Steinmeier: NDR by nepadla bez boje Východoevropanů za svobodu

"Epochální zlom ... by bez boje našich východních sousedů za svobodu zřejmě vůbec nebyl možný," uvedl německý prezident Frank-Walter Steinmeier.

Připomněl, že v Polsku se lidé už léta předtím komunistickému režimu vzpírali. "Jiskra přeskočila na další země, na Maďarsko, které na jaře 1989 otevřelo své hranice, na tehdejší Československo," poznamenal k zemi, přes jejíž západoněmeckou ambasádu v roce 1989 do spolkové republiky vycestovalo kolem 15.000 východních Němců.

"Co se stalo ve východní Evropě, určitě povzbudilo lidi v NDR," míní Steinmeier. I zde se podle něj občané postupně zbavovali strachu a začali nedemokratickému režimu jasně dávat najevo, co si myslí. Nejvýrazněji to do té doby bylo vidět 9. října 1989 právě v Lipsku, kde do ulic vyšlo přes 70.000 lidí a režim už jim nedokázal čelit.

"Strach změnil strany a po tomto 9. říjnu už v NDR nic nebylo jako předtím," podotkl Steinmeier. Lidé podle něj za svobodu a demokracii protestovali odvážně i přes to, že se mluvilo o "čínském řešení", tedy o možnosti, že je režim zmasakruje po vzoru brutálního zákroku čínské armády proti demonstrantům na náměstí Nebeského klidu v červnu 1989. Nakonec ale východoněmecké bezpečnostní složky protestujícím ustoupily. Německý prezident v tomto ohledu ocenil i zdrženlivost tehdejšího sovětského vůdce Michaila Gorbačova.

Záběry z rozsáhlého lipského protestu pořízené dvojicí východních Němců se podařilo propašovat i do západního Německa. "Když ve dnech po 9. říjnu tyto obrázky lidé ve svých obývácích uviděli, tušilo mnoho z nich na Západě i Východě, že se v NDR dalo do pohybu něco, co se nedá zastavit," uvedl také Steinmeier. Berlínská zeď padla přesně za měsíc po lipském protestu - 9. listopadu 1989.