Berlínská zeď

Berlínská zeď

Berlínská zeď padla před 30 lety, následky rozdělení města a země ale přetrvávají dál

Betonová zeď, která na bezmála tři desítky let vytvořila ze západního Berlína uzavřený ostrov ve východním bloku, vyrostla ve vší tajnosti v srpnu 1961. Měla zastavit odliv obyvatel komunistické NDR do bohatšího a svobodnějšího západního Berlína, kterých tam mezi léty 1945 až 1961 odešly asi tři miliony. A byť padla už před 30 lety, 9. listopadu 1989, následky někdejšího rozdělení města a země přetrvávají dál.
Berlín, ilustrační foto

Pád berlínské zdi? Část východních Němců událost úplně zaspala

Pád berlínské zdi v noci z 9. na 10. listopadu 1989 v ulicích slavily statisíce Němců, další miliony se z něj radovaly doma. Byla ale i řada takových, kteří historický zlom zaspali. Patří mezi ně třeba Uwe a Viola Benniesovi, kteří by přitom měli skutečně co slavit. Hroutil se totiž východoněmecký komunistický režim, který Uweho kvůli jeho politickým názorům ještě před pár měsíci věznil a který je dlouhá léta nechtěl pustit na Západ.
Berlínská zeď

Z bývalého Checkpointu Charlie v Berlíně zmizeli muži v kostýmech vojáků USA

Krátce před třicátým výročím pádu berlínské zdi německé hlavní město zakázalo jednu z turistických atrakcí, která rozdělení metropole připomínala. Jedno z bývalých kontrolních stanovišť, takzvaný Checkpoint Charlie, už nebudou smět "střežit" muži v uniformách amerických vojáků. Za společné fotografie totiž od turistů požadovali peníze - podle berlínské radnice často velmi nevybíravě.
Berlínská zeď

Pád berlínské zdi: Východní Němci byli v šoku, chtěli hned cestovat

Ať už žili ve východním Berlíně, Zhořelci při polských hranicích nebo ve Stralsundu u Baltského moře, pamatují si východní Němci dodnes přesně, kde a jakým způsobem se 9. listopadu 1989 dozvěděli o pádu berlínské zdi. A také na šok a nevěřícné nadšení, jakou v nich tato informace vzbudila. Rádi vzpomínají i na to, že nově nabytou svobodu cestovat chtěli co nejdříve okusit, a vydali se hned v nejbližších dnech aspoň na krátkou návštěvu západního Německa - aby na vlastní kůži poznali, jak se tam vlastně žije.
Berlínská zeď

30 led od pádu berlínské zdi: Jako prvnímu se otevřela 26letému mladíkovi Aramovi

Šestadvacetiletý Aram Radomski byl zřejmě prvním východním Němcem, kterému se 9. listopadu 1989 večer otevřela berlínská zeď. Když se dozvěděl, že Německá demokratická republika (NDR) chce umožnit svým občanům jezdit na Západ, rozhodl se to vyzkoušet. Na přechodu Bornholmer Strasse se pak s rostoucím množstvím východních Němců dožadoval cesty do západního Berlína, až se stalo do té doby něco nepředstavitelného - pohraničníci ustoupili a přechod postupně otevřeli. Dvě hodiny po Radomskim už v západním Berlíně byly tisíce východních Němců. Berlínská zeď padla.
Berlínská zeď

Den pádu berlínské zdi: První se z NDR bez kontrol na Západ dostala lékařka

Prvním občanem východního Německa, který se v den pádu berlínské zdi dostal bez jakéhokoliv zvláštního povolení na Západ, byla lékařka Annemarie Reffertová. Když se 9. listopadu 1989 večer dozvěděla, že východoněmečtí komunisté oznámili otevření hranic, rozhodla se, že si s dcerou udělá krátký výlet na Západ. Zaskočení celníci na hraničním přechodu Marienborn si s nimi zpočátku vůbec nevěděli rady, nakonec je ale přes hranici pustili. Za necelé dvě hodiny, tedy v momentě kdy se v Berlíně hroutila zeď, byly už zase zpátky.
Ilustrační foto

Jak ČSSR uspíšila pád berlínské zdi: Historik upozornil na málo známou skutečnost

Československá vláda na podzim 1989 tlačila na Německou demokratickou republiku, aby vyřešila krizi na západoněmecké ambasádě v Praze, přes níž se od jara pokoušely dostat na Západ tisíce východních Němců. Podle historika Oldřicha Tůmy z Ústavu pro soudobé dějiny tím uspíšila pád berlínské zdi. Praha a východní Berlín byly přitom do poslední chvíle blízcí spojenci, kteří si přáli udržení statu quo.
Frank-Walter Steinmeier

Steinmeier: NDR by nepadla bez boje Východoevropanů za svobodu

Pád berlínské zdi a komunistické Německé demokratické republiky (NDR) by podle německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera zřejmě vůbec nebyl možný bez boje lidí v sousedních zemích - včetně Československa - za svobodu. Steinmeier to dnes řekl v Lipsku, které si připomíná 30. výročí rozsáhlé demonstrace, jenž podle mnohých historiků východnímu Německu zlomila vaz.
Komunismus

Berlínská zeď? Bez masivních protestů v Lipsku by nepadla, říká historik

Pád berlínské zdi by byl podle historika Jürgena Reicheho nepředstavitelný bez rozsáhlých protestů, které v září 1989 vyšly z Lipska a postupně zachvátily celou Německou demokratickou republiku (NDR). Lidé v nich totiž dali jasně najevo požadavky na změnu a hlavně to, že už se represivního komunistického režimu nebojí.
Německá vlajka

Hroutící se NDR stále perzekvovala lidi. Pamětnice popisuje dramatický pokus o útěk

I když už se v roce 1989 východoněmecký režim otřásal v základech, neváhal ještě pár měsíců před pádem berlínské zdi posílat lidi do vězení za to, že se ho snažili opustit. Dokládá to i případ tehdy třiadvacetileté Anne Hahnové, která byla v srpnu 1989 odsouzena za to, že se pokusila svéráznou cestou přes dnešní Ázerbájdžán a Írán utéct na Západ.
Reagan při projevu u Berlínské zdi v roce 1987

Teror v obci Klein Glienicke. Jak se žilo na svobodné straně berlínské zdi?

Před několika dny bylo 57. výročí postavení takzvané berlínské zdi, monstra, které na celých 28 let rozdělilo celé rodiny, a které se stalo nechvalně známým symbolem bipolárního uspořádání světa za Studené války. Samotná zeď oddělovala svobodný Západní Berlín od zbytku totalitní NDR. Jednalo se tedy o jakýsi malý ostrůvek svobody v moři nesvobody. Dokázal by si ale někdo z nás představit, že by to bylo obráceně? Příkladem nesvobodného světa uprostřed svobody nám může být obec Klein Glienicke, ležící uprostřed západoberlínského území. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Jutta Gallusová a Horst Koehler

Hrdinský příběh Jutty Gallusové. Jak se ženě z Checkpointu Charlie podařilo přelstít režim NDR?

Berlín - Před 11 lety měl premiéru film o Sarah Benderové, matce, které se podařilo díky protestům na nechvalně známém hraničním přechodu mezi Západním a Východním Berlínem Checkpoint Charlie, osvobodit své dvě dcery ze spárů režimu bývalé NDR. Jak se ale dotyčná žena skutečná jmenovala, a jaký byl její skutečný příběh? Odpovědi na tyto otázky poskytl server Dw.com.

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Klimatická konference COP31

COP31 směřovala k historickému krachu celý týden. Co se na klimatické konferenci stalo?

Světové klimatické rozhovory COP31 v turecké Antalyi skončily v neděli chaotickým krachem, když se nepodařilo schválit závěrečnou dohodu o boji proti globálnímu oteplování. Jednání se protáhla o osmačtyřicet hodin za plánovaný konec a stala se nejdelším klimatickým summitem v třicetileté historii těchto konferencí. Státy tak po dvou týdnech intenzivního vyjednávání odjíždějí pouze s hrstkou technických ujednání a dílčími kroky v takzvané akční agendě, nikoliv však s klíčovým politickým dokumentem o tom, jak odvrátit nebezpečné klimatické změny.

před 2 hodinami

Donald Trump a Vladimír Putin

Trump opět označil Putina za přítele. Není přítelem USA, zareagoval americký Senát

Americký prezident Donald Trump označil ruského vládce Vladimira Putina již podruhé za krátkou dobu za svého přítele. Na své sociální síti Truth Social zveřejnil fotografii jejich podání ruky s tímto popiskem. Pozdvižení vyvolal už ve čtvrtek, kdy Putina nazval svým přítelem před třístranným jednáním s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v čínském Šen-čenu, a nyní svá slova ještě podpořil dalším příspěvkem.

před 4 hodinami

Ruská armáda

Dronový útok zničil ruskou válečnou loď kotvící v Libyi

Výbuch na ruském plavidle kotvícím u námořní základny v libyjském přístavu Benghází způsobil v neděli za svítání zřejmě útok dronů, oznámila východolibyjská vláda. Podle libyjských státních médií, která se odvolávají na východní správu, se loď zastavila pro doplnění paliva a zásob na zpáteční cestě do Ruska. Úřady uvedly, že prostor je zabezpečen a nedošlo k žádným obětem na životech, přičemž Moskva se k události zatím nevyjádřila.

před 5 hodinami

Klimatická konference COP31

Klimatická konference COP31 je nejdelší v historii. Poprvé po 17 letech ztroskotala

Klimatická konference COP31 v turecké Antalyi ztroskotala, když se státy po více než dvou týdnech sporných vyjednávání nedohodly na hlavní zastřešující dohodě, a text takzvaného antalyjského paktu odmítly mimo jiné Evropská unie, Spojené království i část rozvojových zemí. Klíčovým bodem sporu se stal odklon od fosilních paliv, o nichž se návrh vůbec nezmiňoval, zatímco jednání naplánovaná původně na pátek se protáhla do nedělního odpoledne a stala se nejdelší konferencí COP v historii i prvním velkým selháním od summitu COP15 v Kodani v roce 2009.

před 6 hodinami

Zdeněk Hřib volí ve volbách do Poslanecké sněmovny

Hřib označil v České televizi šéfa Sněmovny Okamuru za „komerčního nácka“

Předseda opozičních Pirátů Zdeněk Hřib označil v Nedělní debatě České televize šéfa Sněmovny a vládního hnutí SPD Tomia Okamuru za „komerčního nácka“ a prohlásil, že si předseda SPD založil na rozdělování společnosti běžný byznys. Vyjádřil se tak v souvislosti s Okamurovou účastí na pietním aktu u pražské Hlávkovy koleje během státního svátku 17. listopadu, přičemž diskuse v pořadu se věnovala také obraně před drony, zahraničním cestám či demonstraci na Letné.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Washington usiluje o rozšíření humanitárních evakuací mezi Ukrajinou a Ruskem na příměří

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro televizi Fox News uvedl, že Washington usiluje o rozšíření dřívějších místních humanitárních evakuací mezi Ukrajinou a Ruskem na širší příměří. Podle jeho vyjádření Bílý dům pracuje na větší podobě tohoto modelu, aniž by zveřejnil konkrétní provozní podrobnosti. Trump zároveň vyzdvihl roli první dámy Melanie Trumpové, kterou ocenil za klíčový podíl na předchozích humanitárních snahách a její spolupráci s činiteli i zprostředkovateli.

před 9 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31 se protahuje. Na stole je nový návrh dohody, má zabránit zhroucení jednání

Spolupořadatelé klimatické konference COP31 Turecko a Austrálie předložili v neděli v časných ranních hodinách nový návrh dohody, aby zabránili zhroucení jednání v turecké Antalyi. Jednání pokračují už druhý den přesčas poté, co se účastníkům nepodařilo uzavřít dohodu do pátečního oficiálního ukončení summitu. Vyjednavači se scházejí na závěrečném plenárním zasedání a snaží se překlenout hluboké rozpory mezi jednotlivými zeměmi.

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Brexit, ilustrační foto

Velká Británie by mohla jednat o návratu do Evropské unie

Návrat Spojeného království do Evropské unie by mohlo být jedním z témat při budoucích neformálních jednáních premiéra Andyho Burnhama s evropskými představiteli v Bruselu, uvedl podle The Guardian ministr zahraničí Ed Miliband. Podle něj budou v tomto procesu posuzovány všechny možnosti poté, co předseda vlády v pátek s unijním blokem dohodl ujednání týkající se obchodu a mladých lidí.

před 13 hodinami

Donald Trump

Americké firmy v pasti. Lidé v USA datová centra nechtějí, Trump hrozí uvalením cel, pokud je postaví v zahraničí

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil uvalením výrazné daně na americké firmy, které staví datová centra v zahraničí, a to přesto, že voliči napříč Spojenými státy v listopadových doplňovacích volbách podobné stavby na domácí půdě drtivě odmítli. Svůj návrh přednesl na tiskové konferenci ve Washingtonu s tím, že tím může překvapit i své nejbližší poradce.

před 14 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj označil údery na Krymský most za spravedlivou reakci na 109 ruských útoků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil opakované údery na Krymský most, který spojuje Rusko s Ruskem anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym, za spravedlivou reakci na 109 samostatných ruských útoků na mosty na Ukrajině. Vyjádřil se tak v Kyjevě před setkáním s britským ministrem obrany Wesem Streetingem, který do ukrajinského hlavního města přijel vyjádřit jednotnou evropskou podporu Ukrajině.

před 16 hodinami

včera

StarDance

StarDance dnes večer nikdo neopustil

V soutěži StarDance na České televizi dnes večer zůstalo v boji o titul krále či královny parketu všech pět zbývajících tanečních párů, protože sedmý přímý přenos byl charitativní a nikdo z nich ze soutěže nevypadl. Během vysílání se podařilo shromáždit přes 41 milionů korun ve prospěch Centra Paraple, které pomáhá lidem se zdravotním postižením, a na parket se spolu se soutěžícími zapojilo i pět klientů této organizace.

včera

včera

Jan Grolich

Vláda nejprve zruší televizní poplatky, pak změní obsah, varuje Grolich

Financování veřejnoprávních médií, demonstrace na pražské Letné a financování krajů patřily k hlavním tématům diskusního pořadu Za pět minut dvanáct, v němž vystoupili senátor, hejtman Jihomoravského kraje a předseda lidovců Jan Grolich, senátorka a bývalá hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová z hnutí ANO a předseda hnutí Naše Česko a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba.

včera

Andrej Babiš

Babiš doufá, že konec televizních a rozhlasových poplatků nastane nejpozději 1. července

Premiér Andrej Babiš z hnutí ANO v rozhovoru pro server iDnes.cz uvedl, že doufá v konec televizních a rozhlasových poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas nejpozději k 1. červenci 2027. Zrušení poplatků je podle něj součástí vládního programového prohlášení a současné protesty za nezávislost médií, včetně demonstrace na pražské Letné z 15. listopadu, na tomto záměru nic nezměnily.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Ukrajinský dron zasáhl ve finských vodách ruskou loď

Finská armáda v sobotu dopoledne zaznamenala útok bezpilotního letounu na ruskou nákladní loď v mezinárodních vodách západně od ostrova Suursaari ve východní části Finského zálivu, po němž plavidlo začalo hořet a unášelo se směrem k finským vodám. Finské ministerstvo obrany uvedlo, že o události okamžitě vyrozumělo Severoatlantickou alianci a zavedlo dočasná omezení ve vzdušném a námořním prostoru východní části zálivu.

včera

Ilustrační fotografie

Akcie společnosti Anthropic se po raketovém růstu propadly, klesá i Meta, Amazon nebo Apple

Akcie společnosti Anthropic se v pátek vrátily zpět směrem k upisovací ceně poté, co v předchozí den při svém burzovním debutu prudce posílily, zatímco širší výprodej technologických akcií stlačil dolů světové finanční trhy. Pokles přichází uprostřed přetrvávajících obav z rychlosti a objemu investic do umělé inteligence i kvůli konkrétním potížím velkých firem, včetně společností Nvidia a SpaceX.

včera

včera

Dánská policie zmařila pokus ruských zpravodajských služeb o atentát na americko-ukrajinského rappera

Dánská policie a bezpečnostní složky v pátek oznámily, že v září zmařily pokus ruských zpravodajských služeb o atentát na americko-ukrajinského rappera krátce před jeho plánovaným vystoupením severně od Kodaně. Krátce po zveřejnění těchto informací Dánsko na protest oznámilo vyhoštění ruského přidělence obrany a ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen označil údajný plán za nepřijatelné překročení mezí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy