Prvním občanem východního Německa, který se v den pádu berlínské zdi dostal bez jakéhokoliv zvláštního povolení na Západ, byla lékařka Annemarie Reffertová. Když se 9. listopadu 1989 večer dozvěděla, že východoněmečtí komunisté oznámili otevření hranic, rozhodla se, že si s dcerou udělá krátký výlet na Západ. Zaskočení celníci na hraničním přechodu Marienborn si s nimi zpočátku vůbec nevěděli rady, nakonec je ale přes hranici pustili. Za necelé dvě hodiny, tedy v momentě kdy se v Berlíně hroutila zeď, byly už zase zpátky.
"Slyšela, že je hranice otevřená, a tak prostě vyrazila," říká Susana Baumgartlová, vedoucí památníku na bývalém hraničním přechodu Marienborn, který odděloval východoněmecké Sasko-Anhaltsko od západoněmeckého Dolního Saska. Šestačtyřicetiletá lékařka se o rozhodnutí umožnit občanům komunistické Německé demokratické republiky (NDR) cestovat na Západ dozvěděla z rozhlasu. V uších jí utkvělo prohlášení člena komunistického politbyra Güntera Schabowskiho, že nová opatření vstupují v platnost neprodleně. Vzala ho doslova.
"Hraniční přechod znala, protože v oblasti jako lékařka už dříve několikrát zasahovala. Neměla tak strach z neznámého," řekla Baumgartlová, proč lékařka neměla problém sednout poblíž Magdeburku do svého wartburgu a vyrazit k hranici. Tam narazila na zcela nepřipravené celníky, kteří z Berlína neměli žádné instrukce, jak postupovat. "Hned prvnímu připomněla, že přece Schabowski na tiskové konferenci říkal, že je možné překročit hranice. Protože si vůbec nebyli jistí, co dělat, tak ji posílali od jednoho stanoviště k druhému stále dále a nakonec ji nechali projet," líčí ještě den předtím zcela nepředstavitelný postup Baumgartlová.
Podobně na tyto okamžiky vzpomínala i Reffertová. "Řekla jsem, že jsme slyšely, že je teď hranice otevřená a že prostě chceme na Západ. Nikdo nevěděl, co dělat. Každý rozhodnutí delegoval na další stanoviště. A otočit se nebylo možné."
Vše trvalo jen zhruba 15 až 20 minut. Lékařka s dcerou na hraniční přechod podle Baumgartlové dorazily nejspíš mezi 21:00 a 21:10 a zhruba ve 21:23 je celníci pustili dál. Z dochovaných úředních záznamů vyplývá, že ve 21:28 byly už obě na hraniční kontrole v západoněmeckém Helmstedtu. Dvě minuty poté se v Berlíně pod náporem mnoha východních Němců pro některé z nich otevřel první hraniční přechod Bornholmer Strasse.
V momentě, kdy se jeho brány kolem 23:30 rozletěly dokořán a do západního Berlína začaly bez jakýchkoliv kontrol proudit tisíce východních Němců, byla už zase lékařka Reffertová po krátké projížďce po západoněmeckém Helmstedtu k překvapení celníků zpátky v NDR. Západoněmeckým novinářům při návratu do východního Německa na otázku, jestli teď bude do spolkové republiky jezdit častěji, řekla: "Ano, možná na návštěvy, abych se podívala na život u vás. Ale nikdy nastálo. Je to úplně jiná společnost." Vůbec tehdy netušila, že za necelý rok už bude Německo znovu jen jedno.
Související
Pád Berlínské zdi před 35 lety je symbol. Studenou válku ale neukončil
Německo čeká smutné výročí. Sovětské tanky utopily touhu lidí po svobodě v krvi
Berlínská zeď , ndr , Německo , historie
Aktuálně se děje
před 37 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 1 hodinou
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák