USA a Ukrajina podepsaly dohodu o strategických nerostných surovinách

Spojené státy a Ukrajina uzavřely novou hospodářskou dohodu, která Washingtonu zajistí přístup k ukrajinským vzácným zeminám a dalším klíčovým nerostům výměnou za vytvoření společného investičního fondu na podporu ukrajinského hospodářství a obnovy země. Oznámení o podpisu dohody přišlo po týdnech náročných vyjednávání, která byla v některých fázích dokonce přerušena kvůli sporům mezi oběma stranami.

Dohoda byla oficiálně potvrzena americkým ministerstvem financí ve středu, přičemž ministr Scott Bessent uvedl, že Spojené státy zůstávají odhodlány podporovat proces směřující k ukončení války na Ukrajině. „Tato dohoda jasně dává Rusku najevo, že Trumpova administrativa podporuje mírový proces založený na svobodné, suverénní a prosperující Ukrajině,“ prohlásil Bessent.

Za Ukrajinu dokument podepsala ministryně hospodářství Julija Svyrydenková, která během slavnostního aktu ve Washingtonu zdůraznila, že dohoda zachovává plné vlastnictví a kontrolu nad surovinami na straně Ukrajiny. „Veškeré zdroje na našem území a v našich vodách náleží Ukrajině. Je to stát Ukrajina, kdo rozhoduje, co se bude těžit a kde,“ uvedla.

K podpisu dohody došlo navzdory poslednímu sporu ohledně formální podoby dokumentů, který málem celý proces zhatil. Původně se očekávalo, že dokument bude podepsán už během únorové návštěvy prezidenta Volodymyra Zelenského ve Washingtonu, ta ale byla předčasně ukončena po náročném a podle všeho napjatém jednání v Oválné pracovně.

Jedním z hlavních bodů neshod během vyjednávání bylo téma bezpečnostních záruk. Donald Trump v prvních fázích odmítal poskytnout jakékoli záruky výměnou za dohodu, požadoval nejprve její uzavření. Zelenskyj tehdy označil návrh dokumentu za pokus „prodat zemi“. Ukrajinští představitelé následně uvedli, že přítomnost amerických firem a investic zvýší zájem Washingtonu na zajištění ukrajinské bezpečnosti.

Trump po únorovém debaklu dokonce dočasně pozastavil americkou pomoc Ukrajině, což vyvolalo znepokojení u evropských spojenců. Ti od té doby slíbili větší angažovanost v podpoře Kyjeva.

Prezident Trump prezentuje tuto dohodu jako formu splátky za americkou pomoc poskytnutou Ukrajině od začátku ruské invaze v roce 2022. Ministr financí Bessent uvedl pro televizi Fox News, že jde o signál pro americkou veřejnost, že země může získat kompenzace za své výdaje a dodávky zbraní.

Detaily smlouvy zatím nebyly zveřejněny. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal však uvedl, že dohoda nezahrnuje pomoc poskytnutou před podpisem. Nový fond bude podle něj vytvořen na základě rovného podílu obou vlád, přičemž správa fondu bude rovněž rozdělena rovným dílem. Americká vojenská pomoc poskytnutá po podpisu smlouvy může být započtena jako příspěvek do fondu.

Ukrajina je z geologického hlediska bohatá na strategické suroviny. Na jejím území se nachází 22 z 50 minerálů označených americkým geologickým ústavem jako kritické. Patří sem vzácné zeminy využívané v elektronice, ekologických technologiích i vojenském průmyslu. Dlouholetá závislost Západu na dodávkách z Číny podnítila snahy o nalezení alternativních zdrojů — Ukrajina je jedním z nich.

Ještě za vlády Joea Bidena vzniklo memorandum o porozumění, podle něhož se USA zavázaly podporovat americké investice do ukrajinského těžebního sektoru. Podmínkou však bylo vytvoření příznivého podnikatelského prostředí a dodržování ekologických standardů.

Ukrajina již v roce 2021 podepsala podobnou dohodu s Evropskou unií. Nové partnerství s USA tedy představuje další krok k posílení ekonomické bezpečnosti a strategického postavení Kyjeva v rámci Západu. 

Související

Evropský parlament

Ukrajině dochází čas. O 90miliardové půjčce Kyjevu bude EU hlasovat výrazně dříve

Evropský parlament bude již tuto středu hlasovat o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur, který má Ukrajině pomoci s financováním jejího válečného úsilí. Předsedkyně parlamentu Roberta Metsolaová v pondělí oznámila, že zákonodárci rozhodli o posunutí termínu hlasování na dřívější datum. Původně se mělo o finanční pomoci rozhodovat až koncem tohoto měsíce.

Více souvisejících

Ukrajina USA (Spojené státy americké) Donald Trump Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) doly

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Martina Sáblíková

Dobrá zpráva z Milána. Sáblíková se rozhodla nastoupit do příštího závodu

Až bude ve čtvrtek na programu v rámci Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo pětikilometrový rychlobruslařský závod žen, čeští fanoušci v něm budou moct fandit loučící se legendě Martině Sáblíkové. Ta totiž dostala svolení od lékařů, že se může závodu zúčastnit poté, co nemohla kvůli nemoci závodit na tříkilometrové trati.

před 45 minutami

Věda, ilustrační fotografie

Zapsaly se do historie. Ženy, které obětovaly život pro vědu

Jedenáctý únorový den je Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Osoby něžného pohlaví se v minulosti velmi obtížně prosazovaly na poli vědy. Musely se potýkat s předsudky či urážkami. A některé pro milovanou vědu dokonce obětovaly svůj život.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Oto Klempíř (ministr kultury)

Klempíř se s umělci na ničem neshodl. Cibulka a Jagelka s ním uzavřeli sázku

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se v úterý setkal se dvěma umělci, které po jejich účasti na nedávné demonstraci vyzval k jednání. Podle Aleše Cibulky a Michala Jagelky nepanovala shoda prakticky na ničem. Klempíř se v pondělí mohl zúčastnit veřejné debaty v jednom z pražských divadel, kam ale nepřišel. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Olympijské hry, ilustrační fotografie.

Lyžařskou kombinaci vyhrály Rakušanky, vrátila se Vlhová. V boulích se představil Kroupa

V úterý již čtvrtým soutěžním dnem pokračovaly 25. hry zimní olympiády. Závodilo se například na svahu v Bormiu v týmové lyžařské kombinace kombinující sjezd a slalom. Zatímco v pondělí v tomto specifickém závodu závodili muži, nyní se ke slovu dostaly ženy. Česká republika měla ve startovním poli hned čtyři ve dvou dvojicích – první pár Martina Dubovská-Barbora Nováková skončil šestnáctý, druhý český pár Elisa Maria Negriová-Alena Labaštová dojel na osmnáctém místě. Závod před Němkami a Američankami vyhrály Rakušanky Ariane Rädlerová a Katharina Huberová. Tento závod byl sledován i proto, že se v něm po dvou letech představila i Slovenka Petra Vlhová. V jízdě v boulích se pak představil Čech Matyáš Kroupa, kterému se ale zatím z kvalifikace do finále postoupit nepodařilo.

před 6 hodinami

Kanadská policie

Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých

Tragická střelba se v úterý odehrála v malém městě Tumbler Ridge v kanadském státě Britská Kolumbie. Sedm lidí zemřelo v budově střední školy, další dva lidé přišli o život na jiném místě. Po smrti je i útočník. O události informovala americká stanice NBC News. 

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy