Jihokorejci vyrazili k volbám. Po pádu Jun Sok-jola si volí nového prezidenta

V centru pozornosti stojí 61letý liberál a bývalý právník zabývající se lidskými právy Lee Jae-myung, který už dvakrát neúspěšně usiloval o vstup do prezidentského Modrého domu. Tentokrát však průzkumy veřejného mínění naznačují, že má značnou šanci na vítězství nad hlavním konzervativním protikandidátem Kim Moon-sooem, bývalým ministrem práce v Junově vládě.

Volby jsou chápány jako jakési „den zúčtování“, jak je označil sám Lee, v zemi rozvrácené nejen politickými otřesy, ale také ekonomickým poklesem, rostoucími sociálními rozdíly a obavami z oslabeného amerického bezpečnostního deštníku pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.

Předčasné volby byly vyhlášeny poté, co ústavní soud potvrdil platnost Junova odvolání, čímž vzniklo bezprecedentní vakuum na nejvyšší úrovni státní moci. Nový prezident se funkce ujme již ve středu – bez tradiční dvouměsíční přechodné lhůty, která obvykle slouží k přípravě převzetí úřadu.

Volební účast se očekává velmi vysoká. Už během předběžného hlasování minulý čtvrtek a pátek odvolilo více než 35 % z celkových 44,39 milionu oprávněných voličů. Volební místnosti se uzavírají dnes ve 20 hodin místního času a výsledky by mohly být známy ještě před půlnocí.

Přestože někteří Jihokorejci volby vnímají jako důkaz odolnosti své demokracie, hluboké rozpory ve společnosti přetrvávají. Stoupenci i odpůrci sesazeného prezidenta Juna v posledních měsících pravidelně zaplňovali ulice během masových demonstrací. Země čelila nejen politickému chaosu, ale i otřesům na finančních trzích a zpomalení zahraniční politiky.

Lee Jae-myung se snaží oslovit voliče sliby o oživení ekonomiky, zmírnění nerovností a obnovení společenské jednoty. Ve svých posledních projevech před volbami varoval, že případné vítězství konzervativců by umožnilo návrat „sil rebélie“ a vedlo by k „normalizaci stanného práva“ a „úpadku země na úroveň rozvojového státu“.

Jeho soupeř Kim Moon-soo však tvrdí, že Lee plánuje zneužít moc k pronásledování politických odpůrců a skrýt se za většinu své Demokratické strany v parlamentu, která by mu mohla zajistit ochranu před několika soudními procesy, jimž čelí. Kim přirovnal Leea k „Hitlerovi“, který se podle něj snaží uchvátit veškerou moc v zemi.

Lee, který se stal klíčovou postavou opozice v procesu sesazení Juna, čelí řadě trestních obvinění, včetně korupce a účasti na podezřelém realitním projektu. Všechna obvinění odmítá jako politicky motivovaná a soudy se dohodly na odkladu jednání až po volbách, což mu umožnilo kandidovat.

Přestože je Lee považován za radikálního reformátora, v posledních projevech vystupoval smířlivěji a sliboval pragmatický přístup zejména v zahraniční politice. Zavázal se k zachování aliance s USA a pokračování ve spolupráci se Spojenými státy a Japonskem, podobně jako jeho konzervativní předchůdci.

Rozdíl však nastává ve vztahu k Severní Koreji. Lee slíbil opustit konfrontační tón Junovy vlády a znovu usilovat o dialog s Pchjongjangem, byť uznal, že obnovení summitu s Kim Čong-unem bude velmi obtížné.

Nový prezident bude čelit mnoha výzvám – od stagnující ekonomiky, přes mezinárodní obchodní spory pod Trumpovou administrativou, až po neustálou hrozbu ze strany jaderně vyzbrojené Severní Koreje. S ohledem na hlubokou polarizaci jihokorejské společnosti bude muset nový vůdce nejen řídit stát v turbulentním mezinárodním prostředí, ale také hledat cestu ke zklidnění domácí politické scény.