Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.
Soudce Pek Te-hjon při vynášení rozsudku zdůraznil, že exprezident neprojevil žádnou lítost a své činy se snažil ospravedlnit nepochopitelnými výmluvami. Jun byl konkrétně usvědčen z toho, že využil prezidentskou ochranku jako „soukromou gardu“ k vytvoření lidského štítu, který měl zabránit vyšetřovatelům v jeho zadržení v lednu 2025. Dále mu bylo prokázáno, že záměrně vynechal klíčové členy kabinetu z jednání o stanném právu a následně nechal zničit dokumenty, které měly jeho postup lživě legitimizovat.
Páteční verdikt je považován za důležitý ukazatel pro další tři procesy, kterým Jun Sok-jol čelí. Nejzávažnějším bodem obžaloby zůstává obvinění ze vzpoury, za kterou prokuratura požaduje trest smrti. Rozsudek v tomto stěžejním procesu se očekává v polovině února 2026. Ačkoliv prokurátoři v aktuálním případu žádali desetiletý trest, soud se nakonec přiklonil k polovině této sazby s přihlédnutím k tomu, že jde o Junův první trestní postih.
Před budovou soudu se v pátek sešlo zhruba sto Junových stoupenců, kteří sledovali přímý přenos na velkoplošné obrazovce. Někteří nesli transparenty s hesly jako „Jun znovu!“ a vyjadřovali nesouhlas s rozsudkem hlasitými výkřiky. Navzdory Junovu pádu si bývalý lídr udržuje podporu části obyvatel – podle průzkumů z konce loňského roku si téměř 30 % Jihokorejců stále nemyslí, že by jeho kroky z prosince 2024 byly pokusem o vzpouru.
Jun Sok-jol všechna obvinění odmítá a tvrdí, že jako prezident jednal v rámci svých ústavních pravomocí, aby ochránil zemi před vnitřním rozkladem. Jeho právní tým již oznámil, že se proti pětiletému trestu během zákonné sedmidenní lhůty odvolá. Argumentují tím, že zatykač na prezidenta byl od počátku nelegální a že soudní rozhodnutí je politicky motivované.
Jižní Korea má nyní nového lídra, prezidenta Li Če-mjunga, který zvítězil v předčasných volbách v červnu 2025. Li v lednu 2026 zahájil rozsáhlé vyšetřování korupčních vazeb a vlivu náboženských skupin na politiku, zatímco země stále zpracovává trauma z Junovy krátké, ale šokující snahy o pozastavení civilní vlády. Jun je prvním úřadujícím prezidentem v historii země, který byl přímo během výkonu funkce zatčen a následně ústavním soudem definitivně odvolán.
Související
Jihokorejská prokuratura požaduje pro bývalého prezidenta Sok-jola trest smrti
Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
před 1 hodinou
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
před 1 hodinou
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
před 2 hodinami
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
před 3 hodinami
Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař
před 3 hodinami
Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval
před 4 hodinami
Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?
před 6 hodinami
Počasí do konce týdne. Meteorologové upozornili na tři jevy
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.
Zdroj: Libor Novák