Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce poté, co ústavní soud jednomyslně potvrdil jeho odvolání v souvislosti s kontroverzním vyhlášením stanného práva v prosinci loňského roku. Osm soudců rozhodlo, že „zradil důvěru lidu“ a svým krokem vážně narušil ústavní pořádek a demokracii v zemi.
Rozhodnutí přichází po týdnech napětí a nejistoty ohledně budoucnosti jihokorejské politiky. Sok-jol se tak stal teprve druhým prezidentem v historii Jižní Koreje, který byl sesazen prostřednictvím ústavní obžaloby. Úřad nyní přechodně povede dosavadní premiér Han Duck-soo, který zůstane hlavou státu do nových prezidentských voleb, jež se musejí uskutečnit do 60 dnů.
V televizním projevu podle The Guardian Han slíbil, že během přechodného období zajistí stabilitu státu. „Budu respektovat vůli lidu a udělám vše pro to, aby volby proběhly podle ústavy a zákona. Naším cílem je bezproblémový přechod k nové administrativě,“ uvedl.
Sok-jol, který se nezúčastnil čtení verdiktu, zaslal občanům písemné prohlášení, v němž poděkoval za podporu. „Bylo to pro mě velkou ctí sloužit jako prezident,“ napsal. „Je mi velmi líto, že jsem nenaplnil vaše očekávání. Budu se za naši republiku a její občany vždy modlit.“
Před budovou ústavního soudu se v době vyhlašování rozsudku shromáždily tisíce lidí. Zatímco odpůrci prezidenta slavili rozhodnutí často se slzami v očích, část jeho příznivců se údajně pokusila poškodit policejní vozy, což vedlo k menším potyčkám.
Rozsudek soudního dvora, který byl přenášen živě, přečetl zastupující předseda soudu Moon Hyung-bae. „Prezident Sok-jol je tímto rozhodnutím zbaven funkce,“ uvedl. Dále zdůraznil, že prezident svým jednáním překročil pravomoci dané ústavou a porušil demokratický řád.
„Sok-jol vážně zradil důvěru lidu, který je nositelem moci v demokratické republice,“ prohlásil Moon. „Vyhlášením stanného práva způsobil chaos v celé společnosti – v ekonomice, zahraniční politice i uvnitř státních institucí.“
Soud dále uvedl, že prezident nejen porušil ústavu vyhlášením stanného práva, ale také zneužil ozbrojené síly a policii k pokusu o potlačení legislativní moci. Ústava však takové mimořádné kroky umožňuje pouze v extrémních případech, které zde podle soudců nenastaly.
Proti rozhodnutí není možné se odvolat. Sok-jol se nyní bude muset soustředit na svůj trestní proces, v němž čelí obvinění ze vzpoury, za kterou v Jižní Koreji hrozí doživotí nebo dokonce trest smrti – přestože země neprovedla žádnou popravu od 90. let.
Jeho politická strana People Power Party rozsudek přijala s pokorou. „Je to politováníhodné, ale rozhodnutí ústavního soudu pokorně přijímáme a respektujeme,“ uvedl poslanec Kwon Young-se. Omluvil se rovněž veřejnosti za situaci, která v zemi nastala.
Jeden z prezidentových právníků, Jun Kap-keun, však rozhodnutí zpochybnil jako „zcela nepochopitelné“ a označil ho za čistě politické. Tvrdí, že obžaloba i následné řízení byly protiprávní a Sok-jol měl být vrácen do úřadu.
Rozhodnutí ústavního soudu přichází v atmosféře hlubokého rozdělení korejské společnosti. V posledních dnech se konaly masivní demonstrace jak na podporu prezidenta, tak proti němu. Na udržení pořádku bylo v den rozsudku nasazeno přes 14 000 policistů.
Podle průzkumu agentury Gallup Korea z minulého týdne se 60 % obyvatel vyslovilo pro trvalé odvolání Sok-jola z funkce. Jeho kritici ho obviňují ze snahy obnovit autoritářský režim pod záminkou boje proti „protistátním silám s vazbami na KLDR“.
Prezidentovo rozhodnutí vyhlásit v prosinci stanné právo trvalo jen šest hodin. Poté, co se parlament navzdory pokusu o jeho uzavření sešel a prohlásil jeho krok za neústavní, byl Sok-jol donucen výnos zrušit. Tvrdil přitom, že nikdy neměl v úmyslu skutečně zavést vojenský režim a zdůraznil, že při události nedošlo ke zraněním či obětem.
Související
Severní Korea odpálila balistickou raketu do moře. Soul již zareagoval
Jižní Korea požaduje od Ukrajiny vysvětlení a omluvu
Aktuálně se děje
před 40 minutami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 1 hodinou
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 2 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 3 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 4 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
včera
Francouzská policie kvůli mladíkovi, který přišel o ruku, zavádí zásadní změnu
včera
Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?
včera
V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení
včera
Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice
včera
Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy
včera
Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení
včera
Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost
Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.
Zdroj: Libor Novák