Spojené státy a Ukrajina uzavřely novou hospodářskou dohodu, která Washingtonu zajistí přístup k ukrajinským vzácným zeminám a dalším klíčovým nerostům výměnou za vytvoření společného investičního fondu na podporu ukrajinského hospodářství a obnovy země. Oznámení o podpisu dohody přišlo po týdnech náročných vyjednávání, která byla v některých fázích dokonce přerušena kvůli sporům mezi oběma stranami.
Dohoda byla oficiálně potvrzena americkým ministerstvem financí ve středu, přičemž ministr Scott Bessent uvedl, že Spojené státy zůstávají odhodlány podporovat proces směřující k ukončení války na Ukrajině. „Tato dohoda jasně dává Rusku najevo, že Trumpova administrativa podporuje mírový proces založený na svobodné, suverénní a prosperující Ukrajině,“ prohlásil Bessent.
Za Ukrajinu dokument podepsala ministryně hospodářství Julija Svyrydenková, která během slavnostního aktu ve Washingtonu zdůraznila, že dohoda zachovává plné vlastnictví a kontrolu nad surovinami na straně Ukrajiny. „Veškeré zdroje na našem území a v našich vodách náleží Ukrajině. Je to stát Ukrajina, kdo rozhoduje, co se bude těžit a kde,“ uvedla.
K podpisu dohody došlo navzdory poslednímu sporu ohledně formální podoby dokumentů, který málem celý proces zhatil. Původně se očekávalo, že dokument bude podepsán už během únorové návštěvy prezidenta Volodymyra Zelenského ve Washingtonu, ta ale byla předčasně ukončena po náročném a podle všeho napjatém jednání v Oválné pracovně.
Jedním z hlavních bodů neshod během vyjednávání bylo téma bezpečnostních záruk. Donald Trump v prvních fázích odmítal poskytnout jakékoli záruky výměnou za dohodu, požadoval nejprve její uzavření. Zelenskyj tehdy označil návrh dokumentu za pokus „prodat zemi“. Ukrajinští představitelé následně uvedli, že přítomnost amerických firem a investic zvýší zájem Washingtonu na zajištění ukrajinské bezpečnosti.
Trump po únorovém debaklu dokonce dočasně pozastavil americkou pomoc Ukrajině, což vyvolalo znepokojení u evropských spojenců. Ti od té doby slíbili větší angažovanost v podpoře Kyjeva.
Prezident Trump prezentuje tuto dohodu jako formu splátky za americkou pomoc poskytnutou Ukrajině od začátku ruské invaze v roce 2022. Ministr financí Bessent uvedl pro televizi Fox News, že jde o signál pro americkou veřejnost, že země může získat kompenzace za své výdaje a dodávky zbraní.
Detaily smlouvy zatím nebyly zveřejněny. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal však uvedl, že dohoda nezahrnuje pomoc poskytnutou před podpisem. Nový fond bude podle něj vytvořen na základě rovného podílu obou vlád, přičemž správa fondu bude rovněž rozdělena rovným dílem. Americká vojenská pomoc poskytnutá po podpisu smlouvy může být započtena jako příspěvek do fondu.
Ukrajina je z geologického hlediska bohatá na strategické suroviny. Na jejím území se nachází 22 z 50 minerálů označených americkým geologickým ústavem jako kritické. Patří sem vzácné zeminy využívané v elektronice, ekologických technologiích i vojenském průmyslu. Dlouholetá závislost Západu na dodávkách z Číny podnítila snahy o nalezení alternativních zdrojů — Ukrajina je jedním z nich.
Ještě za vlády Joea Bidena vzniklo memorandum o porozumění, podle něhož se USA zavázaly podporovat americké investice do ukrajinského těžebního sektoru. Podmínkou však bylo vytvoření příznivého podnikatelského prostředí a dodržování ekologických standardů.
Ukrajina již v roce 2021 podepsala podobnou dohodu s Evropskou unií. Nové partnerství s USA tedy představuje další krok k posílení ekonomické bezpečnosti a strategického postavení Kyjeva v rámci Západu.
Související

Panika na Ukrajině: Lidé se bojí, že je Trump daruje Rusku

Zelenskyj ocenil podporu od Evropanů. Mír musí být spravedlivý, podotkl
Ukrajina , USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , doly
Aktuálně se děje
před 30 minutami

Nezvyklý závěr schůzky: Zelenskyj po setkání se Starmerem beze slova opustil Downing Street
před 1 hodinou

Kreml oznámil čas schůzky Putina s Trumpem
před 2 hodinami

Izrael chce přesídlit Palestince z Pásma Gazy do Jižního Súdánu
před 2 hodinami

KLDR plánuje zakotvit do ústavy odpor k Jižní Koreji
před 3 hodinami

Bude až 37 stupňů. Meteorologové v nové výstraze upřesnili stupeň nebezpečí
před 3 hodinami

Jak se chránit před extrémním počasím? Meteoroložka dala čtenářům EZ několik důležitých doporučení
před 3 hodinami

Demokraté v krizi. Potřebují lídra do prezidentských voleb, dodnes ale nikoho nemají, varuje Bidenův poradce
před 4 hodinami

Jak se Evropa chystá na ruskou hrozbu? Zvažuje i obnovu prastaré trati
před 5 hodinami

Výsledek hovoru mezi lídry? Trump hodně mluvil, co udělá ale neřekl
před 6 hodinami

Trump: Rusko čekají vážné následky, pokud Putin neukončí válku.
před 7 hodinami

Letní počasí je nejnáročnější v noci. Meteorologové vysvětlili důvod
včera

Sbormistr na Vlny nenaváže. Filmoví akademici překvapili volbou dokumentu
včera

Rusové ho naváděli. Kolumbijský žhář měl v Praze i další cíle, odhalilo vyšetřování
včera

Vlci budí na Šumavě obavy. Správa parku připustila, že jí utekli z výběhu
včera

Policie uzavřela případ vraždy čínské ženy v Hradci Králové. Muži hrozí výjimečný trest
včera

Výhled počasí až do září. Meteorologové už tuší, jak bude na začátku školního roku
včera

Dnešek patří levákům. Historie pamatuje několik úspěšných na vědeckém poli
včera

Čína přerušuje styky s prezidentem Pavlem. Kvůli setkání s dalajlámou
včera

Budeme kvůli umělé inteligenci hloupnout? Studie na lékařích odhalila nepříjemné dopady AI
včera
Litva se obává ruského útoku. Vycvičí tisíce dětí i dospělých v používání dronů
Litva, která má 2,8 milionu obyvatel a sousedí s ruskou enklávou Kaliningrad a Běloruskem, se snaží posílit svou obranu proti potenciální hrozbě ze strany Ruska. V rámci snahy o posílení „civilního odporu“ zahájila vláda iniciativu, která má naučit desítky tisíc lidí ovládat drony. Vláda chce do roku 2028 vycvičit více než 22 000 lidí, uvedl The Guardian.
Zdroj: Libor Novák