Berlínská zeď

Berlínská zeď padla před 30 lety, následky rozdělení města a země ale přetrvávají dál

Pád berlínské zdi? Část východních Němců událost úplně zaspala

Pád berlínské zdi v noci z 9. na 10. listopadu 1989 v ulicích slavily statisíce Němců, další miliony se z něj radovaly doma. Byla ale i řada takových, kteří historický zlom zaspali. Patří mezi ně třeba Uwe a Viola Benniesovi, kteří by přitom měli skutečně co slavit. Hroutil se totiž východoněmecký komunistický režim, který Uweho kvůli jeho politickým názorům ještě před pár měsíci věznil a který je dlouhá léta nechtěl pustit na Západ.

Z bývalého Checkpointu Charlie v Berlíně zmizeli muži v kostýmech vojáků USA

Krátce před třicátým výročím pádu berlínské zdi německé hlavní město zakázalo jednu z turistických atrakcí, která rozdělení metropole připomínala. Jedno z bývalých kontrolních stanovišť, takzvaný Checkpoint Charlie, už nebudou smět "střežit" muži v uniformách amerických vojáků. Za společné fotografie totiž od turistů požadovali peníze - podle berlínské radnice často velmi nevybíravě.

Pád berlínské zdi: Východní Němci byli v šoku, chtěli hned cestovat

Ať už žili ve východním Berlíně, Zhořelci při polských hranicích nebo ve Stralsundu u Baltského moře, pamatují si východní Němci dodnes přesně, kde a jakým způsobem se 9. listopadu 1989 dozvěděli o pádu berlínské zdi. A také na šok a nevěřícné nadšení, jakou v nich tato informace vzbudila. Rádi vzpomínají i na to, že nově nabytou svobodu cestovat chtěli co nejdříve okusit, a vydali se hned v nejbližších dnech aspoň na krátkou návštěvu západního Německa - aby na vlastní kůži poznali, jak se tam vlastně žije.

30 led od pádu berlínské zdi: Jako prvnímu se otevřela 26letému mladíkovi Aramovi

Šestadvacetiletý Aram Radomski byl zřejmě prvním východním Němcem, kterému se 9. listopadu 1989 večer otevřela berlínská zeď. Když se dozvěděl, že Německá demokratická republika (NDR) chce umožnit svým občanům jezdit na Západ, rozhodl se to vyzkoušet. Na přechodu Bornholmer Strasse se pak s rostoucím množstvím východních Němců dožadoval cesty do západního Berlína, až se stalo do té doby něco nepředstavitelného - pohraničníci ustoupili a přechod postupně otevřeli. Dvě hodiny po Radomskim už v západním Berlíně byly tisíce východních Němců. Berlínská zeď padla.

Den pádu berlínské zdi: První se z NDR bez kontrol na Západ dostala lékařka

Prvním občanem východního Německa, který se v den pádu berlínské zdi dostal bez jakéhokoliv zvláštního povolení na Západ, byla lékařka Annemarie Reffertová. Když se 9. listopadu 1989 večer dozvěděla, že východoněmečtí komunisté oznámili otevření hranic, rozhodla se, že si s dcerou udělá krátký výlet na Západ. Zaskočení celníci na hraničním přechodu Marienborn si s nimi zpočátku vůbec nevěděli rady, nakonec je ale přes hranici pustili. Za necelé dvě hodiny, tedy v momentě kdy se v Berlíně hroutila zeď, byly už zase zpátky.

Jak ČSSR uspíšila pád berlínské zdi: Historik upozornil na málo známou skutečnost

Československá vláda na podzim 1989 tlačila na Německou demokratickou republiku, aby vyřešila krizi na západoněmecké ambasádě v Praze, přes níž se od jara pokoušely dostat na Západ tisíce východních Němců. Podle historika Oldřicha Tůmy z Ústavu pro soudobé dějiny tím uspíšila pád berlínské zdi. Praha a východní Berlín byly přitom do poslední chvíle blízcí spojenci, kteří si přáli udržení statu quo.

Steinmeier: NDR by nepadla bez boje Východoevropanů za svobodu

Pád berlínské zdi a komunistické Německé demokratické republiky (NDR) by podle německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera zřejmě vůbec nebyl možný bez boje lidí v sousedních zemích - včetně Československa - za svobodu. Steinmeier to dnes řekl v Lipsku, které si připomíná 30. výročí rozsáhlé demonstrace, jenž podle mnohých historiků východnímu Německu zlomila vaz.

Berlínská zeď? Bez masivních protestů v Lipsku by nepadla, říká historik

Pád berlínské zdi by byl podle historika Jürgena Reicheho nepředstavitelný bez rozsáhlých protestů, které v září 1989 vyšly z Lipska a postupně zachvátily celou Německou demokratickou republiku (NDR). Lidé v nich totiž dali jasně najevo požadavky na změnu a hlavně to, že už se represivního komunistického režimu nebojí.

Hroutící se NDR stále perzekvovala lidi. Pamětnice popisuje dramatický pokus o útěk

I když už se v roce 1989 východoněmecký režim otřásal v základech, neváhal ještě pár měsíců před pádem berlínské zdi posílat lidi do vězení za to, že se ho snažili opustit. Dokládá to i případ tehdy třiadvacetileté Anne Hahnové, která byla v srpnu 1989 odsouzena za to, že se pokusila svéráznou cestou přes dnešní Ázerbájdžán a Írán utéct na Západ.

Hanebná berlínská zeď. Lidé při útěku z NDR umírali hrozným způsobem, řekl Steinmeier

Za hanebný památník z betonu a ostnatého drátu, který přinesl utrpení a neštěstí mnoha lidem, dnes německý prezident Frank-Walter Steinmeier označil berlínskou zeď. Učinil tak v den 58. výročí začátku její stavby. Německou metropoli dělila více než 28 let, až do 9. listopadu 1989, kdy padla.

Útěk před komunisty. Německá ambasáda v Praze sbírá vzpomínky na uprchlíky v roce 1989

Vzpomínky na dramatický útěk k branám západoněmeckého velvyslanectví, na pomoc Pražanů nebo na snahu o zajištění zásobování pro tisíce východoněmeckých uprchlíků v roce 1989 přicházejí v těchto dnech na německou ambasádu v Praze.

30 let od pádu berlínské zdi: Zeman zamíří do Německa, dostal pozvánku na oslavy

Český prezident Miloš Zeman se 9. listopadu spolu s prezidenty ostatních zemí visegrádské skupiny v Berlíně zúčastní oslav 30. výročí pádu berlínské zdi. Pozval ho na ně německý prezident Frank-Walter Steinmeier, uvedla dnes agentura DPA.

Symbol rozdělení rodin a celého světa: Co předcházelo pádu berlínské zdi?

Berlín - Před téměř 30 lety, konkrétně 9. listopadu 1989 otevřela východoněmecká pohraniční stráž veškeré hraniční přechody na takzvané berlínské zdi, která se po celých 28 let stala nechvalným symbolem světa rozděleného Studenou válkou. Informoval o tom server Theconversation.com.

Babiš si kopl do komunistů: Měli se po revoluci zakázat, ANO jejich vliv oslabilo

Berlín - Premiér Andrej Babiš dnes v německé metropoli uctil památku obětí berlínské zdi, když k jejímu památníku položil věnec. Období, v němž Berlín v letech 1961-89 dělila, označil za velice temné. Zároveň později českým novinářům řekl, že po revoluci měla být zakázána komunistická strana.

Teror v obci Klein Glienicke. Jak se žilo na svobodné straně berlínské zdi?

Před několika dny bylo 57. výročí postavení takzvané berlínské zdi, monstra, které na celých 28 let rozdělilo celé rodiny, a které se stalo nechvalně známým symbolem bipolárního uspořádání světa za Studené války. Samotná zeď oddělovala svobodný Západní Berlín od zbytku totalitní NDR. Jednalo se tedy o jakýsi malý ostrůvek svobody v moři nesvobody. Dokázal by si ale někdo z nás představit, že by to bylo obráceně? Příkladem nesvobodného světa uprostřed svobody nám může být obec Klein Glienicke, ležící uprostřed západoberlínského území. Informoval o tom britský deník The Guardian.

Radní se vydal na procházku, objevil dosud neznámý kus Berlínské zdi

Berlín - V německé metropoli byl objeven dosud neznámý úsek nechvalně známé zdi, která v dobách studené války rozdělovala město na Západní Berlín a hlavní město komunistické NDR.

Hrdinský příběh Jutty Gallusové. Jak se ženě z Checkpointu Charlie podařilo přelstít režim NDR?

Berlín - Před 11 lety měl premiéru film o Sarah Benderové, matce, které se podařilo díky protestům na nechvalně známém hraničním přechodu mezi Západním a Východním Berlínem Checkpoint Charlie, osvobodit své dvě dcery ze spárů režimu bývalé NDR. Jak se ale dotyčná žena skutečná jmenovala, a jaký byl její skutečný příběh? Odpovědi na tyto otázky poskytl server Dw.com.

Historický okamžik? Muž tvrdí, že objevil kus původní Berlínské zdi

Berlín - Amatérský historik Christian Bormann (37) tvrdí, že v lesíku ve čtvrti Pankow na severním okraji Berlína našel 80 metrů dlouhý úsek zdi, který je zřejmě posledním existujícím kusem původní bariéry obepínající někdejší Západní Berlín.

Jsou Němci opravdu sjednocení? 28 let od pádu Berlínské zdi to není jasné

Berlín - Nedávno si Němci mohli připomenout důležité datum, 9. listopadu 1989 padla slavná Berlínská zeď, jeden z nejznámějších symbolů bipolárního světa, ale hlavně připomínka rozdělené země. Letos uplynulo 28leté výročí, obyvatelé Německa však stále nemají pocit, že by k sobě měli blíž.