Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce poté, co ústavní soud jednomyslně potvrdil jeho odvolání v souvislosti s kontroverzním vyhlášením stanného práva v prosinci loňského roku. Osm soudců rozhodlo, že „zradil důvěru lidu“ a svým krokem vážně narušil ústavní pořádek a demokracii v zemi.
Rozhodnutí přichází po týdnech napětí a nejistoty ohledně budoucnosti jihokorejské politiky. Sok-jol se tak stal teprve druhým prezidentem v historii Jižní Koreje, který byl sesazen prostřednictvím ústavní obžaloby. Úřad nyní přechodně povede dosavadní premiér Han Duck-soo, který zůstane hlavou státu do nových prezidentských voleb, jež se musejí uskutečnit do 60 dnů.
V televizním projevu podle The Guardian Han slíbil, že během přechodného období zajistí stabilitu státu. „Budu respektovat vůli lidu a udělám vše pro to, aby volby proběhly podle ústavy a zákona. Naším cílem je bezproblémový přechod k nové administrativě,“ uvedl.
Sok-jol, který se nezúčastnil čtení verdiktu, zaslal občanům písemné prohlášení, v němž poděkoval za podporu. „Bylo to pro mě velkou ctí sloužit jako prezident,“ napsal. „Je mi velmi líto, že jsem nenaplnil vaše očekávání. Budu se za naši republiku a její občany vždy modlit.“
Před budovou ústavního soudu se v době vyhlašování rozsudku shromáždily tisíce lidí. Zatímco odpůrci prezidenta slavili rozhodnutí často se slzami v očích, část jeho příznivců se údajně pokusila poškodit policejní vozy, což vedlo k menším potyčkám.
Rozsudek soudního dvora, který byl přenášen živě, přečetl zastupující předseda soudu Moon Hyung-bae. „Prezident Sok-jol je tímto rozhodnutím zbaven funkce,“ uvedl. Dále zdůraznil, že prezident svým jednáním překročil pravomoci dané ústavou a porušil demokratický řád.
„Sok-jol vážně zradil důvěru lidu, který je nositelem moci v demokratické republice,“ prohlásil Moon. „Vyhlášením stanného práva způsobil chaos v celé společnosti – v ekonomice, zahraniční politice i uvnitř státních institucí.“
Soud dále uvedl, že prezident nejen porušil ústavu vyhlášením stanného práva, ale také zneužil ozbrojené síly a policii k pokusu o potlačení legislativní moci. Ústava však takové mimořádné kroky umožňuje pouze v extrémních případech, které zde podle soudců nenastaly.
Proti rozhodnutí není možné se odvolat. Sok-jol se nyní bude muset soustředit na svůj trestní proces, v němž čelí obvinění ze vzpoury, za kterou v Jižní Koreji hrozí doživotí nebo dokonce trest smrti – přestože země neprovedla žádnou popravu od 90. let.
Jeho politická strana People Power Party rozsudek přijala s pokorou. „Je to politováníhodné, ale rozhodnutí ústavního soudu pokorně přijímáme a respektujeme,“ uvedl poslanec Kwon Young-se. Omluvil se rovněž veřejnosti za situaci, která v zemi nastala.
Jeden z prezidentových právníků, Jun Kap-keun, však rozhodnutí zpochybnil jako „zcela nepochopitelné“ a označil ho za čistě politické. Tvrdí, že obžaloba i následné řízení byly protiprávní a Sok-jol měl být vrácen do úřadu.
Rozhodnutí ústavního soudu přichází v atmosféře hlubokého rozdělení korejské společnosti. V posledních dnech se konaly masivní demonstrace jak na podporu prezidenta, tak proti němu. Na udržení pořádku bylo v den rozsudku nasazeno přes 14 000 policistů.
Podle průzkumu agentury Gallup Korea z minulého týdne se 60 % obyvatel vyslovilo pro trvalé odvolání Sok-jola z funkce. Jeho kritici ho obviňují ze snahy obnovit autoritářský režim pod záminkou boje proti „protistátním silám s vazbami na KLDR“.
Prezidentovo rozhodnutí vyhlásit v prosinci stanné právo trvalo jen šest hodin. Poté, co se parlament navzdory pokusu o jeho uzavření sešel a prohlásil jeho krok za neústavní, byl Sok-jol donucen výnos zrušit. Tvrdil přitom, že nikdy neměl v úmyslu skutečně zavést vojenský režim a zdůraznil, že při události nedošlo ke zraněním či obětem.
Související
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
Jihokorejská prokuratura požaduje pro bývalého prezidenta Sok-jola trest smrti
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 1 hodinou
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 2 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 3 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 3 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 4 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 5 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 6 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
včera
Češi více investují do bezpečnosti a estetiky bydlení. Moderní vchodové dveře do domu jsou toho důkazem
včera
Evropa by měla být Trumpovi vděčná, prohlásil v Davosu Rutte
včera
Nejprestižnější skupina v historii, říká Trump o Radě míru. Kdo do ní už vstoupil?
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu oznámil, že se Izrael oficiálně připojí k nově vznikající „Radě míru“, kterou z iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ustavuje Bílý dům. Přestože Netanjahuův úřad ještě nedávno složení výkonného výboru této organizace ostře kritizoval, nakonec převážil zájem na úzké spolupráci s Washingtonem při poválečné správě Pásma Gazy.
Zdroj: Libor Novák