K pádu berlínské zdi 9. listopadu 1989 nepřímo přispěl i tlak tehdejšího komunistického Československa. Československému vedení totiž stále více vadilo, že přes západoněmeckou ambasádu v Praze utíkají tisíce východních Němců na Západ, a proto po Německé demokratické republice (NDR) požadovalo, aby situaci vyřešila.
Východoněmecká vláda i v reakci na to přišla s novými pravidly pro cesty do zahraničí, která měla umožnit všem občanům NDR dostat se jednoduše na Západ. Ani ne pět hodin poté, co o nich informovala veřejnost, byla berlínská zeď minulostí.
Na západoněmecké velvyslanectví v Praze se už od jara, a v mnohem větší míře pak od léta 1989 uchylovaly tisíce východních Němců, kteří doufali, že se touto cestou dostanou na Západ. Často zde ve složitých podmínkách strávili týdny - a to za "dohledu" řady západních televizních štábů i zvědavých občanů ČSSR - než mohli vycestovat do spolkové republiky (SRN). Když už cestu z NDR přes Prahu do západního Německa absolvovala několikátá vlna východních Němců, začala československému režimu docházet trpělivost.
Dokládají to události z listopadu 1989, které na svých stránkách připomíná web Kronika zdi, který dění kolem berlínské zdi mapuje den po dni. Například kolem poledne 3. listopadu československé ministerstvo zahraničí po velvyslanci NDR v Praze Helmutu Ziebartovi požadovalo, aby jeho země buď příliv uprchlíků do ČSSR zastavila, nebo zajistila, že jich každý den z Československa bude moci vycestovat do západního Německa tolik, kolik jich z NDR přichází na západoněmeckou ambasádu v Praze.
Hned na odpoledním mimořádném zasedání pak východoněmecké politbyro v Berlíně dalo souhlas s tím, aby 6000 východních Němců, kteří už se zase shromáždili na západoněmecké ambasádě v Praze, mohlo vycestovat do spolkové republiky. Tentokrát ale nikoliv oklikou přes NDR, jak to bylo do té doby běžné, ale v souladu s návrhem šéfa československých komunistů Miloše Jakeše přímo, což se také další den stalo.
Východnímu Německu však bylo stále jasnější, že takováto jednorázová opatření, ani apely, aby jeho občané zůstávali v NDR, nebudou na zvládnutí hluboké krize stačit. Večer 4. listopadu proto náměstek východoněmeckého ministra vnitra Dieter Winderlich oznámil, že o žádostech o vycestování na Západ bude nyní NDR rozhodovat "nebyrokraticky a rychle".
Ani to ale nezabralo. Jen o víkendu 4. a 5. listopadu přes Československo do spolkové republiky - tentokrát už bez zastávky na západoněmecké ambasádě v Praze - vycestovalo na 23.000 východních Němců, kteří nechtěli čekat na to, až a jestli vůbec NDR za několik měsíců zpracuje jejich žádosti. Do středy 8. listopadu jich bylo celkem 45.000.
Už o den dříve se proto situací znovu zabývalo východoněmecké politbyro, k němuž "přes všechny politické kanály a úrovně" - jak v knize Kronika pádu zdi píše německý historik Hans-Hermann Hertle - směřovaly stížnosti československých komunistů, kteří se obávali nepokojů ve své zemi. Na pětihodinovém zasedání se politbyro rozhodlo, že urychleně začne platit ta část připravovaného nového cestovního zákona, která se týkala trvalého vystěhování se z NDR, což mělo vést k uklidnění situace.
Ještě než se tak stalo, povolala si Praha 8. listopadu znovu východoněmeckého velvyslance Ziebarta, aby mu předala oficiální žádost, jež se už tónem ultimáta dožadovala konečného vyřešení situace, která vzbuzovala velkou pozornost obyvatel severních a západních Čech, přes něž uprchlíci směřovali.
Východoněmečtí komunisté nakonec 9. listopadu Problém ČSSR, jak o něm hovořili, skutečně vyřešili, i když úplně jinak, než si představovali. Opatření, které se ten den zrodilo, se totiž netýkalo pouze trvalého vystěhování se z NDR, ale všech, tedy i krátkodobých turistických cest za její hranice. Možné měly být pro prakticky všechny východní Němce, kterým měla nově stačit jen jednoduchá žádost schválená příslušným úřadem.
Nařízení, které mělo vstoupit v platnost 10. listopadu ve 4:00, v polední kuřácké pauze schválilo politbyro, z něhož byla v tu chvíli přítomná sotva polovina členů. Odpoledne rozhodnutí, které už ve svém názvu odkazovalo na ČSSR, prošlo i vládou a ústředním výborem, na němž šéf východoněmeckých komunistů Egon Krenz znovu mluvil o tom, jakou zátěž dosavadní situace představuje pro československé soudruhy. "Ať už v této situaci uděláme cokoliv, uděláme špatný krok," poznamenal také.
Alespoň v tomto bodě se trefil. Že ten krok bude z pohledu východoněmeckých komunistů tak špatný, že ještě ten den povede k pádu berlínské zdi, ale netušil ani on. Zmar nedemokratického režimu večer krátce před 19:00 dovršil člen politbyra Günter Schabowski, který - aniž by předtím nové cestovní opatření vůbec četl - na živě přenášené tiskové konferenci zaskočené novináře informoval o tom, že východní Němci budou moci bez problémů cestovat na Západ. Navíc prohlásil, že nová pravidla začínají platit "hned, neprodleně".
Východní Berlíňané ho vzali za slovo a hromadně vyrazili k berlínské zdi. Ta nápor desetitisíců nevydržela a ještě před půlnocí "padla".
Související
Pád Berlínské zdi před 35 lety je symbol. Studenou válku ale neukončil
Německo čeká smutné výročí. Sovětské tanky utopily touhu lidí po svobodě v krvi
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
před 1 hodinou
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
před 1 hodinou
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
před 2 hodinami
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
před 3 hodinami
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
před 3 hodinami
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
před 4 hodinami
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
před 5 hodinami
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
před 5 hodinami
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
před 6 hodinami
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
před 6 hodinami
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
před 6 hodinami
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
před 7 hodinami
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
před 7 hodinami
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
před 7 hodinami
Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad
před 8 hodinami
Rusko vypálením ICBM vyslalo signál, že má technologie a je ochotné je použít, řekl Kraus pro EZ
před 8 hodinami
Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová
před 8 hodinami
Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr
před 8 hodinami
Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí
před 9 hodinami
Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka
Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.
Zdroj: Libor Novák