ústavní soud jednomyslně potvrdil jeho odvolání v souvislosti s kontroverzním vyhlášením stanného práva v prosinci loňského roku. Osm soudců rozhodlo, že „zradil důvěru lidu“ a svým krokem vážně narušil ústavní pořádek a demokracii v zemi.
Rozhodnutí přichází po týdnech napětí a nejistoty ohledně budoucnosti jihokorejské politiky. Sok-jol se tak stal teprve druhým prezidentem v historii Jižní Koreje, který byl sesazen prostřednictvím ústavní obžaloby. Úřad nyní přechodně povede dosavadní premiér Han Duck-soo, který zůstane hlavou státu do nových prezidentských voleb, jež se musejí uskutečnit do 60 dnů.
V televizním projevu podle The Guardian Han slíbil, že během přechodného období zajistí stabilitu státu. „Budu respektovat vůli lidu a udělám vše pro to, aby volby proběhly podle ústavy a zákona. Naším cílem je bezproblémový přechod k nové administrativě,“ uvedl.
Sok-jol, který se nezúčastnil čtení verdiktu, zaslal občanům písemné prohlášení, v němž poděkoval za podporu. „Bylo to pro mě velkou ctí sloužit jako prezident,“ napsal. „Je mi velmi líto, že jsem nenaplnil vaše očekávání. Budu se za naši republiku a její občany vždy modlit.“
Před budovou ústavního soudu se v době vyhlašování rozsudku shromáždily tisíce lidí. Zatímco odpůrci prezidenta slavili rozhodnutí často se slzami v očích, část jeho příznivců se údajně pokusila poškodit policejní vozy, což vedlo k menším potyčkám.
Rozsudek soudního dvora, který byl přenášen živě, přečetl zastupující předseda soudu Moon Hyung-bae. „Prezident Sok-jol je tímto rozhodnutím zbaven funkce,“ uvedl. Dále zdůraznil, že prezident svým jednáním překročil pravomoci dané ústavou a porušil demokratický řád.
„Sok-jol vážně zradil důvěru lidu, který je nositelem moci v demokratické republice,“ prohlásil Moon. „Vyhlášením stanného práva způsobil chaos v celé společnosti – v ekonomice, zahraniční politice i uvnitř státních institucí.“
Soud dále uvedl, že prezident nejen porušil ústavu vyhlášením stanného práva, ale také zneužil ozbrojené síly a policii k pokusu o potlačení legislativní moci. Ústava však takové mimořádné kroky umožňuje pouze v extrémních případech, které zde podle soudců nenastaly.
Proti rozhodnutí není možné se odvolat. Sok-jol se nyní bude muset soustředit na svůj trestní proces, v němž čelí obvinění ze vzpoury, za kterou v Jižní Koreji hrozí doživotí nebo dokonce trest smrti – přestože země neprovedla žádnou popravu od 90. let.
Jeho politická strana People Power Party rozsudek přijala s pokorou. „Je to politováníhodné, ale rozhodnutí ústavního soudu pokorně přijímáme a respektujeme,“ uvedl poslanec Kwon Young-se. Omluvil se rovněž veřejnosti za situaci, která v zemi nastala.
Jeden z prezidentových právníků, Jun Kap-keun, však rozhodnutí zpochybnil jako „zcela nepochopitelné“ a označil ho za čistě politické. Tvrdí, že obžaloba i následné řízení byly protiprávní a Sok-jol měl být vrácen do úřadu.
Rozhodnutí ústavního soudu přichází v atmosféře hlubokého rozdělení korejské společnosti. V posledních dnech se konaly masivní demonstrace jak na podporu prezidenta, tak proti němu. Na udržení pořádku bylo v den rozsudku nasazeno přes 14 000 policistů.
Podle průzkumu agentury Gallup Korea z minulého týdne se 60 % obyvatel vyslovilo pro trvalé odvolání Sok-jola z funkce. Jeho kritici ho obviňují ze snahy obnovit autoritářský režim pod záminkou boje proti „protistátním silám s vazbami na KLDR“.
Prezidentovo rozhodnutí vyhlásit v prosinci stanné právo trvalo jen šest hodin. Poté, co se parlament navzdory pokusu o jeho uzavření sešel a prohlásil jeho krok za neústavní, byl Sok-jol donucen výnos zrušit. Tvrdil přitom, že nikdy neměl v úmyslu skutečně zavést vojenský režim a zdůraznil, že při události nedošlo ke zraněním či obětem.
Související
Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit
Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu
Aktuálně se děje
před 40 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák