Evropa slaví, Trump si mne ruce. Podle Ruska dohoda o surovinách Kyjevu zlomí vaz

Trump opakovaně tvrdí, že USA poskytly Ukrajině pomoc ve výši 350 miliard dolarů, ačkoli podle analýzy BBC Verify je reálná částka podstatně nižší. Přesné číslo však závisí na metodice výpočtu a zahrnutí různých forem pomoci, včetně vojenské, ekonomické i humanitární.

V rozhovoru také prozradil, že při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na pohřbu papeže Františka minulý týden hovořili o této dohodě. „Řekl jsem mu, že bude velmi dobré, když se nám podaří dohodu uzavřít a on ji podepíše,“ uvedl Trump. Na dotaz, zda přítomnost USA na Ukrajině může omezit pohyb Ruska v regionu, odpověděl: „Mohla by.“

Dohodu už okomentoval i zástupce ukrajinské vlády. Podle poradce ministra obrany Jurije Saka představuje smlouva „součást širšího vyjednávacího rámce“, jehož cílem je dosáhnout trvalého a spravedlivého míru. Podle něj jde o partnerskou investiční dohodu, která má oběma stranám přinést vzájemné výhody. „Na uzavření se pracovalo déle, než se čekalo, ale obě strany velmi tvrdě pracovaly na tom, aby se jednalo o rovnocenné partnerství,“ uvedl Sak pro BBC Radio 4.

Reakce z Moskvy na sebe nenechala dlouho čekat. Dmitrij Medveděv, bývalý ruský prezident a nyní místopředseda bezpečnostní rady, označil dohodu za „zlomení kyjevského režimu“, který podle něj nyní „bude muset platit za vojenskou pomoc národním bohatstvím mizející země“. Medveděv rovněž dodal, že Trumpovi údajně klesají preference a že měsíc květen nezačal vůbec klidně.

Přesto mnozí Ukrajinci vnímají uzavření dohody jako vítaný signál, že Washington Ukrajinu neopouští. V době, kdy roste nervozita ohledně budoucí podpory Západu, je smlouva považována za důkaz pokračující americké angažovanosti – vojensky, ekonomicky i politicky.

Zároveň však panuje zklamání z předchozích Trumpových výroků, kdy Ukrajinu obviňoval z rozpoutání války a zvažoval ústupky vůči Kremlu, včetně vyloučení členství Ukrajiny v NATO a uznání Krymu jako ruského území.

Vládní činitelé v Kyjevě se však shodují, že konečná podoba dohody je pro Ukrajinu výhodnější než ta původní, která měla být podepsána již začátkem roku, ale byla tehdy zmařena roztržkou v Oválné pracovně Bílého domu. Tehdy Trump požadoval, aby Ukrajina vrátila všechny dosavadní americké investice. Nově uzavřená smlouva však místo toho počítá se zřízením společného investičního fondu, který má pomáhat s budoucími náklady na obranu, humanitární pomoc i poválečnou obnovu.

Přestože nejde o mírovou smlouvu ani o formální bezpečnostní záruky ze strany Spojených států, mnozí analytici považují samotnou investiční angažovanost USA za určitou záruku budoucí ochrany. Pokud Spojené státy vloží kapitál do ukrajinské infrastruktury a surovinových zdrojů, bude v jejich zájmu tato aktiva chránit – a tím nepřímo i samotnou Ukrajinu.