Útěk před komunisty. Německá ambasáda v Praze sbírá vzpomínky na uprchlíky v roce 1989

Vzpomínky na dramatický útěk k branám západoněmeckého velvyslanectví, na pomoc Pražanů nebo na snahu o zajištění zásobování pro tisíce východoněmeckých uprchlíků v roce 1989 přicházejí v těchto dnech na německou ambasádu v Praze.

Velvyslanectví požádalo pamětníky 30 let starých událostí, aby se podělili o osobní zážitky z útěku před komunistickým režimem v době těsně před pádem Berlínské zdi. Z výběru vzpomínek a archivních fotografií by ambasáda, přes jejíž pozemek východní Němci utíkali, chtěla sestavit sborník.

Sabine Pasewaldová v jednom z příspěvků, které ambasáda zveřejnila, vzpomíná, jak se v roce 1989 rozhodla utéct do západního Německa přes pražskou ambasádu společně se svou desetiletou a čtrnáctiletou dcerou. Vzhledem k tomu, že byla už ve druhé vlně uprchlíků, musela obelstít východoněmecké celníky cestou do Československa a nekoupit si lístek do Prahy, ale až do Bratislavy. U velvyslanectví se jí pak podařilo i s dcerami proběhnout kordonem českých policistů a přelézt přes plot do zahrady, a tím i do svobodného světa.

Michael Stavehagen, kterému v roce 1989 bylo 13 let, popisuje, jak emigroval společně se svou matkou. Do hlavních dveří západoněmeckého velvyslanectví se dostali, i když za nimi běželi čeští policisté, o 11 dní později už byli na cestě do Bavorska.

Na facebookových stránkách zřízených právě kvůli sdílení vzpomínek pamětníků píše uživatel s přezdívkou Iswer Daheim o tom, jak ho "milá starší dáma" z Prahy dovedla z nádraží přímo k západoněmecké ambasádě. Spisovatel Matthias Lisse zase vzpomíná na to, jak jeho manželce a dceři dali před cestou z ambasády na vlak, který východoněmecké uprchlíky převezl z Prahy do Bavorska, Pražané lahve s teplým čajem.

Někdejší pracovník na pražské ambasádě Dieter Schnitzler potom vzpomíná na mimořádnou situaci při zajišťování potřeb uprchlíků, kterých se na pozemcích velvyslanectví v jednu chvíli shromáždilo na 5000. Píše o tom, jak jako pokladník velvyslanectví musel uvolnit 30.000 korun na nákup chleba, jeden bochník přitom tehdy stál pět korun.

O vzpomínky na události roku 1989 se podělil také bývalý český politik Jan Kasl, který bydlel nedaleko ambasády. "Chodili jsme venčit psy na Petřín a sledovali někdy dramatické úprky přes Lobkovickou zahradu k plotu ambasády a přelézání i s dětmi přes něj," napsal na facebookové stránky zřízené velvyslanectvím. Vzpomíná také na to, jak se uprchlíci, kteří se snažili dostat na ambasádu, tísnili i v okolních domech, nebo na opuštěná východoněmecká auta, která někteří Češi vykrádali.

První východoněmečtí uprchlíci se na západoněmecké ambasádě v Praze objevili už na jaře 1989, v srpnu jich ale začalo razantně přibývat. Zpočátku byli ubytováni přímo v Lobkovickém paláci a v přilehlé oranžerii. Kapacita těchto budov se ale zanedlouho vyčerpala, a tak koncem srpna začalo na zahradě velvyslanectví vyrůstat stanové městečko. Uprchlíci se dočkali možnosti emigrace 30. září 1989, kdy je tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher informoval o dohodě, která umožnila jejich vycestování. Krátce poté ale zaplavila ambasádu druhá vlna východních Němců. Celkem do listopadu 1989 emigrovalo přes ambasádu na 15.000 lidí.

Německé velvyslanectví letos plánuje oslavu 30. výročí těchto událostí. Vedle sběru vzpomínek pamětníků a archivních materiálů zahájilo na sociálních sítích kampaň k pátrání po vlastníkovi červeného kufru, který patřil některému z uprchlíků a zůstal v Praze. Na 28. září velvyslanectví chystá akci Cesta z svobodou, kdy otevře své brány veřejnosti a přivítá zpátky na svém pozemku část někdejších uprchlíků.

Související

Německo

Německo chce při svém předsednictví řešit i migraci do EU, řekl velvyslanec Israng

Německo se chce při svém nadcházejícím předsednictví v Evropské unii zabývat i řešením situace kolem migrace. Berlín považuje za důležité, aby všechny státy prokázaly v této otázce solidaritu, zároveň si ale uvědomuje to, že musí být i jiné formy solidarity než povinné přijímání migrantů, proti němuž některé státy včetně Česka protestují.

Více souvisejících

Velvyslanectví: Německo Praha Komunismus Berlínská zeď Česká republika

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy