Berlínská zeď

Pád Berlínské zdi před 35 lety je symbol. Studenou válku ale neukončil

Komentář

Německo čeká smutné výročí. Sovětské tanky utopily touhu lidí po svobodě v krvi

Německo si zítra připomene 70 let od velkého protikomunistického povstání. Více než milion lidí v Německé demokratické republice (známé jako Východní Německo) narazilo na těžký odpor v podobě sovětských tanků. Zemřelo přes sto lidí, další komunistické soudy poslaly na smrt nebo na dlouhá léta do vězení. 

Německo si připomíná osudové datum, podle Steinmeiera spojuje slzy i radost

Být Němcem znamená nést si v srdci radost i slzy. Dnes to prohlásil německý prezident Frank-Walter Steinmeier v projevu u příležitosti připomínky 9. listopadu. V tento den v roce 1918 byla v Německu vyhlášena republika, v roce 1938 nacisté rozpoutali protižidovský pogrom známý jako křišťálová noc a v roce 1989 padla berlínská zeď.

Steinmeier: Berlínská zeď vznikla ze lži

Berlínská zeď před 60 lety vznikla ze lži, podle které východní Německou demokratickou republiku (NDR) ze Západu ohrožoval fašismus, ve skutečnosti byla důkazem toho, že komunistický režim ztratil důvěru svých občanů.

Berlínská zeď začala růst před 60 lety. Stala se symbolem studené války

V noci na 13. srpna 1961 vyrostly v ulicích Berlína bariéry, které město na téměř tři desetiletí rozdělily na dvě části. Ve vší tajnosti připravované opatření mělo za cíl zastavit odliv obyvatel komunistické NDR do bohatšího a svobodnějšího Západního Berlína, kterých tam mezi léty 1945 až 1961 odešly asi tři miliony. Ani ostře střežená Berlínská zeď však pokusům o útěk zcela nezabránila - zahynulo při tom 140 osob. Zeď padla 9. listopadu 1989.

Rozhovor

Berlínskou zeď mám za komunistickou zvůli. Umíraly na ní i děti, rozdělila rodiny. Zbořil ji až omyl, říká pro EZ historik

ROZHOVOR – Zanechala po sobě nelidskost a utrpení. Vyhasínaly na ní lidské životy, včetně těch dětských, rozeštvala rodiny i partnerské vztahy a mnohým ukradla sny i plány na svobodnou budoucnost. Berlínská zeď, od jejíž výstavby uplynulo 13. srpna 59 let, představovala jednu z nějvětších bolševických zvráceností východního socialistického bloku. „Její postavení považuji za komunistickou zvůli, dodnes zůstává mementem. Při pokusu o její překonání bylo zastřeleno 140 občanů. Rozdělení města na Východní a Západní Berlín zasáhlo do lidských životů i osudů. Většina z minuty na minuty ztratila kontakt s rodinou, přišla o své lásky i svá zázemí. A přitom ti lidé se třeba vůbec o politiku nezajímali,“ říká v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Peklo v Mödlareuth: Studená válka nerozdělovala jenom města, ale i vesnice

Celý svět si nedávno připomínal 30. výročí pádu Berlínské zdi, která ze dne na den rozdělila nejen německou metropoli, nýbrž i rodiny a přátele. Bariéry však za Studené války neprocházely pouze městy, nýbrž i vesnicemi. Příkladem je Mödlareuth, malá obec ležící na pomezí Bavorska a Durynska. O té informovala britská rozhlasová stanice BBC.

I v Evropském parlamentu si včera připomněli pád Berlínské zdi

Německo a další země Evropské unie si od minulého týdne připomínají pád Berlínské zdi z roku 1989 a ani unijní instituce nezůstávají pozadu. Na půdě Evropského parlamentu si europoslanci včera v rámci ceremonie k třicetiletému výročí od pádu zdi, jež po desetiletí rozdělovala nejen Německo ale i celou Evropu na dvě sféry, připomněli události podzimu roku 1989, ale také to, jak křehká demokracie může být.

Jak rok 1989 změnil svět?

Je tomu už 30 let, co se zhroutila berlínská zeď, betonové monstrum, které rozdělilo německou metropoli na západ a východ. Její výstavba se v srpnu 1961 stala se jedním ze symbolů studené války rozdělujícím nejen svět, ale i celé město. Britská rozhlasová stanice BBC připomněla vývoj následující po jejím pádu.

Berlín v tom nebyl sám. Rozdělená byla i Vídeň. Proč v ní nevyrostla zeď?

Byl Berlín skutečně jediným městem rozděleným na západ a východ? Svým způsobem ano. Podobný osud nicméně hrozil i rakouské Vídni, kterou po druhé světové válce taktéž spravovaly vítězné mocnosti. Čemu mohou Vídeňané vděčit, že jejich město taktéž nerozdělila zeď? A proč se Rakousko nestalo součástí Východního bloku, když je z velké části osvobodil SSSR? O tom informoval Timetravel-Vienna.at.

Co má Evropský parlament na programu tento týden? Veřejná slyšení kandidátů do Komise, dětská práva nebo Turecko

Na půdě Evropského parlamentu bude i v tomto týdnu poměrně rušno. Nejvýznamnější agendy se budou řešit přesně uprostřed týdne, ve středu proběhnou debaty ohledně práv dětí nebo Turecka. I čtvrtek bude v europarlamentu rušným dnem – poslanci si připomenou pád Berlínské zdi, opět se dostanou k záležitosti migrace a na programu jsou i veřejná slyšení tří kandidátů na posty komisařů nové Evropské komise Ursuly von der Leyenové.

Berlínský spolek poslal Trumpovi 2,7 tuny těžký kus berlínské zdi

Berlínský spolek pro otevřenou společnost poslal do Washingtonu jako dárek prezidentovi Donaldu Trumpovi kus berlínské zdi. Bílý dům se 2,7 tuny těžký kámen, který se před jeho branami ocitl dnes ráno, zdráhá přijmout. Agentuře DPA to řekl zástupce spolku Initiative Offene Gesellschaft Jörg Waschescio.

Frustrace, nenávist...Berlínská zeď padla, vyrostly jiné, varuje Steinmeier

Berlínská zeď sice v roce 1989 padla, ale v Německu od té doby podle prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera vyrostla řada nových zdí - z frustrace, nenávisti i odcizení. Němci je musejí strhnout. Steinmeier, který spoluobčany vyzval k ochraně demokracie, to dnes řekl v projevu u Braniborské brány v Berlíně, kde vyvrcholily oslavy 30. výročí pádu berlínské zdi, která právě tudy vedla.

Svět o 30 letech demokracie v Česku: Postkomunistická Evropa se bojí ohrožení

30. výročí Sametové revoluce klepe na dveře a pražskou Národní třídu opět zaplaví davy obránců svobody a demokracie. 17. listopad se totiž s velkou pravděpodobností ponese v duchu protestů proti vládě Andreje Babiše tolerované komunisty a obav z příchodu nové diktatury. A nejen u nás! Euronews.com informoval, že i další postkomunistické země nejsou se současnou situací spokojené.

Pád berlínské zdi je podle Petříčka mezníkem na cestě ke svobodě

Pád berlínské zdi je podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka jedním z mezníků na cestě k naší vlastní svobodě. Šéf české diplomacie to dnes řekl českým veřejnoprávním médiím v Berlíně, kde se účastní oslav 30. výročí pádu berlínské zdi. Na společné recepci se během nich setká s německým ministrem zahraničí Heikem Maasem i dalšími evropskými kolegy.

Merkelová v projevu k pádu berlínské zdi citovala Havla

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes v projevu u příležitosti 30. výročí pádu berlínské zdi citovala někdejšího disidenta a pozdějšího československého prezidenta Václava Havla a jeho přínos k tehdejším událostem. Vzpomněla na oběti komunistického režimu a zdůraznila, že demokracii a právní stát nelze brát jako samozřejmost. Odpovědností Evropy je hodnoty svobody bránit, řekla.

Německo slaví 30. výročí pádu berlínské zdi, přijel i Zeman

Německo dnes slaví 30. výročí pádu berlínské zdi. Přelomovou historickou událost z 9. listopadu 1989 si připomenou lidé po celé zemi, hlavní akce se pak uskuteční v německé metropoli, kterou betonová stavba dělila přes 28 let. Oslav se zúčastní i český prezident Miloš Zeman a ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Německý expremiér Schröder děkuje Čechům za podíl na pádu Berlínské zdi

Německo je Čechům vděčné za roli, kterou sehráli při pádu berlínské zdi v roce 1989, řekl dnes ČTK bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. To, co se tehdy odehrálo na západoněmecké ambasádě v Praze, kde se po tisících shromaždovali východní Němci toužící vycestovat na Západ, bylo podle něj jedinečné a přispělo ke scelování Německa. Schröder to řekl v Berlíně po setkání s českým prezidentem Milošem Zemanem.

Ministr Maas poděkoval USA za podíl na pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa

Německo vděčí za svou svobodu a jednotu v rozhodující míře Spojeným státům, řekl dnes po jednání se svým americkým protějškem Mikem Pompeem šéf německé diplomacie Heiko Maas. Ocenil tak roli, kterou USA sehrály během studené války i po pádu berlínské zdi 9. listopadu 1989, jehož 30. výročí Německo oslaví v sobotu.

Před 30 lety padla berlínská zeď. Zhroutila se i v důsledku tlaku ČSSR

K pádu berlínské zdi 9. listopadu 1989 nepřímo přispěl i tlak tehdejšího komunistického Československa. Československému vedení totiž stále více vadilo, že přes západoněmeckou ambasádu v Praze utíkají tisíce východních Němců na Západ, a proto po Německé demokratické republice (NDR) požadovalo, aby situaci vyřešila.