I Če-mjong vyhrál volby, stal se novým jihokorejským prezidentem

I Če-mjong získal ve volbách 49,4 % hlasů, čímž porazil Kim Moon-sooa, kandidáta z tábora bývalého prezidenta Jun Sok-jola, který byl odvolán po skandálu s pokusem o vyhlášení stanného práva. Právě toto kontroverzní rozhodnutí vedlo k měsíčním politickým otřesům, jejichž vyvrcholením bylo Junovo odvolání z úřadu.

Ve svém inauguračním projevu I Če-mjong jasně odsoudil autoritářské tendence předchozí vlády a slíbil, že „už nikdy nedopustí ohrožení demokratických institucí“. Zároveň prohlásil, že hodlá „ukončit éru rozdělující politiky“ a zemi vést jako prezident, který staví lidi na první místo.

Projev přednesl před budovou parlamentu, kde ještě před půl rokem přeskočil bezpečnostní zábrany, aby hlasoval proti návrhu na zavedení stanného práva. Za původce politické krize označil „frakce, které se nezajímají o životní podmínky obyčejných lidí“. Oznámil také okamžité vytvoření nouzového ekonomického štábu a slíbil „flexibilní a pragmatickou“ vládu.

Pro I Če-mjonga, jehož politickou kariéru provázely skandály včetně obvinění z korupce a rodinných sporů, jde o mimořádný návrat na výsluní. Analytici přesto upozorňují, že jeho vítězství je především důsledkem rozhořčení veřejnosti nad zhroucením demokratických hodnot za vlády Jun Sok-jola.

„Lidé rozhodli, že události z 3. prosince byly porušením demokracie,“ uvedl předseda parlamentu Woo Won-shik pro BBC Korean. „Volby byly nejen soudem nad stanným právem, ale i odrazem vůle obnovit demokratické principy.“

Podobný názor sdílí i politický konzultant Park Sung-min, podle něhož voliči nevolili nutně pro program, ale spíše proti tomu, co považovali za kolaps demokracie. „Volby se staly nástrojem k vyjádření hněvu,“ řekl.

Před parlamentem se ve středu ráno shromáždily desítky jeho příznivců. Mezi nimi i Leo Kil, softwarový inženýr, který BBC řekl: „Jsem tak šťastný, že byl zvolen. Strávil jsem tu celou noc, abych mohl vidět inauguraci. Věřím, že splní své základní sliby – že vytvoří spravedlivější svět.“

Další z podporovatelů, Yoo Gi-won, uvedl: „Za Junova prezidentství jsem měl pocit, že se země řítí do záhuby. Všude kolem mě lidé trpěli. Dnes se konečně cítím šťastně.“

Nadšení však brzy vystřídá tvrdá realita. Če-mjong čelí probíhajícímu soudnímu řízení kvůli údajnému porušení volebního zákona. Nejvyšší soud projednávání případu odložil až po volbách, aby nenarušil jejich průběh. Pokud by byl I Če-mjong shledán vinným, není zatím jasné, jaké důsledky to pro jeho prezidentský mandát bude mít. Podle zákona totiž nelze úřadujícího prezidenta stíhat za trestné činy, s výjimkou zrady nebo povstání.

Ještě složitějším úkolem než vlastní obrana bude pokusit se skutečně sjednotit hluboce rozdělenou společnost. „Léta rostoucí polarizace za vlád Moon Jae-ina a Jun Sok-jola zanechala jihokorejskou politiku hořce rozdělenou,“ konstatoval Park Sung-min. „I Če-mjong hovoří o jednotě, ale zároveň čelí dilema – jak volat k odpovědnosti za pokus o převrat, aniž by tím ještě více prohloubil propast mezi lidmi.“

Navzdory prohře Junovy strany má bývalý prezident stále silnou podporu, zejména mezi mladými muži a staršími voliči. Mnozí z nich věří, že vyhlášení stanného práva bylo nezbytné, a šíří konspirační teorie o volebním podvodu.

Objevují se tak otázky, kdo tento segment elektorátu osloví dál. Jedním z jmen je Lee Jun-seok, který z prezidentského klání odstoupil krátce před oznámením výsledků, když bylo jasné, že nemá šanci uspět. Mladé muže oslovil zejména svými proti-feministickými postoji, podobně jako dříve Jun.

Volební účast letos dosáhla 79,4 % – nejvíce od roku 1997. Mnozí hlasovali z touhy vyvodit odpovědnost vůči vládě, jiní proto, aby zabránili I Če-mjongova vítězství. Právě v tomto rozpoložení se I Če-mjong ujímá vlády – v naději, že dokáže proměnit veřejný hněv v novou naději.