Spojené státy a Ukrajina uzavřely novou hospodářskou dohodu, která Washingtonu zajistí přístup k ukrajinským vzácným zeminám a dalším klíčovým nerostům výměnou za vytvoření společného investičního fondu na podporu ukrajinského hospodářství a obnovy země. Oznámení o podpisu dohody přišlo po týdnech náročných vyjednávání, která byla v některých fázích dokonce přerušena kvůli sporům mezi oběma stranami.
Dohoda byla oficiálně potvrzena americkým ministerstvem financí ve středu, přičemž ministr Scott Bessent uvedl, že Spojené státy zůstávají odhodlány podporovat proces směřující k ukončení války na Ukrajině. „Tato dohoda jasně dává Rusku najevo, že Trumpova administrativa podporuje mírový proces založený na svobodné, suverénní a prosperující Ukrajině,“ prohlásil Bessent.
Za Ukrajinu dokument podepsala ministryně hospodářství Julija Svyrydenková, která během slavnostního aktu ve Washingtonu zdůraznila, že dohoda zachovává plné vlastnictví a kontrolu nad surovinami na straně Ukrajiny. „Veškeré zdroje na našem území a v našich vodách náleží Ukrajině. Je to stát Ukrajina, kdo rozhoduje, co se bude těžit a kde,“ uvedla.
K podpisu dohody došlo navzdory poslednímu sporu ohledně formální podoby dokumentů, který málem celý proces zhatil. Původně se očekávalo, že dokument bude podepsán už během únorové návštěvy prezidenta Volodymyra Zelenského ve Washingtonu, ta ale byla předčasně ukončena po náročném a podle všeho napjatém jednání v Oválné pracovně.
Jedním z hlavních bodů neshod během vyjednávání bylo téma bezpečnostních záruk. Donald Trump v prvních fázích odmítal poskytnout jakékoli záruky výměnou za dohodu, požadoval nejprve její uzavření. Zelenskyj tehdy označil návrh dokumentu za pokus „prodat zemi“. Ukrajinští představitelé následně uvedli, že přítomnost amerických firem a investic zvýší zájem Washingtonu na zajištění ukrajinské bezpečnosti.
Trump po únorovém debaklu dokonce dočasně pozastavil americkou pomoc Ukrajině, což vyvolalo znepokojení u evropských spojenců. Ti od té doby slíbili větší angažovanost v podpoře Kyjeva.
Prezident Trump prezentuje tuto dohodu jako formu splátky za americkou pomoc poskytnutou Ukrajině od začátku ruské invaze v roce 2022. Ministr financí Bessent uvedl pro televizi Fox News, že jde o signál pro americkou veřejnost, že země může získat kompenzace za své výdaje a dodávky zbraní.
Detaily smlouvy zatím nebyly zveřejněny. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal však uvedl, že dohoda nezahrnuje pomoc poskytnutou před podpisem. Nový fond bude podle něj vytvořen na základě rovného podílu obou vlád, přičemž správa fondu bude rovněž rozdělena rovným dílem. Americká vojenská pomoc poskytnutá po podpisu smlouvy může být započtena jako příspěvek do fondu.
Ukrajina je z geologického hlediska bohatá na strategické suroviny. Na jejím území se nachází 22 z 50 minerálů označených americkým geologickým ústavem jako kritické. Patří sem vzácné zeminy využívané v elektronice, ekologických technologiích i vojenském průmyslu. Dlouholetá závislost Západu na dodávkách z Číny podnítila snahy o nalezení alternativních zdrojů — Ukrajina je jedním z nich.
Ještě za vlády Joea Bidena vzniklo memorandum o porozumění, podle něhož se USA zavázaly podporovat americké investice do ukrajinského těžebního sektoru. Podmínkou však bylo vytvoření příznivého podnikatelského prostředí a dodržování ekologických standardů.
Ukrajina již v roce 2021 podepsala podobnou dohodu s Evropskou unií. Nové partnerství s USA tedy představuje další krok k posílení ekonomické bezpečnosti a strategického postavení Kyjeva v rámci Západu.
Související
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
Ukrajina , USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , doly
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák